Menu
Spokojeni?
Druhý (de facto třetí - druhý seminář neproběhnul pro nedostatek materiálu) elektroseminář, spojený s testováním projektu Rejnok 1 na Staré poště proběhnul za značného zájmu elektroúchylů. Již na tomto místě musím konstatovat, že zmíněný zájem byl ale věci spíše na škodu, neb se ve značné míře týkal více pokusných subinek, než samotného dění. Po značných organizačních peripetiích se realizačnímu týmu podařilo shromáždit, časově sladit a sezvat impozantní soubor dvaceti osob v deseti párech, z nichž dva se omluvily z příčin více než hodných zřetele - Headyho kolegyňku schvátila chřipka do míry plné nepoužitelnosti, Markýz se dostavil viditelně smutný s tím, že Laura nemůže a on sám odmítá singlit, načež prostory i přes naše naléhání opustil. Leč popišmež dění po pořadě, tak jak probíhalo v duchu socialistického budování od prvotního nadšení ku závěrečnému zmaru, bídě a utrpení :)
Akce byla plánována od šesti hodin s tím, že sklep jsem rezervoval od pěti, tiše doufaje, že na pátou dorazím a připravím vše potřebné. Dorazit se ale podařilo až po půl šesté, kdy v restauračních prostorách již posedávali elektrochtivé osoby v podobě Profousse v doprovodu nové tváře Karmely a V.N. s Lucií. Potřásl jsem rukama a spustil se do sklepa (protentokrát adekvátně vyhřátého) nainstalovat základní pracoviště. Kufry jsem natahal z auta do sklepa, pověsil osvědčený půlpletr (nakonec jsme jej nepoužili), osadil reflektor a v jisté obavě za výbavu za půl miliónu (notebook, foťák a čtyřkanál Hitachi plus pár drobností navíc) jsem vylezl do restaurace vypít kafe. Během jeho konzumace mi záhadným způsobem za zády proklouzli Frodo se Silver Blue, kteří ve sklepě stihli, kromě základní dokumentace (za kterou tímto děkuji) nainstalovat i Rejnok 1 a k němu potřebné akcesuáry. Silver Blue se následně vydala dohledávat zbytek tlupy. Ve třech to šlo ve sklepě veseleji, dohodli jsme rámcově umístění předmětů i subjektů (jak se ukázalo později, pramálo šikovně) a když se do sklepa následně spustil i "testovací" (uvozovky pochopíte později) tým, Frodo již na osvědčené liquid cunt ukazoval , jak krásně Rejnok 1 přepíná polaritu a jak si firmware dokáže poradit s nastavením koeficientu plnění. V předodjezdovém zmatku jsem nechal v dílně jak měřicí kabel s krokosvorkami, tak osvědčené neintegrující sondy, takže jsme se s Frodem společně rozladili nad k nepoznání domršeným průběhem náběžné hrany pulsů. K dovršení všeho se v chvatu přibalený sériový kabel ukázal býti homosexuálním (tedy lépe řešeno lesbickým F/F), takže předpokládané připojení notebooku ztroskotalo na nekompatibilitě rozhraní, dvě samice do sebe prostě nepasují. Silver Blue se mezitím podařilo po opakovaných výzvách odlákat zbytek zúčasněných od příjmu potravy, takže v půl osmé mohl po značném časovém skluzu Frodo zahájit dění. Očekávaný komornější ráz akce spojený s jistou slavnostností a předáním pamětních listů vzal z příčin, jež zde nebudu nazývat, za své již dříve - atmosféra v té chvíli připomínala klasickou Poštu, kříženou s čekárnou Hlavního nádraží.
Frodo se akci připravil perfektně jak po stránce organizační, tak po stránce odborné, takže jeho úvodní výklad spojený s přednáškou o principiální odlišnosti Rejnoka 1 od sexshopových šidítek a teorii působení impulsů na nervové dráhy by mohl být ozdobou podobné akce, kdyby se v auditoriu našlo více zájmu o dění. Přestože celý seminář byl avizován jako akční setkání zájemců o OTESTOVÁNÍ projektu a v informačním mailu byla tato skutečnost zdůrazněna, mnoho ze zúčastněných nasadilo masku zdvořilého nezájmu o dění i o výklad. Zpětná vazba se dostavila - bylo dobře patrné, jak Frodovo počáteční nadšení opadá, přesto udržel glanc až do závěrečného vybídnutí přítomých subinek k testování. Hrozící scénář semináře 1 odvrátila Lotta, za nemalé pozornosti náhle ztichnuvšího davu (v této chvíli již doplněného i neregistrovanými osobami).
