DEV...ELeferno

"Ahoj krásná paní!" "Nazdar, kecale!" Usedli ke stolu v prázdné hospodě. "Fredy, prosimtě, dvě polotmavý, teda jestli máš už votevříno..." "Hmm..." ozvalo se zpoza pípy...
    "Tak Jirka je pro, máme přijet, do výběru lidí kecat nebude, máme jeho důvěru. A podle nálady se k nám rád přidá..." "A když bude malér, tak nás předhodí tý svý smečce..." "To jsou mazlíci, jen ty z nich děláš krvelačný bestie..." "No jo, trochu přeháním, ale nechá je zavřený, dokud tam budem?"
"Neboj se furt, vždyť si chtěla jen hrát, ani tě neškrábla, teda, i proto, že Jirku rychle poslechla, to uznávám..." ušklíbla se Kamila a uhnula hospodskýmu, aby měly pivka jednodušší cestu na stůl.

Dívčí výchovná škola (6. část -- Poker)
 
   Těšil jsem se na večer. To, co mi říkal Radek, znělo dost zajímavě. Už jsem si zvykl, že byl přátelský a občas trochu ukecaný, takže když jsem potřeboval informace, věděl jsem, kam jít.
   „Kámo, ten poker je páráda,“ oznámil mi jednou u oběda mezi řečí, když jsem se ptal, jak tu učitelé tráví čas. „Vždycky se sejdem tak jednou za tejden ve společenský místnosti, pokuřujem doutníky a hrajem až do rána.“
   „To jako o peníze?“ opáčil jsem.
   „No tak trochu. Každej hráč má sebou čubku. Ty jako novej asi nějakou do začátku dostaneš, ale neboj, víš, jaký pěkný masíčko tady běhá,“ ušklíbl se. A já jen souhlasně kývnul. „Nehrajem ani tak o prachy, ale o osud těch čubek.“

Dívčí výchovná škola    (4. část)

   

     Díval jsem se na Terezku jak si hraje v bublinách.
   Byla tak nevinná, jako malá holčička a přitom krásná jako orchidej s kapkami vody ve slunečních paprscích. Měla zarostlou kundičku a to mne nějak vzrušilo, ale neřekl jsem nic.
    Odešel jsem do pokoje a podal si škrabošku. Když jsem se vrátil do koupelny, Terezka spokojeně odpočívala ve vaně.

      "Terezko, už jsi dospělá žena, jak to máš s muži?" zeptal jsem se přímo. Tereza pochopila, na co se ptám a zčervenala. V jejích očích se mísil strach, smutek, ale i chtíč.

(...)  Druhá žákyně se začala svlékat. Byla hezká, štíhlá, ale její prsa byla větší, alespoň čtyřky. I tak byla moc hezky tvarovaná. Věděla, že ji čeká něco obdobného a oproti svojí kolegyni ani neprotestovala. Věděla, že je to zbytečné.
    "Lehni si na záda na stůl. Jak se jmenuješ?"
    "Prosím, Manová" špitla.
    Holka vypadala na stole nádherně, málem bych na ni skočil i před ostatními. "Uklidni se, je to přece tvá žačka," napomenul jsem se v duchu. Sáhl jsem do skříňky a vytáhl krásné důtky.(...)

     Dívčí výchovná škola (1. část)

     V tom inzerátu se psalo:
"Soukromá dívčí škola s internátem hledá učitele občanské výchovy, který umí být přísný. Jsme škola zaměřená nejen na vzdělání, ale především na výchovu našich studentek, které patří k lepším vrstvám a jejichž rodiče ve výchově selhali a proto je plně svěřili nám. Pokud se Vám nepříčí občasné výchovné fyzické a psychické tresty, máte praxi a můžete nastoupit co nejdříve, zašlete nám svůj životopis. Pro učitele je připravena odpovídající odměna, zapůjčení bytu v našem areálu a stravování v naší jídelně."
     "To bych si dal líbit," pomyslel jsem si. Konečně škola, kde se nebojí žáky vytahat za ucho nebo jim dát facku. Neváhal jsem ani minutu. A i když škola ležela někde u Prahy, napsal jsem svůj životopis a odeslal ho. Připsal jsem tam i to, jak mne mrzí, že v běžných školách nemůžou učitelé pohlavkovat žáky a že bych to rád změnil.
     V žertu jsem ještě dopsal větu: " Na tu dnešní mládež by patřila rákoska a řetězy!"

(Kdysi jsem slíbil, že to dopíšu a že to vydá na knihu. Jsou to dva roky marných slibů při dobrém úmyslu. Tak třeba to někoho osloví a někdo pak osloví mě a bude mne hnát a upomínat, abych vybředl ze svojí lenosti a konečně to dodělal. Takže tohle je ta moje stará upoutávka...:)