DEV...ELeferno

se svolením autora vystavil *sF* -- zdroj: 
http://bdsm-povidky.uvadi.cz/afrika-ii.html

Africké dobrodružství - kapitola II

(díl 3. ze 4)
 

Klára ucítila po celém těle příval ledové vody, až sebou škubla a do ramen jí vystřelila bodavá bolest. Jak dlouho mohla být v bezvědomí? Zvedla oči a uviděla zástup smějících se domorodců. Kotník ji pálil a druhá noha na tom nebyla o moc lépe. Co to do háje používají za provazy? Člověk má pocit, že si odírá kůži do krve, ale ve skutečnosti je jen lehce podrážděná. Pálí a bolí to jako čert! V kundičce a v bradavkách cítila silné pulsování v rytmu jejího srdce. Kolik chlapů se na ní asi uspokojilo, zatím co byla v bezvědomí? Cítila, jak jí z kundičky vytéká horké sperma. Slunce stále pálilo, Klára nedokázala odhadnout, jak dlouho už byla svázaná v této pozici. Kundička ji bolela, domorodci zrovna něžní nebyli, ale Klára byla pořád děsně nadržená. Může vůbec člověk v bezvědomí zažít orgasmus?

se svolením autora vystavil *sF* -- zdroj: 
http://bdsm-povidky.uvadi.cz/afrika-i.html

Africké dobrodružství - kapitola I
(díl 2. ze 4)

Probudila ji silná facka, která dopadla na její rudou tvář. Klára byla desorientovaná, nevěděla kde je, bylo ji hrozné horko a ruce ji bolely. Dopadla další facka. Před sebou uviděla několik postav, začínalo jí být všechno jasné. Byla přece v Africe. Včera ji zajali domorodci a ráno dotáhli do vesnice, kde ji nechali svázanou a vysílenou až z toho usnula. Nemohla spát dlouho, slunce pořád pálilo vysoko na obloze. Ostatní ženy, které se s ní dostaly do vesnice, byly už pryč, tedy tu poslední zrovna někdo odváděl. Z myšlenek jí vytrhl svalnatý muž další fackou. Klára se zadívala před sebe a uviděla staršího černocha s holí. Byl ale jinak oblečený, měl na sobě normální kalhoty a košili.

se svolením autora vystavil *sF* -- zdroj: 
http://bdsm-povidky.uvadi.cz/afrika-uvod.html


Africké dobrodružství - úvod

(díl 1. ze 4)

Úvod do série povídek „Africké dobrodružství“. Úvod je o tom, proč a jak se Klára dostala do situace ve které je. Pokud Vás nezajímá pozadí příběhu, můžete začít od další části.

“A proč jim to dělají?” zeptala se Klára.

  “Je to součást války. Mezi klany.“ Odpověděl Tomáš.

  „Já nerozumím tomu proč jen ženy. To bojují jen ženy?“

  „Ale ne, právě naopak. Bojují jen muži, jenže muži se neberou do zajetí, jsou nebezpeční, ti se rovnou zabijí. Žena je něco jako kořist. Nejdřív ji použijí, potom potrestají za to, co udělal její kmen a pak ji vystaví, jako výstraha pro další útočníky.“

Klára byla redaktorkou prestižního magazínu Geo a spolu s fotografem Tomášem zrovna prohlíželi záběry z jeho poslední cesty ve střední Africe. Na snímcích bylo zachyceno zacházení Afrických kmenů se ženami. Ženy byly svázané, mučené, ponižované, znásilňované, prostě peklo na zemi, něco co si nikdo nedokázal ani představit.

Předem znovu upozorňuji, že všechny povídky jsou pouze fikce. Dále bych chtěl tímto poděkovat jedné laskavé korektorce. Díky.         "Auuuuu" ozvalo se místností. A za chvíli znovu. A tomuto dívčímu zaúpění, předcházelo tenké hvízdnutí. Byl to bič. U zdi, roztažené do X a vyčerpáním pověšené za vrchní část řetězů, se téměř bezvládně snažilo krčit dívčí tělo. Dívka měla na sobě cosi, co před časem připomínalo šaty. Teď to byly spíše cáry hader visící na jejím těle, kterými na některých místech prosakovala krev z čerstvých ran. "Auuuuu" ozvalo se opět do hrobového ticha. Mladá dívka, byla od pohledu hezky stavěná a neznalému divákovi se po čase odkryl pohled na hezká ňadra. To když se dívka z posledních sil po každé ráně vzepjala a natočila se alespoň trochu od zdi, ke které byla pevně připevněna řetězy. 

(s vědomím a svolením autora: http://nick.amateri.cz/Izam )

Můj úchylný deník

Bondage, BDSM, perverze, úchylnosti, bolest, strach, nejistota… to jsou vše věci, které mě vzrušují, od nepaměti. Věci, které mě přivedly k orgasmu ještě předtím, než jsem věděla co to je a jak toho sama dosáhnout. Věci, které jsou krásné, které miluji a jsem ráda, že je mám. Je to moje soukromé tajemství, nikdo na světě neví, co vše se mi líbí a nikdo z mého okolí by nikdy neřekl, že se mi to líbí. Hraju si od mala, svazuji se tajně ve svém pokoji, večer a v noci, svazuji se v přírodě nebo starých opuštěných domech. Vzhledem k tomu, že rodiče celý život pracují z domova, bylo to vždy těžké. Schovávat věci, maskovat stopy, být potichu. Přesto, že jsem doma sama velice výjimečně a hraju si hodně často, daří se mi zatím zůstat v utajení.