DEV...ELeferno

tady se pracuje. Kurva, fakt těžce se tu pracuje. Ale už to mám skoro hotový.Lz.

Reportáže

Do Ruska jezdívám víceméně pravidelně koncem prázdnin, můj penězodárce to bere jako jistou součást nepeněžního plnění a já spojuji služební cestu s návštěvou osob a míst, duši blízkých. S ohledem na změněnou situaci na trhu komodit, ve kterých funguji v tomto roce nedošlo na Ukrajinu ani Bělorusko, takže na řadu přišla možnost navštívit pobaltské země a díky vcelku liberálnímu vízovému režimu přibrat na cestu i Lenku. Pozvání pro ni velice ochotně vyřídil Šura a já si pro jistotu též zorganizoval i turistické vízum. Celé akci předcházela dlouhá a komplikovaná jednání via mail, neboť v cílových lokacích se našlo mnoho ůchylů, kteří nás chtěli konečně poznat osobně a mnoho přátel jsem chtěl vidět osobně po roce zase já. Skloubit tento itinerář s požadavky penězodárce nebylo zcela triviální, leč kompromisní výsledek se podařilo sestavit tak, že vcelku vyhovoval představám všech zainteresovaných. Ve čtvrtek jsme s Lenkou naložili do auta vše potřebné, včetně několika velmi nekonvenčních dárků a předmětů, pátek jsem prospal a navečer jsme vyrazili směr Polsko. Vedra polevila, ještě před cestou trochu sprchlo a až do setmění se po obloze honila bouřková mračna na podzimním indigovém modru. Je dobře, že Poláci své silnice opravují takto intenzivně, nemuseli by ale takto činit bezprostředně před tím, než se po nich chystáme jet. Rozestavěná dálnice do Wroclawi sežrala z itineráře hodinu a kličkování po neznačených okreskách ve směru na Lodž další. Waršava proběhla kupodivu klidně a bez kufrování, zato úsek z Warszavy do Suwaliek stál opravdu za to. Vinou itineráře jsme pohrdli vcelku luxusní cestou přes Bialystock a zvolili eudelským paktem dotovanou cestu přímo. Vypadá to, že eudelské groše došly dřív, než bylo možno zahájit opravu vybagrované staré silnice, takže nějakých sto kilometrů jsem strávili střídavým popojížděním po navážce, zbrázděné výtluky, erozními rýhami a loužemi o rozměrech menšího autobusu, na jejichž dně se mohlo skrývat cokoliv, od plesiosaura přes utopený maluch až po banální prkno s hřebíky ... Do toho se bohatýrsky rozpršelo a ke konci kalvárie se již stačilo i rozednít. Lenka dřímala a já si blahořečil, že jsem vyhodil staré lišty stěračů. Dotankovali jsme v Suwalkách a jistým napětím očekávali litevskou hranici

 

Číst dál: Pobaltím - pár dojmů z cesty

Ono to koneckonců do Brna není tak daleko - tak reagovalo spřízněné spoluúchylstvo na nápad vyrazit na Wacův sraz do štaflu. Mailem avizovaný sraz počal nabývati konkrétních obrysů a rašit podrobnosti již v Podrazu, kam Waco s prozíravostí sobě vlastní dovezl notebook a fotografie prostor. V eleferním koutě pak nad shlédnutým vypukla čilá diskuse, kterak zmíněné prostory co nejracionálněji využít. Sraz byl zařazen do seznamu naplánovaných akcí a po nahlédnutí do informační podpory ve Wacově doupěti se zrodila myšlenka pojednati jeho návštěvu ve velkém duchu. Tomu nakonec zabránily objektivní důvody, nicméně chuť užít si akce, ze které se nemusí jezdit domů zůstala.
Z jiných objektivních důvodů jsme nevyjeli OPRAVDU úchylným autem, ale pouze TAK TROCHU úchylným autem. Tak trochu úchylný vůz budil jistou pozornost u čerpacích stanic, u kterých zastavoval při snaze pořídit desetidenní dálniční nálepku, budil jistou pozornost u Devíti křížů (kde mimochodem velmi poklesla úroveň kuchyně) a budil jistou pozornost v okolí Brna v místech, kterými jsme projížděli potřetí ve snaze najít onu správnou odbočku. Pomohla mobilní síť, Waco slovem a Aldy skutkem, takže poslední fragment cesty jsme absolvovali za vodicím vozem, pravda, bez svítícího nápisu Follow me. Tak trochu úchylný vůz jsme umístili na parkoviště, hračky natahali na pokoj a jali se nasávat atmosféru.

Číst dál: Eliot I - WACOva premiéra

Nějak se s těmi neplánovanými akcemi roztrhl pytel - nic zlého netuše, přečetl jsem ve středu Alderonovu SMS o sobotním testování s mírně nevěřícím výrazem. K plánovanému vytvoření přípravného výboru občanského sdružení bdsm.cz, po několikáté odkládánému a nakonec realizovanému Alcatrazu a jisté akci soukromého rázu v Pardubicích se narodilo cosi, nevpisující se do žádného časového harmonogramu. Po zralé úvaze jsem oželel Alcatraz s tím, že Izolottu uvidím i jindy - Alderonovo nadšení pro celou akci bylo prostě neodolatelné. Slavnostní akt podpisu jsme přesunuli na rannější hodinu (bude referováno jindy a jinde) a něco málo před druhou hodinou jsem se již soukal do sklepa na SP, kde vrcholily přípravy.