Fixaci do pletru jsme odmítli již předem, jednak s ohledem na pohodlí subinek, jednak z praktických důvodů. Měřicí pracoviště se ukázalo býti nepoužitelným, bylo proto zřízeno testovací pracoviště), založené na fixační lavici coby pracovní ploše, křesílku pro subinku a sedadle pro odborný dozor. Jako výchozí vaginálku použil Frodo atypickou Rad/VH s širokým páskem a nízkou proudovou hustotou. Výběr atypické elektrody byl dán možností porovnání, protože základní vývoj Rejnoka - tehdy ještě Zvířete 1 byl prováděn právě s touto elektrodou. Elektrodu i ovládání firmware Rejnoka 1 si Lotta nejprve řádně osahala - ověření na prstech je i u velmi zkušené subinky důležitým prvkem důvěry. Jak se ukázalo později, potvrdila se známá pravda, že prst coby sonda je zbytečně citlivý. Po seznámení s výbavou se Lotta na véčko labužnicky navlékla s lakonickým komentářem "A co že jste najednou tak ztichli ?", který navrhuji vyhlásit mottem akce.
Zatímco Frodo s Lottou ověřovali možnosti jednotky a její výkon, věnovala se jistá část přítomných vzájemné komunikaci spojené s nenápadným šmírem. Nezbylo, než nasadit společenský úsměv a pokusit se část o dění se nezajímajících osob zkoncentrovat v protilehlém rohu sklepa, který se pro takto dimenzovanou akci ukázal býti nepostačujícím. Alderon naštěstí dovezl rozsáhlý soubor prvorepublikových elektrohraček, jejichž demonstrací se jakž takž dařilo panující zmar naředit, byť na škodu samotnému cíli akce a náladě Silver Blue, postupně klesající k bodu mrazu. Frodo s Lottou mezitím dosáhli fyzických hranic Rejnoka 1 (v daném okamžiku 100 V / 30 mA při koeficientu plnění 1 ms), aniž by Lottě sešel z tváře mírně zaujatý výraz. Z pléna přitom padnul návrh, abychom Lottin nick raději změnili na Izolota. Ani s náhradním véčkem 2Ax/140/PS s vyšší proudovou hustotou neprojevil Rejnok 1 potřebnou potenci k překročení dojmu "Jo, je tam". Mírně frustrovaný Frodo propustil Lottu z křesla a s pramalou nadějí v hlase vybídnul další zájemkyni o testování. Zděšené výrazy přítomných lze považovat za signifikantní pro tuto akci, nicméně se mi podařilo využít znalosti obsahu registračních mailů, na jejímž základě se Lucie odhodlala "poskytnout tělo k vědeckým účelům", za bdělého dozoru V.N.
Tělo k vědeckým účelům se ukázalo býti poněkud lépe vodivým, přesto závěrečné (žádnou z dalších přítomných subinek již testování nelákalo) resumé z testování vaginálek je jednoznačné - sto voltů není napětí, které by Isolottu dokázalo vyvést z míry. Doporučuji tedy zavedení jednotky 1 IL (jeden isolott), rovné shora uvedeným hodnotám. Během výměny pokusného materiálu došlo k situaci, potvrzující, že nejenom dominující jedinci mají problémy s identifikací předmětů ve škále erární/vlastní/cizí - děvenky nějak nemohly odlišit své stylově černé kalhotky, což v řadách přihlížejících vyvolalo jisté pobavení.
Druhou fázi testování - výkon Rejnoka 1 na prsou realizoval Frodo na standardní dráze II, tedy s dvojicí plochých polovodivých elektrod 2x2 cm ve vzdálenosti 4 cm od hrotu bradavky ve vertikální orientaci. Zde se naopak vyjevila značně vyšší Lottina citlivost - vypadá to, že když Pánbůh subinkám naděloval nervy, u Lotty se nějak zakoukal. Předpokládám, že zpráva o testování bude samostatným článkem, proto se výsledkům v této reportáži dále nevěnuji, musím pouze upozornit na zcela profesionální postup testovací skupiny při pořizování záznamu svalové odezvy.
