DEV...ELeferno

Kopřivy:
Jedna z mála výhod věku je, že má člověk zkušenosti, které se jinak nenasbírají než tím že se dělají pokusy. Když se kopřivy správně aplikují, tak i ty, co je předtím nechtěly či nemusely, si je nakonec velice oblíbily...:)  Ale připravte se na požahání rukavice – nerukavice.
 
Základný problém je, že kopřivy nejsou primárně na spank, bití a mávání vůbec vhodné. Kdo vyzkoušel kytici obilných klasů ví, že i ty jsou daleko účinnější. Kopřivy mají ale jednu nedocenitelnou vlastnost a tou je, že žahají. Pocit žahání musí být ale intenzivní, aby něco nabudil. Jedna kopřiva „jaro nedělá“" ! 
Pro pochopení účinku, zavrtám trochu do anatomie rostlin.:
Celá rostlina je pokryta drobnými hrboulky, ze kterých vyrůstají žahavé štětinky. Dříve se mělo za to, že tyto žahavé chlupy obsahují jenom kyselinu mravenčí, poslední výzkumy ale ukazují, že je tam směs dalších minimálně tří chemikálií – histaminu na podráždění kůže, acetylcholinu na vyvolání pocitu pálení a serotoninu na zvýšení účinků dvou předchozích látek. Stěny štětinek jsou tvořeny kyselinou křemičitou a jejím komplexem s kyselinou mravenčí a špičky poněkud ohnuté, naduřelé. Poněvadž jsou stěny pod špičkou nejslabší, lámou se špičky, narazí-li na odpor, velice snadno a to šikmým směrem, tak že vzniká ostrá hrana, jíž štětinka zabodává se do kůže a vylévá do rány svůj palčivý obsah, způsobujíc na kůži červenou vyrážku, neboli pupínky
Bohužel tato vyrážka je často považována za projev alergie. (Mimochodem, setkal jsem se s alergií na kopřivový pyl, ale ne na kopřivu samotnou. Bacha ale na alergii na chlorofyl,  ta se vyskytuje dost často. To ovšem  většinou člověk ví, protože je pro něj zapovězen i takový salát, nebo špenát.) Trvanlivost pupínků je odvislá od druhu kopřiv a od individuální citlivosti. U nejčastěji používané kopřivy dvoudomé je to od několika hodin po několik dnů, i týdnů. To je dáno celkovou citlivostí dané osoby na kyselinu mravenčí a kyselinu křemičitou. Za dlouhodobé projevy je odpovědná právě kyselina křemičitá a komplex křemičité a mravenčí kyseliny, které se pomalounku rozkládají a vstřebávají. Obsah komplexu je u kopřivy dvoudomé poměrně vysoký a navíc je tu jistá závislost na věku rostliny – čím starší rostlina, tím více je ho je ve stěnách jejich štětinek.
Častou námitkou použití kopřiv je prach a počůrání od psů.
Jakmile kopřiva vyroste nad nějakých 20 cm, je zbytečné pátrat po tom, zda ji nějaký čokl počůral. Věřte, že ani ten nejpitomější mops se na kopřivu dvakrát nevyčůrá... Ale jestli má partnerka stále obavy, není nic jednoduššího, než kopřivy jemně osprchovat. Zlikviduje se tak alespoň prach, voda zachycená v listí dává použití další dimenzi.  Navíc je snad normální, že si kopřivy připravuje Sub. a je jen na ní (něm) kde a jaké si natrhá… J
Jestli chcete, aby si váš partner-ka oblíbil kopřivy, nikdy ho jimi jemně nedrážděte. Zásahy jednotlivými žahavými chloupky jsou velice nepříjemné, protože je jejich intenzita koncentrovaná na bod, kde působí silně, zatím co okolí „zahálí“. Nejlepší způsob aplikace je připlácnout větší množství materiálu najednou, trochu pomnout a znovu přitisknout. Vzhledem k silnému zvýšení prokrvení v daném místě doporučuji  aplikovat je tam, kde to má zvýšený význam a to jsou například erotogenní zóny.
Ještě ke druhům a jejich působení:
Kopřiva dvoudomá (Urtica dioica L.)působí líně a dlouhodobě. Místo požahání je cítit i druhý či třetí den, což může být hezkou připomínkou. To je způsobené rozpouštěním se křemičitého obalu a uvolňováním kyseliny mravenčí, rovněž dochází k migraci pouzder štětinek a mechanickému mikropoškození, které ale nervový systém zaznamenává. Neutralizací těchto pocitů se zabývám níže.
Daleko účinnější a intenzivnější je kopřiva žahavka (Urtica urens), která má rychlý nástup a nesetkal jsem se s tím, že by ji bylo cítit delší dobu. Naopak, odeznění pocitu je natolik rychlé, že k další aplikaci může dojít už za několik desítek minut. Navíc vzhledem k vysokému počtu štětinek je vhodná i pro „jemné otírání,“ protože zasahuje vždy několik štětinek najednou a pocit je velice intenzivní.
 
