Tato kategorie zahrnuje blogy uživatelů. Texty jsou publikovány ad-hoc, jen s minimální redakční kontrolou na přípustnost obsahu a elementární gramatickou kontrolou.
Jiný kraj, jiný mrav a nezbývá než si přiznat, že představy o Švédsku jako zemi mleté tresky, přelité bílou omáčkou s koprem jsou představami brutálně zjednodušenými.
Když se řekne křesťanství, lidé si obvykle vybaví bibli, kostely, Ježíše Krista přibitého skobami na kříži nebo ctnostnou Pannu Marii se sepjatýma rukama a svatozáří okolo její siluety. Někomu se ale vybaví spíše černě oděná mužská postava v plném kněžském ornátu, vymítání ďábla nebo mučírny středověké inkvizice. A v rámci objektivity nutno dodat, že akademik vzdělaný v oboru historie nejspíše doplní ověřená fakta jakože skutečný Ježíš z masa a kostí měl oproti své zidealizované podobě ve skutečnosti pleť tmavou jako ebenové dřevo :o).
Kde se to vlastně začalo, ptám se sám sebe. Moje prvotní vzpomínka se
váže k panelovému bytu jednoho panelového sídliště v hlavním městě.
Věčné napomínání, že jsme se sestrou moc hluční, a že sousedé si
stěžují na dupání a bouchání. Tak jsem naučil chodit potichu.
Našlapovat jako kočka, snažit se eliminovat projevy své existence. A
pak se to začalo "Fuj ale jsem se lekla", vykřikla máma, když si
uvědomila, že jsem také v kuchyni. "Jestli budeš chodit jak duch, dám
ti na krk rolničku, abys byl slyšet", dodala. A to byl, dnes si
uvědomuji, úplný prapočátek mé neviditelnosti.