Číst dál: Stará pošta - elektroseminář 3/03 

Řádná a klasická Stará pošta se protentokrát poněkud zvrhla v nenaplánované testování projektu Rejnok 1, spojené s masivní osvětovou činností kompletní mužské části týmu Eleferna. Reportáž je proto třeba chápat spíše jako report, neboť velká většina dění bude popisována ze sklepního pohledu. Právě do sklepa se realizační tým uchýlil v brzkých večerních hodinách.

Číst dál: Řádná a klasická Stará pošta 17

Druhý (de facto třetí - druhý seminář neproběhnul pro nedostatek materiálu) elektroseminář, spojený s testováním projektu Rejnok 1 na Staré poště proběhnul za značného zájmu elektroúchylů. Již na tomto místě musím konstatovat, že zmíněný zájem byl ale věci spíše na škodu, neb se ve značné míře týkal více pokusných subinek, než samotného dění. Po značných organizačních peripetiích se realizačnímu týmu podařilo shromáždit, časově sladit a sezvat impozantní soubor dvaceti osob v deseti párech, z nichž dva se omluvily z příčin více než hodných zřetele - Headyho kolegyňku schvátila chřipka do míry plné nepoužitelnosti, Markýz se dostavil viditelně smutný s tím, že Laura nemůže a on sám odmítá singlit, načež prostory i přes naše naléhání opustil. Leč popišmež dění po pořadě, tak jak probíhalo v duchu socialistického budování od prvotního nadšení ku závěrečnému zmaru, bídě a utrpení :)

Číst dál: Stará pošta - elektroseminář 2/03

Pilotní elektroseminář pro zvané členy klubu proběhnul v osvědčených prostorách Staré pošty za tradičních problémů s teplotou. Ani intenzivní dýchání všech pěti zúčasněných dvojic, ani zapálené voskovice, ba ani hicující reflektor nedokázaly vyhnat teplotu nad použitelné hodnoty, plánované ověření generátoru Zvíře 1  proto opět proběhlo na tradičním modelu liquid cunt (obr. v sekci Fotodokumentace). Tolik ve zkratce, dále již podrobněji.

Číst dál: Stará pošta - elektroseminář 1/03

Mnoho úchylů, málo prostor, to je stručná charakteristika mikulášské Staré pošty, která v pátek třináctého proběhla (a skončila) bez excesů. Tak by mohla znít zpráva ČTK, zpravodajství úchyl agency bude rozsáhlejší, byť subjektivnější. Počet cca 60 registrovaných jedinců nedával tušit, jak velký zájem o poslední letošní veřejnou akci na SP bude a ještě kolem osmé hodiny večerní v sále kolem tématicky nazdobeného stromečku posedávalo pouze nevelké množství ranních ptáčat. Stromek zaslouží odděleného popisu - mezi ozdobami je třeba zmínit prezervativy (pravděpodobně dosud nepoužité), řetězy ze smršťovací fólie a kabelů s banánky na koncích, ozdůbky z krokosvorek, karabin a kolíčků na prádlo a finální bondage větví, s láskou a zanícením vyvázanou Samurajem. Kolem stromečku se postupně hromadily předměty, určené do tomboly. Ty budou zmíněny později. Celá akce byla avízována dvojmo, jednak coby závěr sezóny s tombolou, jednak jako příležitost změřit a otestovat své elektrovybavení a prokonzultovat jej s realizačním týmem Eleferna. Za tím účelem jsem přemohl přirozenou lenost a dotáhnul desítikilový paměťový čtyřkanál Hitachi, který se ovšem až do osmé hodiny nudil u sloupu.

Číst dál: Stará pošta - mikulášská

V pátek 30.XI. se na osvědčeném místě ve Zdibech opět sešlo hojné shromáždění příznivců BDSM na již skoro tradičním srazu příznivců. Organizace se ujal osvědčený tým BDSM klubu (známý též jako Scorpion production) za duchovního vedení nepřehlédnutelného Štíra a organizačního génia Grimma. Realizační tým již nabyl značných zkušeností a jisté rutiny, příprava akce proto proběhla hladce a návštěvníky vítalo stylově vybavené a přiměřeně vyhřáté prostředí s příjemným osvětlením a náladovou hudbou. Již úderem půl sedmé stanula Čarodějka se Štírem za recepčním pultem, aby davy příchozích vybavili výměnou za registrační poplatek jmenovkami.

Číst dál: Stará pošta č.5

Vyhledávání

Kdo je online

Celkem přihlášeno: 76 uživatelů
No members online
Členů: 0 / Hostí: 76

Nejnovější uživatelé

  • Bohynamadam 123
  • 11SEDN11 www.yandex.ru
  • pitula
  • Baja
  • AdrianaSissy 62