Neutralizace:
Když jsme se jako děti hodně požahali (třeba než člověk natrhá košík kopřiv), omývala nám to babička v čerstvém mléce a museli jsme si ta nejvíce postižená místa důkladně mnout. Pálení i puchýřky velice rychle zmizely.
Poznámka: UTH mléko bych radši na tohle nepoužíval.
Neutralizaci tedy provedeme mlékem čerstvým bez rostlinných olejů a nezahřívané na ultra vysokou teplotu, takže  pasterované, z farmy nebo mlékomatu.
 
Kopřiva a její léčivé účinky:
Sbírá se list (Folia urticae) nebo nať (Herba urticae), někdy i oddenek (Radix urticae) či květ (Flos urticae). Drogu je možné sbírat od jara do září, nejlépe ale pouze od jara do konce května, kdy bývá nejúčinnější. Suší se co možná nejrychleji ve stínu, při umělém sušení by teplota neměla přesáhnout 50 °C. Vysušené listy jsou na líci tmavě zelené, na rubu světlejší a jsou bez vůně, chuti i zápachu. Kořeny jsou světle zelené, bez vůně, chuti a zápachu. Uskladňují se na suchém a stinném místě.
Listy obsahují množství chlorofylu (až 3%), asi 15% minerálních látek, z nichž důležitý je zejména hořčík, dále karotenoidy, flavonoidy, bílkoviny, acetylcholin (asi 1%), histamin (asi 0,5%) a serotonin (asi 0,02%), glykosid urcitrín, sacharidy (např. arabinózu, galaktózu, glukózu, manózu, vitamíny C, K a B2, aminokyseliny, glukoniny (snižují hladinu krevního cukru), karoten, xantofyl, třísloviny, fytoncidy, organické kyseliny, kyseliny šťavelovou, mravenčí, octovou, pantotenovou (B6), křemičitou (která má zřejmě močopudné účinky) a další látky.
 
Podle neověřených informací se kopřivy používají v Řecku o Velikonocích jako pomlázka!
 
 
Protože se rozšířila debata o tom která kopřiva je která uvádím odkazy na botanické stránky s obrázky, aby každý si mohl identifikovat tu svoji... :)
Nejdříve ty co rostou u nás:
Kopřiva dvoudomá: http://botany.cz/cs/urtica-dioica/
Kopřiva žahavka:http://botany.cz/cs/urtica-urens/
a zřídkavější:
Kopřiva kulkonosná:http://botany.cz/cs/urtica-pilulifera/
kopřiva lužníhttp://botany.cz/cs/urtica-kioviensis/ velice vzácná a chráněná
Celkový přehled pro světoběžníky :)
 
Urtica (Kopřiva)
Existuje 30 - 45 druhů. Patří mezi trvalky, ale některé jsou jednoletkami a některé dokonce polokeři. Pochází z Evropy, Afriky, Asie a Severní Ameriky. Vyznačují se žahavými chlupy na lodyze i listech. Listy mají vejčitý tvar a pilový okraj. Plodem je nažka. Nejznámějším a nejběžnějším druhem je U. dioica.
 