Konec dění lze popsat jen stěží, nejvhodnější slovo bude zřejmě eklektický - mix z hovoru, zkoušení výkonu Savce 1, spouštění elektrohraček, domluva na cenách elektrod a dodacích termínech, měření motorků pro fucking machine, přinejmenším dvě velmi namíchnuté a nejméně dvě vcelku spokojené účastnice (Lotto, Lucie, díky za vývojový tým, nové pamětní listy s čísly 1 a 2 dostanete na příští akci spolu s přísavkami). Pracoviště jsme začali rušit těsně po půl desáté a v deset se již zúčastnění rozprchli, s vyjímkou Alderona, který si začal upravovat sklep dle svých představ.
Závěrečné hodnocení akce je velmi rozpačité - za jednoznačné pozitivum lze považovat to, že se vůbec uskutečnila a že se uskutečnila za přijatelné teploty okolí. V porovnání se seminářem číslo 1 došlo k opačnému extrému - přepálení. Jako další pozitivum lze uvést vyjasnění potřebné horní hranice napětí, dodávané generátorem (k pramalé radosti Froda, jehož čeká rekonstrukce koncového stupně). Dvacet osob se ukázalo býti počtem nadměrným a řízení nepodléhajícím, další testování budou výrazně komornější a výrazně selektivnější. Taktéž liberálně odemčené prostory budou minulostí - pro podobný druh akcí je přílišná otevřenost zjevně na škodu. Ze stejného důvodu nebude zveřejňován přesný termín a místo konání akce, jádro testovací skupiny je zformováno a další zájemci budou nuceni projevit vlastní iniciativu - pro tento účel bude líza (lizz@eleferno.cz) pověřena vedením celé agendy testování. Zjevně vyplynula potřeba dvou typů akcí, od sebe jednoznačně odlišených - prvním typem budiž testování, probíhající za omezené účasti neveřejně v komorním prostředí, kdy jsou VŠICHNI zúčastnění srozuměni s aktivním zapojením do děje, duhým typem pak nechť je elektroseminář, řekněme otevřenější, bez pevně stanoveného programu - něco jako klasická SP, ovšem více zaměřená na E/V/T hračky. Zde popisovaná akce byla na škodu všeho křížencem obojího - pokusíme se tuto chybu neopakovat.
Na závěr nezbývá, než poděkování aktivním účastníkům (účastnicím) za součinnost a apel na ostatní - před návštěvou akce si pročtěte propozice. Nad touto akcí proběhla ve vývojovém týmu během víkendu velmi intenzivní debata (zklidňující se postupně s mírou vychládání účastníků) o dalším smyslu podobného konání, jejímž závěrem bude velmi pravděpodobně změna systému testování. Pokud se někdo ze čtenářů hodlá ujmout organizování elektropošt pro veřejnost v duchu, jaký je zde popisován (tedy akce pro široký okruh lidí), budeme rádi nápomocni po odborné stránce.
Akce byla plánována od šesti hodin s tím, že sklep jsem rezervoval od pěti, tiše doufaje, že na pátou dorazím a připravím vše potřebné. Dorazit se ale podařilo až po půl šesté, kdy v restauračních prostorách již posedávali elektrochtivé osoby v podobě Profousse v doprovodu nové tváře Karmely a V.N. s Lucií. Potřásl jsem rukama a spustil se do sklepa (protentokrát adekvátně vyhřátého) nainstalovat základní pracoviště. Kufry jsem natahal z auta do sklepa, pověsil osvědčený půlpletr (nakonec jsme jej nepoužili), osadil reflektor a v jisté obavě za výbavu za půl miliónu (notebook, foťák a čtyřkanál Hitachi plus pár drobností navíc) jsem vylezl do restaurace vypít kafe. Během jeho konzumace mi záhadným způsobem za zády proklouzli Frodo se Silver Blue, kteří ve sklepě stihli, kromě základní dokumentace (za kterou tímto děkuji) nainstalovat i Rejnok 1 a k němu potřebné akcesuáry. Silver Blue se následně vydala dohledávat zbytek tlupy. Ve třech to šlo ve sklepě veseleji, dohodli jsme rámcově umístění předmětů i subjektů (jak se ukázalo později, pramálo šikovně) a když se do sklepa následně spustil i "testovací" (uvozovky pochopíte později) tým, Frodo již na osvědčené liquid cunt ukazoval , jak krásně Rejnok 1 přepíná polaritu a jak si firmware dokáže poradit s nastavením koeficientu plnění. V předodjezdovém zmatku jsem nechal v dílně