DEV...ELeferno

            „Tak zítra naschle“, zahalekala statečně, když procházela kuchyní.

            „Naschle a nepřežeň to se souložením,“ ozvalo se z kuchyně, „ať jsi zítra k použití.“

            „Neměj péči,“ zamumala spíš pro sebe, protože věděla, že reagovat na kuchařské legrácky nemá smysl. Jenom by se s nimi do těch jejich oplzlých hrátek víc a více zaplétala. Dělali si z ní srandu, protože je bavilo, jak se červená. Nemohla si pomoci, zrudla okamžitě, jakmile se hovor stočil na ní. Nerada budila pozornost. Ve společnosti byla radši divák než herec.

            Vyběhla rychle po zašlapaných schodech do čtvrtého patra a vpadla do dámské zaměstnanecké šatny. Čtyři řady šedých plechových skřínek s různě pokřivenými dvířky. Podlaha plná poházených dámských nezbytností. Za čtyři roky co v hotelu pracovala, tu nikdo pořádně neuklízel. Štítivě prošla na konec místnosti, který osvětlovalo nemyté okno. Unaveně si sedla si na dřevěnou lavičku a s odporem z nohy odkopla zdravotní boty, které všechny musely nosit. I ta nejhezčí dívčí noha v nich vypadala tak nějak invalidně. Odvázala si zástěrku, vybrala z ní hrst drobných a položila je na poličku skřínky. Rozepnula boční zip černých šatů a opatrně si je přetahovala přes hlavu. Sykla bolestí, když se hrubá látka dotkla jejích bradavek a odřenin v podpaží.

            „Ta látka je snad z kopřiv,“ mumlala pro sebe, „lítat v tom celý den po place je horší než středověká tortura.“ Sundala si podprsenku a přitiskla si dlaně na odřené bradavky.

            „To je bolest,“ snažila se ulevit si mírným stlačením prsou. „Pitomé šaty, kdo to vymyslel, že musíme nosit tak blbé uniformy,“ kopla do šatů, pohozených na zem. Popošla k zpola osleplému zrcadlu a prohlížela si červené odřeniny v podpaží a kolem krku, způsobené hrubou látkou na jemné zpocené kůži.

            „Vypadám, jak kdybych nosila obojek nebo byla někde přivázaná za ramena,“ prohlížela se nespokojeně. „Takhle se nemůžu jít ani koupat, všichni by na mne čučeli jak na úchyla.“ Chtělo se jí plakat. Konečně krásné počasí, když má volno a zase z opalování nebude nic.

            Vrátila se ke skřínce, sundala si kalhotky a zavinula se do čistého ubrusu, který si vzala při odchodu v restaurační skřínce. Nazula vietnamky, čapla ze skřínky šampon, přibouchla plechová dvířka a spěchala do sprchy. Nebrala si sebou nic. Dělaly to tak všechny. Koupelna byla odporně špinavá vykachlíkovaná místnost s jednou sprchou u stropu a olezlou dřevěnou rohoží na zemi. Všechny se tam štítily čehokoliv dotknout. Ubrus si vzaly každý den čistý a nemusely se starat, kde usuší ručník.

            Zaklepáním zjišťovala, jestli není obsazeno. Nikdo se neozýval.

            „Čau Eli,“ pozdravila jí kolegyně z kavárny, „budeš tam dlouho? Docela spěchám. Mám dneska rande. Vnutím se k tobě, jo,“ vychrlila na ni a spěchala do šatny.

            „Tak jo, zaťukej, otevřu ti,“ přivolila nerada. Otevřela dveře, rozsvítila a chvíli ostražitě sledovala, jestli se na zemi nerojí švábi nebo jiná havěť. Všechno se zdálo v pořádku. Zamkla se a pustila vodu. S rozkoší se pod ní postavila a nechala si tělo masírovat ostrým proudem. Nalila si na hlavu trochu šamponu a slastně si promnula vlasy. Konečně ze sebe smyje ten kuchyňský smrad. Když se ozvalo zaklepání, zbrkle otevřela.

            „Alexi“, vyhrkla ohromeně. Přede dveřmi stál mladý kolega s ručníkem kolem boků. Než před ním stačila přibouchnout dveře, strčil mezi ně nohu. Rychle vstoupil dovnitř a zamkl dveře. Nevzmohla se na slovo, stála tam jak přibitá. Z vlasů jí tekl šampon do očí. Bála se pohnout. Pověsil si ručník na háček přes Elin ubrus. Pohyboval se beze studu, klidně a nenuceně.