Druhy:
 
Urtica angustifolia
Pochází z Číny, Japonska a Koreje.
http://hhana.biz/photo.php?photo=3275
 
Urtica ardens
Pochází z Číny.
http://www.efloras.org/object_page.aspx?object_id=67177&flora_id=5
http://www.flowersofindia.net/catalog/slides/Himalayan%20Nettle.html
 
Urtica atrichocaulis
Pochází z Himálaje a jihozápadní Číny.
http://www.flora.ac.cn/content.aspx?TaxonId=242353569
 
Urtica atrovirens
Pochází ze západního středozemí.
http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Urtica_atrovirens_Corse.jpg
http://luirig.altervista.org/photos-search/index.php?title=Urtica+atrovirens
 
Urtica ballotifolia
Endemit na území Marylandu v USA
http://plants.usda.gov/java/profile?symbol=URBA3
 
Urtica cannabina (Kopřiva konopovitá)
Roste od západní Asie přes Sibiř po Írán.
http://www.biolib.cz/cz/taxonimage/id82544/
 
Urtica chamaedryoides
Pochází z jihovýchodu Severní Ameriky.
http://phytoimages.siu.edu/imgs/paraman1/r/Urticaceae_Urtica_chamaedryoides_799.html
http://luirig.altervista.org/photos-search/index.php?title=Urtica+chamaedryoides
 
Urtica dioica (Kopřiva dvoudomá)
Oblasti: Asie, Krym, Severní Amerika, Čechy, Ukrajina
Roste v Evropě, Asii a Severní Americe. Je nejznámějším druhem. Patří mezi trvalky a dvoudomé rostliny. Dorůstá výšky 1 - 2 (i 3)m. Pod zemí vytváří žlutý kořenový oddenek. Přímé nebo krátce vystoupavé duté čtyřhranné lodyhy jsou opatřené háčkovými chloupky a hranami červenohnědé barvy. Protistojné listy jsou zelené, mají vejčitý tvar se špičkou a s pilovým okrajem a délku 3 - 15cm. Povrch je plastický díky žilnatině a jsou na něm nenápadné háčky z chloupků, které způsobují známé kopřivové žahnutí. Kvete v klubíčkách tvořících hrozny nebo laty v paždí listů. Barva květů se čtyřmi okvětními lístky je zelená a jsou jednopohlavné. Plodem je nažka úzce vejčité šedohnědé barvy. Využívá se v lékařství a také v kuchyni. Má výborné čistící účinky. Existují vnitrodruhové taxony:
                subsp. diocia (Kopřiva dvoudomá pravá) - Evropa, Asie, Severní Amerika
                http://en.wikipedia.org/wiki/Stinging_nettle
                http://luirig.altervista.org/photos-search/index.php?title=Urtica+dioica+subsp.+dioica
                subsp. galeopsifolia – Evropa
                http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Urtica_galeopsifolia_stem_detail.jpg
                subsp. afghanica- jihozápadní a střední Asie
                http://www.flora.ac.cn/content.aspx?TaxonId=242353580
                subsp. gansuensis - východní Asie
                http://en.wikipedia.org/wiki/Urtica_dioica_galeopsifolia
                subsp. gracilis - Severní Amerika
                http://plantsofmagnolia.net/Native_plants/Urticariaceae/Urtica/Urtica_gracilis/Urtica_gracilis.htm
                subsp. holosericea - Severní Amerika
                http://newportbay.org/wp-content/themes/newportbay/millar-plant-guide/StingingNettleLeaf.html
                Vyhovují ji okraje lesů, stinná vlhčí místa bohatá na živiny a rumiště. Ideální je vápenitá půda.
 
