DEV...ELeferno

Geneze jedné úchylky proběhla rychle.

Mám kamaráda, kamarád přestavoval kus domu a sahal u toho taky na nosné zdi. Spočítala jsem mu pár variant a jednou večer jsem mu to donesla domů.

Seděli s manželkou u vína. Vybalila jsem výkresy, hodila je na stůl a tužtičkou ukazuju, co a jak by se mělo udělat. Povídám, povídám a zjišťuju, že místo na papír se mi nepokrytě kouká za halenu na kozičky. Známe se dlouho, tak se ptám "Líběj se ti ?" Místo aby se zastyděl, povídá "Líběj. A když si stoupneš a dáš ruce za hlavu, ještě to vylepšíme." Vzal nůžky a pomalu na mně rozstříhal nejdřív tu halenu, pak podprsenku, zavinovačku a kalhotky.

Nejdřív jsem vyvalila oči a pak mě to začalo rajcovat, jen jsem koukala po Lence, jak se směje. Setřepal ze mně ty zbytky oblečení, zpod gauče vytáhnul krabici s kouskama provazů a z těch provázků mi udělal podprsenku a kalhotky.

Obojí moc hezky tlačilo. "Líběj se ti ?" Když jsem přikývla, že jo, vzali mě do sklepa.

To je celý, geneze úchylky trvala tak dvacet minut.