            „Ten šampon se musí vypláchnout dřív, než ti vleze do očí,“ oznámil věcně a odtáhnul ji za ruku pod proud vody. Pomalu a důkladně jí začal vymývat šampon z vlasů. Přitom se hrudníkem dotknul jejích bolavých bradavek. Sykla bolestí a poodstoupila od něj. Vracela se jí vláda nad vlastním tělem.

            „Vypadni!“ odstrčila ho od sebe. Znala ho. Pracovala s ním dva roky. Byl o pár let starší než ona. Vrátil se z vojny, když byla ve druháku. „Docela hezkej,“ šuškaly si holky, když přišel. „Namyšlený děvkař,“ uzavřely to po pár měsících. Vyspal se skoro s každou. Když ho po pár týdnech přestala bavit, začal to zkoušet na jinou. Eli se ho vždycky trochu bála. Budil v ní strach a ostych. Hrál si s ní jako kočka s myší. Cítila se v jeho blízkosti trochu jako malé dítě. Chovala se zamlkle, nevěděla, o čem se s ním má bavit. Na tazích Prahou, které omladina hotelu pořádala s takřka železnou pravidelností, si jí nevšímal. Netancoval s ní, nepokoušel se o ni. Několikrát jí z divokého večírku v baru odvezl taxíkem domů, párkrát i proti její vůli, když to s alkoholem trochu přehnala.

            Včera se vedle ní jako duch zjevil na koupališti. Byla tam s partou přátel. Nenuceně se všem představil a choval se k ní, jako by byli staří kamarádi. Lehl si na osušku těsně vedle ní a nenuceně se se všemi vybavoval. Byl vtipný, společenský, okouzlující. Holky z něj byly celé paf. Svým tělem se jí mimovolně zlehka dotýkal. Ležela na břiše, s hlavou opřenou na složených loktech. Z potlačovaného napětí v těle se jí dělalo špatně od žaludku. Přála si vypadat stejně klidně jako on. Cítila, jak rudne. Bylo jí stále větší horko. Když se jí zeptal, jestli se nepotřebuje napít, zvedla se a jako střela vlítla do studené vody. Plavala rychle od břehu a uprostřed jezera si s úlevou lehla na hladinu. Studená voda jí pomohla překonat vzrušení z jeho blízkosti. Vůbec si nerozuměla.

            A teď je tady zase. V koupelně. Oba jsou nazí. „Tiše, nekřič, co si pomyslí lidi, že se se mnou koupeš, zakloň hlavu,“ krotil její odpor. Otočil si ji zády k sobě a splachoval jí zbytek šamponu z vlasů. Přitom jí jednou rukou pevně chytil nad pasem a přitiskl ke svému tělu.

            „Máš nádherné tělo, neboj se, neudělám ti nic, co bys sama nechtěla,“ zašeptal jí do ucha chraplavým hlasem. Eli se podlomila kolena. Přitáhnul si jí ještě víc k sobě. Pevné sevření jí bránilo dýchat. Hekla a snažila se vytočit z jeho objetí. Zvedla ruce, snažila se nahmatat jeho obličej a odstrčit ho od sebe.

            „Klidně, nech ty ručičky nahoře,“ vzrušeně zasyčel a plácnul jí lehce přes zadek, když neposlechla.

            „Au, to štípe, zbláznil ses,“ vyjela na něj. Švihnul jí mokrou rukou znovu a tentokrát silněji. Chytla si postižené místo a nevěřícně k němu vzhlédla.

            „Ruce nahoru nebo ti je někam přivážu,“ přidal k příkazu výhružku a pátravě se rozhlížel po místnosti. Nemohla uvěřit, že se to děje. Směsice hrůzy a vzrušení jí zbavovala soudnosti. Zvedla poslušně ruce nad hlavu. Chytil jí za prsa a začal je mačkat a hníst. Lehce se při tom dotýkal rozedřených bradavek. Nechala se laskat. Kdykoliv se jeho ruce dotkly jejích citlivých hrotů, zasténala.

            „Na ty tvoje kozičky už si chci sáhnout dávno. Stůj v klidu, nezlob,“ domlouval jí jemně, když jí vlastní tělo zrazovalo a vystřelovalo do klína vlnu vzrušení. „Jsou nádherný, akorát do ruky. Krásně ti tvrdnou cecíky,“ stisknul jí silně jednu, až vykřikla. Viděl, že jí vytryskly slzy z očí, ale nepustil.