Urtica dodartii (Kopřiva Dodartova)
Oblasti: Česká Republika, Středozemí
Pochází ze středozemí. Listy jsou celokrajné, zuby se objevují pouze ojediněle.
http://turkherb.ibu.edu.tr/index.php?sayfa=1&tax_id=8414
http://luirig.altervista.org/photos-search/index.php?title=Urtica+dodartii
 
Urtica dubia (Kopřiva vrtkavá)
Pochází z Kanady.
http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Felanitx_-_Castell_de_Santueri_-_Urtica_dubia_02_ies.jpg
http://www.biolib.cz/cz/taxonimage/id44026/
 
Urtica ferox
Patří mezi endemity Nového Zélandu. Má dřevnatý stonek. Dorůstá výšky až 5m. Listy mají vejčitý tvar (cca 18cm) se špičkou a hluboce pilovitý okraj.
Intenzivní požahání touto kopřivou může přivodit až smrt!
http://phytoimages.siu.edu/imgs/pelserpb/r/Urticaceae_Urtica_ferox_21861.html
http://blog.tepapa.govt.nz/tag/urtica-ferox/
 
Urtica fissa
Pochází z Číny.
http://eol.org/pages/2872562/overview
 
Urtica gracilenta
Pochází z Arizony, Nového Mexika, západního Texasu a severního Mexika.
http://www.wnmu.edu/academic/nspages/gilaflora/urtica_gracilenta.html
 
Urtica hyperborea
Pochází z Himálaje, Pakistánu, Bhútánu, Mongolska a Tibetu.
http://eol.org/pages/2874780/overview
http://www.flowersofindia.net/catalog/slides/Northern%20Nettle.html
 
Urtica incisa
Pochází z jihovýchodu Austrálie. Protistojné listy mají vejčitý tvar se špičkou, pilový okraj, pichlavé chloupky a délku 5 - 12cm.
http://bushmansfriend.blogspot.cz/2010/06/stinging-nettles.html
 
Urtica kioviensis (Kopřiva lužní)
Oblasti: Česká Republika, V Evropa
Pochází z východní Evropy. U nás se vyskytovala u Moravského Písku. Patří mezi trvalky. Pod zemí vytváří plazivý oddenek. Dorůstá výšky 0,4 - 2m. Lodyha je vystoupavá, mírně hranatá a opatřená řidkými žahavými chloupky. Liste mají vejičtý tvar s pilovým okrajem žahavými chloupky. Kvete nejvíce jednopohlavnými květy v klasech či latech. Plodem je hnědá nažka.
Vyhovují ji okraje vodních toků a lužní lesy.
http://botany.cz/cs/urtica-kioviensis/
 
Urtica laetivirens
Pochází z Japonska.
http://www.les-vegetaliseurs.com/article-23920-foiredelasaintfiacre.html
http://hosho.ees.hokudai.ac.jp/~tsuyu/top/plt/nettle/urtica/lae.html
 
Urtica linearifolia
Pochází z Nového Zélandu.
http://phytoimages.siu.edu/imgs/pelserpb/r/Urticaceae_Urtica_linearifolia_24563.html
 
Urtica mairei
Pochází z Himálaje, jihozápadní Číny, severovýchodní Indie a Myanmaru.
http://eol.org/pages/2874781/overview
http://www.plant.csdb.cn/details?guid=photo:cfh@f327d6b0-e45c-4671-8ec6-df62612ec6b0
 
Urtica membranacea
Pochází ze středozemí a Azorských ostrovů.
http://eol.org/pages/5723338/overview
http://luirig.altervista.org/photos-search/index.php?title=Urtica+membranacea
 
Urtica morifolia 
Patří mezi endemity Kanárských ostrovů.
http://www.biolib.cz/cz/taxonimage/id42979/?taxonid=445299
 
Urtica parviflora
Pochází z nižších poloh Himálaje.
http://eol.org/data_objects/16003624 http://eol.org/pages/2874777/overview
 
Urtica pilulifera (Kopřiva kulkonosná)
Oblasti: Česká Republika, J Evropa, Středozemí
Pochází z jižní Evropy ze středozemí. Patří mezi jednoletky. Dorůstá výšky 0,3 - 1m. Celá je opatřená žahavými chloupky. Lodyha má hranatý průřez a může být od země nafialovělá nebo načervenalá. Křížmostojné listy mají vejčitý tvar s pilovým až zubatým okrajem, délku 2 - 7cm. Povrch je pokrytý pichlavými hroty. Kvete jednopohlavnými v paždí listů kulovým květenstvím o průměru 1cm. Mají 4 okvětní lístky. Plodem je vejčitá nažka.
Vyhovují ji křoviny, lesy, atp. v polostínu.
 http://www.biolib.cz/cz/taxonimage/id16987/
 
