DEV...ELeferno

…dlouhonohá dívka s hebkou pletí a oblými tvary, nahá a krásná, oblečená do obojku a zahalená jen svými vlasy. Slyším cvaknout výtah, tvé kroky na chodbě, klíč v zámku. Dveře se otevírají a „TATÍÍÍ!!“ kulový blesk prolétl předsíní a věší se na Tebe, mladší blesk letí za ním a ten nejmenší se rozeřval, rozčilen a překvapen nečekaným ruchem.

Měla to být obyčejná schůzka se scénkou. Někdy se ale věci neodehrají tak, jak si představujeme...

Liščin příspěvek k neverending story na téma "Jak to říci manželovi" Liščina adresa je v redakci, pokud jí chcete napsat, napište na mou adresu gabi@eleferno.cz a jako subjekt uveďte následující zaklínadlo: #F LISKA - pokud možno nezapomeňte na tu mezeru za hash F, nebo to robot nepřepošle, ale dá mi to k přečtení, pokud si toho včas nevšimnu :)    G.

Následující text je mým prvním pokusem o reportáž. Nesuďte mne přísně..

- Pane, směla by s vámi vaše subinka udělat interview ?
T:- Cože? Gábino, co blbneš?
- Pane, dostáváme s Lízou spoustu mejlů a občas nevíme, co na ně odpovídat. Pomohlo by nám to. Prosím.
T:- Trojčíte, subiny. Dobře. Chceš si sundat zmijky?
- S vaším dovolením ano, Pane.
T:- Víš, že o zmijky si nemusíš dovolovat.
- Dobrá. Kolik je ti let, Torme? Ale bez céčkařských fórků.
T:- Bude mi dvaačtyřicet, a nebude to tak dlouho trvat. Co má znamenat ten notes?
- To mi Líza udělala seznam věcí, na který se mám zeptat. Proč máš tři nicky?
T:- Ach jo, pokolikáté už to vysvětluju. Milkov je identita pro web, prostě se dobře pamatuje a má v sobě několik soukromých vtípků. Tormans mi říkali dávno před tím, než začaly být počítače personální a z toho je zkratka Torm. Že je to jakýsi bůh z D&D, jsem zjistil nedávno čirou náhodou. Elefernus proto, že spousta formulářů na webu chce jméno i příjmení :) A na své vlastní jméno slyším mezi velmi blízkými úchyly.

Především bych chtěla poděkovat všem, co mi napsali odezvu na ten úvodní zmatený text a těm, co mi včera popřáli k svátku :) A samostatně chci poděkovat Lence a Tormovi za včerejšek - něco tak úžasnýho jsem ještě nezažila, ještě lítám, když si na to vzpomenu. Leni, Torme, moc, moc, moc děkuju. Proč mi ale tohle musej dělat pomalu cizí lidi a ne vlastní muž ?   Vřesinko, promiň, že jsem to sem hodila bez schválení, on to asi moc článek ke zveřejnění není ...

Vždy jsem měla panickou hrůzu z cirkulárky a úrazu elektrickým proudem a moje představa o elektřině napojené na člověka se rovnala popisu mučení v koncenračních táborech. Z těchto důvodů se u mě nedostavila radost ( o erotickém vzrušení už vůbec nemohla být řeč ) , když mi můj Pán oznámil že si se mnou pohraje s pomocí pár elektrohraček. Pud sebezáchovy ve mě přebil subku a ze mě vypadlo: "NE, nikdy! Omlouvám se, ale to je za mojí hranicí" Moc mě mrzelo, že nemohu splnit Pánovo přání.