jak měřicí kabel s krokosvorkami, tak osvědčené neintegrující sondy, takže jsme se s Frodem společně rozladili nad k nepoznání domršeným průběhem náběžné hrany pulsů. K dovršení všeho se v chvatu přibalený sériový kabel ukázal býti homosexuálním (tedy lépe řešeno lesbickým F/F), takže předpokládané připojení notebooku ztroskotalo na nekompatibilitě rozhraní, dvě samice do sebe prostě nepasují. Silver Blue se mezitím podařilo po opakovaných výzvách odlákat zbytek zúčasněných od příjmu potravy, takže v půl osmé mohl po značném časovém skluzu Frodo zahájit dění. Očekávaný komornější ráz akce spojený s jistou slavnostností a předáním pamětních listů vzal z příčin, jež zde nebudu nazývat, za své již dříve - atmosféra v té chvíli připomínala klasickou Poštu, kříženou s čekárnou Hlavního nádraží. Frodo se akci připravil perfektně jak po stránce organizační, tak po stránce odborné, takže jeho úvodní výklad spojený s přednáškou o principiální odlišnosti Rejnoka 1 od sexshopových šidítek a teorii působení impulsů na nervové dráhy by mohl být ozdobou podobné akce, kdyby se v auditoriu našlo více zájmu o dění. Přestože celý seminář byl avizován jako akční setkání zájemců o OTESTOVÁNÍ projektu a v informačním mailu byla tato skutečnost zdůrazněna, mnoho ze zúčastněných nasadilo masku zdvořilého nezájmu o dění i o výklad. Zpětná vazba se dostavila - bylo dobře patrné, jak Frodovo počáteční nadšení opadá, přesto udržel glanc až do závěrečného vybídnutí přítomých subinek k testování. Hrozící scénář semináře 1 odvrátila Lotta, za nemalé pozornosti náhle ztichnuvšího davu (v této chvíli již doplněného i neregistrovanými osobami).
Fixaci do pletru jsme odmítli již předem, jednak s ohledem na pohodlí subinek, jednak z praktických důvodů. Měřicí pracoviště se ukázalo býti nepoužitelným, bylo proto zřízeno testovací pracoviště), založené na fixační lavici coby pracovní ploše, křesílku pro subinku a sedadle pro odborný dozor. Jako výchozí vaginálku použil Frodo atypickou Rad/VH s širokým páskem a nízkou proudovou hustotou. Výběr atypické elektrody byl dán možností porovnání, protože základní vývoj Rejnoka - tehdy ještě Zvířete 1 byl prováděn právě s touto elektrodou. Elektrodu i ovládání firmware Rejnoka 1 si Lotta nejprve řádně osahala - ověření na prstech je i u velmi zkušené subinky důležitým prvkem důvěry. Jak se ukázalo později, potvrdila se známá pravda, že prst coby sonda je zbytečně citlivý. Po seznámení s výbavou se Lotta na véčko labužnicky navlékla s lakonickým komentářem "A co že jste najednou tak ztichli ?", který navrhuji vyhlásit mottem akce.Zatímco Frodo s Lottou ověřovali možnosti jednotky a její výkon, věnovala se jistá část přítomných vzájemné komunikaci spojené s nenápadným šmírem. Nezbylo, než nasadit společenský úsměv a pokusit se část o dění se nezajímajících osob zkoncentrovat v protilehlém rohu sklepa, který se pro takto dimenzovanou akci ukázal býti nepostačujícím. Alderon naštěstí dovezl rozsáhlý soubor prvorepublikových elektrohraček, jejichž demonstrací se jakž takž dařilo panující zmar naředit, byť na škodu samotnému cíli akce a náladě Silver Blue, postupně klesající k bodu mrazu. Frodo s Lottou mezitím dosáhli fyzických hranic Rejnoka 1 (v daném okamžiku 100 V / 30 mA při koeficientu plnění 1 ms), aniž by Lottě sešel z tváře mírně zaujatý výraz. Z pléna přitom padnul návrh, abychom Lottin nick raději změnili na Izolota. Ani s náhradním véčkem 2Ax/140/PS s vyšší proudovou hustotou neprojevil Rejnok 1 potřebnou potenci k překročení dojmu "Jo, je tam". Mírně frustrovaný Frodo propustil Lottu z křesla a s pramalou nadějí v hlase vybídnul další zájemkyni o testování. Zděšené výrazy přítomných lze považovat za signifikantní pro tuto akci, nicméně se mi podařilo využít znalosti obsahu registračních mailů, na jejímž základě se Lucie odhodlala "poskytnout tělo k vědeckým účelům", za bdělého dozoru V.N.