Urtica platyphylla
Pochází z Číny a Japonska.\
http://hosho.ees.hokudai.ac.jp/~tsuyu/top/plt/nettle/urtica/pla.html
 
Urtica pubescens
Pochází z jihozápadního Ruska a střední Asie.
http://www.plantarium.ru/page/view/item/39743.html
 
Urtica rupestris
Patří mezi endemity Sicílie.
http://www.dipbot.unict.it/phyto_de/territori/distribleo/urtica_rupestris.html
http://dbiodbs.univ.trieste.it/carso/chiavi_pub26?spez=5889
 
Urtica sondenii
Pochází ze severovýchodní Evropy a severní Asie.
http://www.henriettesherbal.com/pictures/p14/pages/urtica-dioica-sond-1.htm
 
Urtica stachyoides
Je endemit - Kanárské ostrovy
http://www.floradecanarias.com/urtica_stachyoides.html
 
Urtica taiwaniana
Pochází z Tchaj-wanu.
http://www.flickr.com/photos/judymonkey/4754559907/
 
Urtica thunbergiana
Pochází z Japonska a Tchaj-wanu.
http://eol.org/pages/2874784/overview
 
Urtica triangularisa
Pochází z Číny
http://eol.org/data_objects/17531312
 
Urtica urentissima
Pochází z Jávy. Její požahání je cítit po mnoho let, a to zejména ve vlhkém počasí, a při intenzivním požahání hrozí smrt podobná tetanu!
http://www.eflora.cn/sp/Girardinia
 
Urtica urens (Kopřiva žahavka)
Oblasti: Česká Republika, J Evropa, Severní Amerika
Roste v Evropě (zřejmě pochází z jižní Evropy) a Severní Americe. Patří mezi jednoletky a dále mezi dvoudomé byliny. Dorůstá výšky 10 - 30 (i 50)cm. Žahavé chloupky na křížmostojných vejčitěeliptických listech s pilovým okrajem mají palčivější účinnost než u známější U. dioica. Mají také vejčitý tvar s pilovým okrajem, ale délku jen 1,5 - 4cm a šířku 1 - 2,5cm. Kvete jednopohlavnými květy se čtyřmi okvětními lístky. Plodem je vejčitá nažka. Má léčivé účinky.
http://www.biolib.cz/cz/taxonimage/id4312/?taxonid=3529
http://luirig.altervista.org/photos-search/index.php?title=Urtica+urens
http://phytoimages.siu.edu/cgi-bin/dol/dol_terminal.pl?taxon_name=Urtica&rank=genus
 
Předčasem došlo k oddělení části tropických kopřiv do samostatného podrodu Dendrocnide  synonymum Laportea  neboli škorpioní rostliny. Jejich požahání způsobuje dlouhodobé problémy a v určitých případech i smrt. Kdo si je chce najít tak tady je kompletní přehled:

• Dendrocnide basirotunda (C. Y. Wu) Chew
• Dendrocnide chingiana (Hand.-Mazz.) Chew   ->  
• Dendrocnide urentissima (Gagnep.) Chew
• Dendrocnide costata Miq.    ->  
• Dendrocnide stimulans (L. f.) Chew
• Dendrocnide crenulata Miq.
• Dendrocnide excelsa (Wedd.) Chew
• Dendrocnide harveyi (Seem.) Chew
• Dendrocnide kotoensis (Hayata ex Yamamoto) B. L. Shih & Yuen P. Yang
• Dendrocnide latifolia (Gandoger) Chew
• Dendrocnide meyeniana (Walpers) Chew
• Dendrocnide milnei (Seem.) Chew    ->   
• Dendrocnide harveyi (Seem.) Chew
• Dendrocnide moroides (Wedd.) Chew
• Dendrocnide photinophylla (Kunth) Chew
• Dendrocnide sinuata (Blume) Chew
• Dendrocnide stimulans (L. f.) Chew
• Dendrocnide urentissima (Gagnep.) Chew
• Dendrocnide vitiensis (Seem.) Chew