DEV...ELeferno

Před sebou máte poslední (v této fázi podrobnosti popisu) díl Stručného úvodu, věnovaný tentokráte záležitosti již téměř převážně kosmetické a rekonstruktivní, tedy úhlům.

Stanovení úhlů je záležitost technicky jednoduchá (používá se prostý ramenový úhloměr s plastovými otočnými rameny a středovou vodící ryskou, mammografický úhloměr má třetí pomocné rameno), ale metodologicky komplikovaná. Prs jakožto poddajná struktura zaujímá v prostoru polohu, danou - zjednodušeně řečeno - minimální potenciální energií (pro nefyziky: visí nejkratší cestou k zemi) a stanovení úhlů proto velmi závisí na poloze pacientky a v neposlední řadě i na její psychofyziologické kondici. Stanovení úhlů je proto bráno spíše jako pomocný atribut, například při posuzování úspěšnosti plastického nebo rekonstruktivního zákroku. Kliniky plastické chirurgie pro tento účel používají speciální opěrný systém se soustavou ramen, usazeným na kalibrovaných škálách, který umožňuje polohování pacientky do vždy stejné pozice vůči neměnně umístěnému objektivu s dlouhým ohniskem, pomocí kterého se pořizuje fotodokumentace. Druhým metodologickým problémem je stanovení referenčních bodů ve vrcholech úhlů. Zde si pomáháme fixací metodikou doporučeného bodu například vytvořením vodou nesmývatelné značky s trvasnlivostí, přesahující očekávanou dobu potřeby existence této značky nebo nenápadnou tatuáží fyziologicky neutrálním barvivem.

Základní úhlovou charakteristikou prsu je jeho rozevření a symetrie úhlového umístění bradavky. Vrcholem úhlu je úpon axily, přičemž ramena úhlů tečně obepínají prs bez jeho deformace, pomocné rameno úhlu je vedeno středem bradavky. Metodicky zajímavé nejsou ani tak statické hodnoty jako jejich vývoj v čase, zejména po operativním zákroku. Progrese, zejména v oblasti nesymetrie bradavky umožňují včasné zavedení korekce chyb, které by mohly vést ke zmaření účelu zákroku.

Dalším významným úhlem je úhel rozevření prsů. Jeho vrcholem je spojnice klíčních kostí, z níž je vedena pomocná svislice. Ramena úhlu procházejí středem průmětu badavek na dvorec. Za úhledné a kosmeticky korektní je považovano takové umístění prsů, kdy je úhel blízký k 90°, přičemž odchýlení od svislice je symetrické.

Obdobnou charakteristikou, vlastní ovšem jednomu prsu je úhlové odchýlení bradavky. Jedno rameno úhlu je zde tvořeno svislicí, vedenou kolmicí na vrcholovou tečnu horní obalové křivky prsu, druhým ramenem je spojnice tohoto bodu a průmětu středu bradavky na dvorec. Rozevření prsu a úhlové vychýlení bradavky spolu jednoznačně souvisí, jejich odlišné využití je dáno různými technikami operačních postupů a různé kliniky používají různé referenční metody. V praxi se lze s oběma postupy setkt zhruba stejně často, osobně preferuji první, neboť spojnice klíčních kostí se stanoví výrazně přesněji, než kolmice k horní tečně linie dekoltu :-)

Poslední používanou úhlovou charakteristikou je Brewesův úhel. Jde o úhel, svíraná spojnicemi úpunů axily a bradavek obou prsů. Úhel se stavoví v poloze pacientky vestoje s rukama za hlavou a je významný z hlediska posouzení umístění korekčních implantátů různého objemu. V mammografii je změna Brewesova úhlu příznakem existence vyvíjejícícho se novotvaru v I. nebo II. kvadrantu

{mos_ri:kozometrie, přístroj}