Teorie
Jedna z mála výhod věku je, že má člověk zkušenosti, které se jinak nenasbírají než tím že se dělají pokusy. Když se kopřivy správně aplikují, tak i ty, co je předtím nechtěly či nemusely, si je nakonec velice oblíbily...:) Ale připravte se na požahání rukavice – nerukavice.
Po (poněkud protažené) dovolené bych rád otevřel závěrečný blok textů prvé fáze výkladu praktických znalostí o elektrokardiografii, tedy vyhodnocení již nasnímaného elektrokardiogramu. Dnešní text bude zaměřen na základní znalosti a dovednosti v pochopení jednoho cyklu srdeční činnosti. Současně si zavedeme terminologii, potřebnou pro čtení záznamu.
Dnešní téma považuji za nejkontroverznější a studenty medicíny v rámci výuky diagnostických metod obvykle nejméně oblíbené. Složení (a dosavadní reakce) čtenářů Eleferna mi ale skýtají jistou záruku, že si tuto relativně obtížnou a veskrze teoretickou část výkladů osvojí snadno a s prospěchem pro vlastní rozvoj. Za úspěšné bych považoval, pokud by měl čtenář po pročtení (a nezastírám, že místy i opakovaném) tohoto článku jasno v tom, jak se zobrazuje elektrická srdeční aktivita a jakými způsoby ji lze sejmout a zaregistrovat. Současně by si čtenář měl bez většího úsilí osvojit pojem elektrické osy srdeční a elektrického srdečního vektoru a měl by v teoretické rovině umět použít základní schémata snímání EKG, včetně pojmenování a umístění svodů.
Úvodem podrobnější části výkladu prosím čtenáře o určitou dávku shovívavosti a trpělivosti, zejména při čtení tohoto článku. K pochopení principů elektrokardiografie je totiž nezbytná alespoň elementární znalost o bioelektrickém fungování srdečního svalu a jeho struktur. Jde o téma relativně obtížně uchopitelné, zejména pak pro čtenáře s pouze obecným rozhledem, bez medicínského vzdělání. Cílem tohoto textu není suplovat učebnice anatomie, vnitřního lékařství aní funkční diagnostiky, zájemce o podrobnější informace proto odkazuji na podrobnější literaturu. Při výkladu se budu snažit o maximální možné zjednodušení problematiky, prosím ale o pochopení toho, že s ohledem na veřejný charakter této publikace nemohu výklad trivializovat zcela. Čtenáře bych ale rád upozornil, že pro pochopení smyslu dalších textů není dokonalé zvládnutí dnešního výkladu podmínkou, obtížné nebo mou vinou nedostatečně vysvětlené části lze bez újmy z určité části vynechat. Zde bych velmi rád požádal o zpětnou vazbu - není problém věnovat nejasným částem tématu samostatný podrobnější text.
Dobrý den, vážení čtenáři. Od provozovatele tohoto serveru a mého váženého přítele Torma se mi dostalo té cti, oslovit vás několika články. Ty budou věnovány převážně mému oboru, tedy lékařské elektronice a zejména pak elektrokardiografii. Dovolte mi nejprve pár slov o sobě - příští rok už budu pětačtyřicátník, pracuji v okresní nemocnici, jejíž název nechám s dovolením pro sebe. Jsem ženatý a mám syna, který se nyní chystá stát se též doktorem. S některými z vás jsme se s manželkou potkali u Torma, veřejná setkání s ohledem na svoji pozici v zaměstnání a politickou angažovanost navštěvovat k mé lítosti nemohu. Pokud by se mi podařilo to, že po seznámení s mými texty získáte přehled o základních pojmech a principech z oblasti elektrokardiografie a dokážete alespoň rámcově ohodnotit běžný kardiogram, budu považovat svoji misi za splněnou.
Co by měl elektroúchyl vědět o nervech.
Nervy z hlediska elektroúchylova představují vodiče vzruchů, tedy signálů, určených k distribuci. Rychlost šíření vzruchu nervem činí přibližně 120 m/s. V molekulárním měřítku jde o změnu potenciálů na membránách ovlivněných buněk, v globálním měřítku jde o průchod elektrického proudu podél nervu (vnitřkem nervu se proud šíří jedním směrem, povrchem se pak vrací). Nervové vlákno (axon) je ukončeno tzv. nervosvalovou ploténkou. V jejím blízkosti se myelinová pochva vlákna štěpí na větší počet zakončení, obsahujících transmiter aceltylcholin. Ten přenáší vzruch mezi membránami nervových a svalových buněk (které jsou odděleny tzv. synaptickou štěrbinou). Na každé nervosvalové ploténce končí právě jedno nervové vlákno, s výjimkou svalů nitroočních, které ovšem leží mimo oblast elektroúchylných zájmů.
S ohledem na množící se diskuse o bezpečnosti používání elektrického proudu k BDSM hrátkám, zejména pak v souvislosti s rizikem vzniku srdeční fibrilace vznikla potřeba tohoto textu. Jde o shrnutí vcelku běžně známých fakt a doporučení ČSN IEC 479-1, upravené pro potřeby úchylné obce.
Před sebou máte poslední (v této fázi podrobnosti popisu) díl Stručného úvodu, věnovaný tentokráte záležitosti již téměř převážně kosmetické a rekonstruktivní, tedy úhlům.
Dnešní díl Stručného úvodu bude - nakonec - věnován měření a vážení. Jde o předposlední před-předposlední kus této části, ten další probere některé důležité úhly a objemy a začneme se věnovat v jedné linii mammologii a mammografii, v druhé pak tomu původnímu tématu, tedy vývoji ideálu krásného ňadra v pornografickém vyobrazení od přelomu XIX. a XX. století do dneška. Archív už mám skoro vytříděný a oči vyřízené, takové množství koz jsem za svůj už poměrně dlouhý život ještě neviděla.
Vzhledem k tomu, že předchozí díl Stručného úvodu vykázal docela slušnou čtenost a zájem, máte před sebou pokračování. Slíbené měření a vážení necháme ještě chvíli být, přistihla jsem se, že zavádím terminologii bez vysvětlení a je třeba to napravit. Tento díl je o obalových křivkách, tedy tématu, přitažlivém pro pány :-)