            „Nesmíš křičet,“ tišil jí pokojně. „Teď vyzkoušíme druhou. Buď pěkně potichu! Když tě uslyším, začneme druhé kolo.“ Než dokončil větu, vykřikla znovu, když jí bolest ze sevření projela celým tělem. „

            „Jsi neposlucha, říkal jsem potichu,“ vyplísnil jí a plesknul dvakrát silně přes zadek. Otočil jí čelem k sobě. Hleděla s obavami do jeho obličeje. V houstnoucí páře nebyla schopná rozeznat, jestli je její strach opodstatněný nebo jde jen o hru.

            „Nech ruce nahoře a roztáhni nožičky,“ pohladil jí něžně po prsou. Klekl si před ní a pomalu {tortags,1546,1}jí přejel po stehně až k rozkroku. Sevřela instinktivně nohy k sobě.

            „Rozkroč se, ukaž mi buchtičku, jenom si jí prohlídnu,“ šeptal mazlivě a snažil se ji dostat mezi nohy. Styděla se, omráčená jeho přímostí, vzrušená jeho dotyky. Propadala se hanbou pro svoje pocity. Co to se mnou je? Proč ho nevyhodím? Vstal a ohnul ji v pase. Podala se bez odporu.

            „Dostaneš pět na zadek, protože neposloucháš, až skončím, pořádně se rozkročíš a ukážeš mi tu svojí frndu.“ Než se vzmohla na námitky, vysázel jí bez dalšího slibovaný počet ran a postavil jí na nohy. Z klína jí vystřelilo tisíce voltů a zkroutilo na okamžik celé její vzrušené tělo. Slabostí se zapotácela. Tohle přece nemůže dělat!

            „Nohy,“ připomněl jí rázně. Ukročila. Klesnul před ní na kolena. Brutálně jí zatahal za chlupy a rozevřel stydké pysky. Zkousla rty, aby překonala bolestný výkřik. Zajel rukou mezi její stehna. Jeden prst jí zasunul do pochvy a jemně s ním zajížděl dovnitř a ven. Ztratila sílu v nohách, chytila se jeho ramen, aby neupadla. Vstal a pevně jí objal kolem pasu.

            „Líbí se ti to, jsi úplně mokrá. Hezky tě ošukám,“ liboval si a otočil ji k sobě zády, „chyť se!“ S uspokojením pohladil její zadek, plný červených otisků jeho ruky. Sykla a snažila se uhnout před jeho rukama.

            „Už nemáme moc času,“ přidržel jí, „ musíme odtud vypadnout. Žádný křik, buď potichu. Hezky drž,“ chytil jí za boky a přirazil do ní penis, „krásně mažeš. Můj čurák bude tvojí mokrou kundu milovat. Nádherně si spolu zamrdáme. Pořádně přirážej, ať se dostane dost hluboko,“ stupňoval vulgaritou vzájemné vzrušení. Uposlechla vlastní tělo, opřela se rukama o oslizlou dlažbu na stěně a lačně se mu přizpůsobila.

            „Skvěle prcáš,“ vychutnával si jí, „uděláme tě.“ Zkušenou rukou našel klitoris. „Trochu ti ho vyhoním,“ začal na něj lehce poklepávat prstem. Vykřikla a prohnula se v zádech. Zaryla nehty do paže, která jí bez přestání bolestně dráždila. S první vlnou orgasmu vydala hlasitý sten a ztratila rovnováhu. Přidržel jí, aby neupadla a ještě do ní několikrát hluboko zanořil penis. Když ho rychle vytáhnul, vzlykla. Nastříkal svoje semeno na její záda a pozdvihnul jí k sobě. Něžnými polibky jí pokrýval krk a ramena.             Unaveně se o něj opřela. Zavřela oči. Nebyla mocná slova.

            „Jsi ohromná, máš nádherný poslušný tělo. Věděl jsem to,“ předl jí do ucha a jemně zkousnul ušní lalůček. Pak jí zatlačil pod sprchu. Mýdlem a vodou jí celou pečlivě umyl. Podvolila se bez námitek. Hleděla na něj jako očarovaná. Zabalil jí do ubrusu, nasměroval ke dveřím a lehce poplácal po zadečku.

            „Utíkej nahoru, počkám na tebe venku. Vlasy si nesuš, půjdeme se koupat na Lhotu. Plavky nepotřebuješ. Přejel prstem po odřenině na jejím krku, „červená ti sluší. Mám jí na holkách rád.“