DEV...ELeferno

tady se pracuje. Kurva, fakt těžce se tu pracuje. Ale už to mám skoro hotový.Lz.

Přípondělníky

Tormovy přípondělníky, včetně těch nejstarších

Věci a časy se mění, jak každý zajisté ví. Mění se rychle a zřetelně a takovou změnu pak necháváme bez přívlastku, mění se zprudka a překotně a takovou změnu nazýváme puč, revoluce či boží dopuštění a mění se také tak, že změnu lze z hlediska pozorovatele jen těžko zaznamenat. A o takových plíživých změnách je dnešní přípondělník.

Číst dál: Přípondělník o plíživých změnách

Jsou tu. Žijí mezi námi a velká většina okolí netuší, co jsou zač. Agenti Mulder a Scullyová jsou na ně krátcí, neboť se umějí výborně přetvařovat a jejich mimikry je činí od běžné populace k nerozeznání. Jen ten, kdo umí správné postupy a je schopen pronést ta správná slova ve správnou chvíli se správnou intonací si může vychutnat, co jsou vlastně zač. Odměnou jsou mu nezemsky rozzářené oči a pocit neskutečného dobití baterek, za který se vlastně ničím neplatí. Není z něj ani kocovina, ani bolesti hlavy, dokonce ani není třeba podepisovat vlastními tělními tekutinami žádné temné závazky či klausule.

Číst dál: Přípondělník o úchylkách

Za patero velkými městy, devatero dálničními nadjezdy, jedním přechodem pro zvířata a jedním z kopce vedoucím tunelem leží, vlastně stojí tvrz, vlastně Tvrz. A na Tvrzi leží, vlastně stojí, posedávají a hrají si Tvrzníci. Ti jsou dvojího, vlastně trojího druhu. Ten první druh Tvrz vlastní, ten druhý si ji buď již přivlastnil, nebo ještě teprve přivlastňuje a pak v téhle nepohádce vystupují Tvrzníci nově příchozí, biči a jiskrami neošlehaní a dehtem z jedovatých tyčinek neočouzení. Tak to bylo a vlastně ještě je, i když jako všechno v nepohádkách, i Tvrz se s postupem času mění a některé zdánlivě neměnné konstanty mění s časem svoji hodnotu a některé i mizí, nahrazeny konstantami novými, neméně konstantními.

Číst dál: Přípondělník o tvrzi, vlastně Tvrzi

V těch dávných, velmi dávných dobách, kdy ještě věřil lid i zvířata že hvězdy visí na nebeských skobách a zem je jako koláč placatá věřil lid (o zvířatech to známo není) v neomezenou léčivou moc účinků elektřiny. Což o to, léčivá moc účinků je prokázána empiricky i exaktně, nicméně víra oněch dob musela vskutku přenášet hory a obracet tok sibiřských veletoků zpět do vnitrozemí k vyprahlým pustinám Syrdarji. Pardon, nechal jsem se unést.

Číst dál: Přípondělník o violet wandech

Co mají všichni s tím, že jeden den v roce představuje jakýsi předěl? Navíc předěl, který je hoden masové oslavy, organizovaného veselí a hektické výroby chlebíčků, jednohubek a kýblů brsalátu, který živelně nesnáším. Masové lití pití do řep a odpalování pyrotechniky, ze které jsou docela frustrovaní i ti flegmatičtější z kocourů, o chudácích psech nemluvě. A od majitelů stránek se bůhvíproč očekávají hlubokomyslné úvahy, líčení světlých zítřků a krmení publika sliby a představami. Tůhle.

Číst dál: Přípondělník o novoročnostech.

Pravé sedadlo u letadla má divnou pověst. V levém sedí kapča a pravé je buď prázdné, když člověl letí sám s Cessnou, nebo tam sedí pasažér nebo -  v případě velké éra - kopilot či v hantýrce pravák. V koridorech ani na ranvejích se sice nejezdí/nelétá vpravo, ale posez pilota vlevo souvisí hlavně s tím, jak jsou rozložené ovládací prvky v kabině (u vrtulníku je to naopak). V Kazachstánu se mi povedlo vyzkoušet si, jak vypadá svět z pravé sedačky a není to vůbec špatné, i když sektorové páky přípustí jsou na špatné straně...  

Číst dál: Přípondělník o pravém sedadle

Fabriky mají své kouzlo. Píšu speciálně fabriky, protože továrna už je něco jiného. Pod fabrikou chápu místo, které už tu bylo pomalu za Rakousko-Uherska a kterého se vědeckotechnický pokrok dotýkal jen nerad, cítě již předem připravený odpor a resistenci. Místo, pamatující možná ještě českého Edisona Křižíka, procházejícího se zamyšleným výrazem mezi litinovými sloupky, podpírajícími litou ažúrovou klenbu a s logaritmickým pravítkem v ruce přepočítávajícího výkon pod stropem svištících transmisí na lokální elektromotory. Místo s řadami mašin, osvětlených stropními světlíky, s vysokými stropy a s jemnou vůní horkého strojního oleje, ulpívající na všem okolo.

Číst dál: Přípondělník o fabrikách

Kočkám je hudba srdečně u ocasu. Myslím ty zoomorfní. Výjimkou byl velikánský černobílý (tedy spíš černý) kocour jménem Kocour. Ten si poté, co jsem si za jednu z prvních výplat koupil B700 oblíbil ležení na plastovém krytu, pod kterým se otáčely osmnácticentimetrové cívky BASFu s Emersonem, Lakem a Palmerem. O zvuk se staral Transiwatt, do kterého jsem jen  výstupní tranzistory pároval týden. No, hifista by ten koncák pomluvil, ale kocourovi to bylo jedno,

Číst dál: Přípondělník o hudbě, vnímané kočkou

Vyhledávání

Kdo je online

Celkem přihlášeno: 242 uživatelů
No members online
Členů: 0 / Hostí: 242

Nejnovější uživatelé

  • Didier
  • Frfafel
  • PragueMate
  • 5Z28BA7 Thank you for signing up - it was amazing and delightful, wishing you all the best and much success. www.apple.com dsaqwrqw
  • Jiří