Menu
Spokojeni?
Následující text je dopis, který zveřejňuji se svolením jeho pisatelky, která si moc přála zůstat v anonymitě, a to z důvodů, které moc dobře dokážu pochopit a vy po přečtení pochopíte taky. Proto taky jsou některé údaje přehvězdičkované. Pisatelka nechce zveřejnit svoji poštovní adresu (a já ji chápu), pokud jí chcete napsat, napište mně a jako subjekt dopisu použijte prosím bez uvozovek následující text: "#F KARMELA" Text je jinak autentický, pouze jsem si dovolila změnit formátování a nedovolila jsem si neupravit éčka ve slovech Eleferno, zatím se mi pořád špatně sedí po zaslouženém připomenutí mých povinností :)
(Gábina) Gábino...je těžké psát člověku, kterého neznám...neznám?...po přečtení Tvého příspěvku v Subinci "Jak to říct manželovi" Tě možná trošku znám...můj příběh je tak moc podobný tomu Tvému...jen s tím rozdílem, že jsem o pár...no dobře...o * let starší než Ty. Jmenuji se Karmela, jsem vdaná skoro * let, mám dvě děti (syn bude mít *cet, dcera *áct), manžela introvertního Kozoroha, psa...mám práci, která mne baví, spoustu známých...a jsem subinka. Subinka, která musí žít dvojím životem, protože v okamžiku, kdy by se to provalilo, bych měla asi ze života peklo...víš, nechci Ti tu psát jakousi zpověď...ale myslím si, že mne snad pochopíš...
Své submisivní sklony jsem v sobě hodně dlouho potlačovala...ostatně, byla i jiná doba, všechno bylo tabu...a žila jsem podobným životem jako Ty...děti, práce, jednou týdně na aerobik, na neděli velký nákup...jednou za čas milování se zhasnutou lampičkou a pod peřinou...a pak příchod netu a surfování na něm...objev stránek s bdsm tématikou...co Ti mám psát dál...asi to všechno znáš. První seznámení tu bylo...zkusila jsem navštívit xchat s jeho mučírnou...nejdřív jsem to zkusila virtuálně, pak přišel první reál...nadšení...ale i zklamání, poznání fantastických lidí ze Slovenska, kteří mne prvně vytáhli na Starou poštu...je to na strašně dlouhé popisování...prostě věci se v současné době mají tak, že si svou submisivitu plně uvědomuji, před stejně založenými lidmi se s ní netajím a v rámci mých omezených možností si toto vše krásně užívám...jen občas musím doma chodit více oblečená, aby mne neprozradily modřiny na zadku.
Včera jsem přijala pozvání P* na zítřejší testování subinek na SP...skoro nikoho tam neznám osobně, samozřejmě až na P*...proto jsem dnes brouzdala na stránkách Eleferna a tam jsem objevila Tvou povídku..a proto vlastně píšu. Četla jsem to dost narychlo a chaoticky...možná jsem to špatně pochopila...ale pokud nejsem úplně blbá, tak Ty děláš registraci na Elefernu...takže konečně jsem se dostala k jádru pudla :-)...myslíš, že Tě mohu poprosit o registraci?
Budu se těšit na Tvou odpověď...a snad budu odvážná a přečtu si ji.
Přeji Ti hezký den.
(Gábina) Gábino...je těžké psát člověku, kterého neznám...neznám?...po přečtení Tvého příspěvku v Subinci "Jak to říct manželovi" Tě možná trošku znám...můj příběh je tak moc podobný tomu Tvému...jen s tím rozdílem, že jsem o pár...no dobře...o * let starší než Ty. Jmenuji se Karmela, jsem vdaná skoro * let, mám dvě děti (syn bude mít *cet, dcera *áct), manžela introvertního Kozoroha, psa...mám práci, která mne baví, spoustu známých...a jsem subinka. Subinka, která musí žít dvojím životem, protože v okamžiku, kdy by se to provalilo, bych měla asi ze života peklo...víš, nechci Ti tu psát jakousi zpověď...ale myslím si, že mne snad pochopíš...
Své submisivní sklony jsem v sobě hodně dlouho potlačovala...ostatně, byla i jiná doba, všechno bylo tabu...a žila jsem podobným životem jako Ty...děti, práce, jednou týdně na aerobik, na neděli velký nákup...jednou za čas milování se zhasnutou lampičkou a pod peřinou...a pak příchod netu a surfování na něm...objev stránek s bdsm tématikou...co Ti mám psát dál...asi to všechno znáš. První seznámení tu bylo...zkusila jsem navštívit xchat s jeho mučírnou...nejdřív jsem to zkusila virtuálně, pak přišel první reál...nadšení...ale i zklamání, poznání fantastických lidí ze Slovenska, kteří mne prvně vytáhli na Starou poštu...je to na strašně dlouhé popisování...prostě věci se v současné době mají tak, že si svou submisivitu plně uvědomuji, před stejně založenými lidmi se s ní netajím a v rámci mých omezených možností si toto vše krásně užívám...jen občas musím doma chodit více oblečená, aby mne neprozradily modřiny na zadku.
Včera jsem přijala pozvání P* na zítřejší testování subinek na SP...skoro nikoho tam neznám osobně, samozřejmě až na P*...proto jsem dnes brouzdala na stránkách Eleferna a tam jsem objevila Tvou povídku..a proto vlastně píšu. Četla jsem to dost narychlo a chaoticky...možná jsem to špatně pochopila...ale pokud nejsem úplně blbá, tak Ty děláš registraci na Elefernu...takže konečně jsem se dostala k jádru pudla :-)...myslíš, že Tě mohu poprosit o registraci?
Budu se těšit na Tvou odpověď...a snad budu odvážná a přečtu si ji.
Přeji Ti hezký den.
Karmela