Tělo k vědeckým účelům se ukázalo býti poněkud lépe vodivým, přesto závěrečné (žádnou z dalších přítomných subinek již testování nelákalo) resumé z testování vaginálek je jednoznačné - sto voltů není napětí, které by Isolottu dokázalo vyvést z míry. Doporučuji tedy zavedení jednotky 1 IL (jeden isolott), rovné shora uvedeným hodnotám. Během výměny pokusného materiálu došlo k situaci, potvrzující, že nejenom dominující jedinci mají problémy s identifikací předmětů ve škále erární/vlastní/cizí - děvenky nějak nemohly odlišit své stylově černé kalhotky, což v řadách přihlížejících vyvolalo jisté pobavení.
Druhou fázi testování - výkon Rejnoka 1 na prsou realizoval Frodo na standardní dráze II, tedy s dvojicí plochých polovodivých elektrod 2x2 cm ve vzdálenosti 4 cm od hrotu bradavky ve vertikální orientaci. Zde se naopak vyjevila značně vyšší Lottina citlivost - vypadá to, že když Pánbůh subinkám naděloval nervy, u Lotty se nějak zakoukal. Předpokládám, že zpráva o testování bude samostatným článkem, proto se výsledkům v této reportáži dále nevěnuji, musím pouze upozornit na zcela profesionální postup testovací skupiny při pořizování záznamu svalové odezvy.Konec dění lze popsat jen stěží, nejvhodnější slovo bude zřejmě eklektický - mix z hovoru, zkoušení výkonu Savce 1, spouštění elektrohraček, domluva na cenách elektrod a dodacích termínech, měření motorků pro fucking machine, přinejmenším dvě velmi namíchnuté a nejméně dvě vcelku spokojené účastnice (Lotto, Lucie, díky za vývojový tým, nové pamětní listy s čísly 1 a 2 dostanete na příští akci spolu s přísavkami). Pracoviště jsme začali rušit těsně po půl desáté a v deset se již zúčastnění rozprchli, s vyjímkou Alderona, který si začal upravovat sklep dle svých představ.
Závěrečné hodnocení akce je velmi rozpačité - za jednoznačné pozitivum lze považovat to, že se vůbec uskutečnila a že se uskutečnila za přijatelné teploty okolí. V porovnání se seminářem číslo 1 došlo k opačnému extrému - přepálení. Jako další pozitivum lze uvést vyjasnění potřebné horní hranice napětí, dodávané generátorem (k pramalé radosti Froda, jehož čeká rekonstrukce koncového stupně). Dvacet osob se ukázalo býti počtem nadměrným a řízení nepodléhajícím, další testování budou výrazně komornější a výrazně selektivnější. Taktéž liberálně odemčené prostory budou minulostí - pro podobný druh akcí je přílišná otevřenost zjevně na škodu. Ze stejného důvodu nebude zveřejňován přesný termín a místo konání akce, jádro testovací skupiny je zformováno a další zájemci budou nuceni projevit vlastní iniciativu - pro tento účel bude líza (lizz@eleferno.cz) pověřena vedením celé agendy testování. Zjevně vyplynula potřeba dvou typů akcí, od sebe jednoznačně odlišených - prvním typem budiž testování, probíhající za omezené účasti neveřejně v komorním prostředí, kdy jsou VŠICHNI zúčastnění srozuměni s aktivním zapojením do děje, duhým typem pak nechť je elektroseminář, řekněme otevřenější, bez pevně stanoveného programu - něco jako klasická SP, ovšem více zaměřená na E/V/T hračky. Zde popisovaná akce byla na škodu všeho křížencem obojího - pokusíme se tuto chybu neopakovat.
Na závěr nezbývá, než poděkování aktivním účastníkům (účastnicím) za součinnost a apel na ostatní - před návštěvou akce si pročtěte propozice. Nad touto akcí proběhla ve vývojovém týmu během víkendu velmi intenzivní debata (zklidňující se postupně s mírou vychládání účastníků) o dalším smyslu podobného konání, jejímž závěrem bude velmi pravděpodobně změna systému testování. Pokud se někdo ze čtenářů hodlá ujmout organizování elektropošt pro veřejnost v duchu, jaký je zde popisován (tedy akce pro široký okruh lidí), budeme rádi nápomocni po odborné stránce.
Vyhledávání
Kdo je online
| Celkem přihlášeno: 88 uživatelů | |||
| |||
| Členů: 1 / Hostí: 87 |
0 
Nejnovější uživatelé
- Gradan
- Fantomas095
- HonzaTroll
- Ulicnik78
- Luie78