DEV...ELeferno

Vězňům v Alcatrazu není co závidět. Zcela jistě trpí nedostatkem prostoru, a to jak osobního, tak veřejného, nedostatkem kyslíku, světla, soukromí, jídla, pití ... Strádají sadistickým zacházením dozorců, kteří je zcela jistě bijí, deprivují nedostatkem spánku a kafe a pouštějí do nich elektrický proud. No, a pak máme skupinu lidí, kteří si takového zacházení zcela nepokrytě užívají.
 

Myšlenka spáchat v Alcu eleferní seminář visela ve vzduchu již dlouho a s Maxem jsme ji mnohokrát probírali na Lopuchu, na ds-life i na(-)živo. Pro hovořily téměř ideální vztahy s provozovateli, zkušenostmi s podobnými formáty akcí paralelních zaměření, příjemná dostupnost, proti pak koncepce prostor, zjevně zamýšlených k jiným účelům, než elektroseminář. Po zvážení pro a proti a zejména s uvedením nového Eleferna do stavu schopného provozu ale padlo konečné jdeme do toho.

V rámci testovacího provozu spustila Lizz ke Kalendáři ještě i registrační plugin, Max založil příslušnou položku na Darkclub a já začal mezi lidem úchylným zjišťovat kdo, co, kdy a jak moc. Poslední čtvrtek měsíce května (prakticky úplňkový) se jevil jako dobrý termín už proto, že na něj připadal i Kecací Alkáček, v jehož rámci se daly spodní prostory využít. Max přislíbil a zajistil rezervaci velkého darkroomu a věci nabraly spád.

No, velký darkroom se hodí na ledacos, ale pro seminář je nešikovně koncipovaný. Vinou pár organizačních zmatků jsme dorazili chvíli po šesté (v plkací části prostor již core zaplňovalo místa u stolů) a s Raftíčkem a Gaurinem jsme se pustili do vymýšlení, kam proboha těch pětadvacet registrovaných a neurčitelný počet proniknuvších rozmístíme. Cennou posilou se ukázali Brumla a Zajsoft, přiloživší zdatně k dílu ruce i umy. Výsledkem byl vznik akční nudle, již tradičně oddělené oranžovým provázkem na kačenku (nenašel někdo cívku ?) a nasvícení dílem z vlastních zdrojů, dílem z malého darkroomu odmontovaným reflektorem. Vzniklo tak prostředí když ne útulné a prostorné, tak zcela jistě pohodlné a vcelku logicky rozložené.

Seminář byl avizován jako poloakční. Potvoru sice poněkud trápily obavy z akčnění před takovou spoustou lidí, nicméně pasovala před mocnou silou psaného textu Pravidel a neméně mocnou silou přesvědčovací Raftíčkovou a do akčního prostoru zalezla vcelku natěšeně, tvoříc tak vizuální obohacení již tak surrealistického prostoru, pomalu se plnícího kufry, dráty, krabičkami a lidem úchylným všech tří pohlaví. Aby se necítila osamocena, dostala na hraní jednu konrádí jednotku.

Pod seminářem si úchylové, zejména ti vysokoškolsky vzdělaní většinou představují formát, kde přednášející po úvodním slovu a popisu metodiky kontroluje samostatné výkony seminaristů, poukazuje na metodicky zajímavé úspěchy či naopak charakteristické chyby a v závěru provádí hodnocení. V tomto rámci se zvolený formát nedá seminářem nazvat ani po notné dávce psychoaktivních látek. Nejbližším použitelným termínem bude zřejmě hodně úchylný kabaret, křížený s nákupním zájezdem na nádobí s teflonovou vrstvou, neb dění se poněkud vymyká slovnímu popisu - více napoví (po schválení) fotogalerie a něco málo filmového záznamu, pořízeného Frodem či Raftím na Grimmův mobil (materiál neprošel schválením, takže v tomto případě nenapoví), případně reporty zúčastněných. Dovolím si tedy namísto chronologie vypíchnout jen pár momentů, které se vryly do paměti nejvíc. Alderon a jeho přístroj kozodojný, v této zemi ojedinělý. Toto spojení se stává Pojmem, který byl demonstrován v plné míře. Dojička byla zkompletována na kraji akčního prostoru a Aldy, pohodlně se usadiv na židli, přistoupil k výkladu, pomalu přecházejícímu k praktickým ukázkám. Demonstrace monstra složeného z nemalé vývěvy, bezpočtu hadic, ventilů a finálního přístroje dojicího - kozy (jak stojí na faktuře) vyvolala jiskřičky v očích téměř všech přihlížejících úchylů a snivý výraz v tváři některých přihlížejících úchylek. Jejich počet se výrazně zvýšil poté, co byla ke kříži přesunuta potvora, užívající si přísavek do ztráty vědomí (zde jsem si dovolil odlehčený tón, byť adrenalinový atak není téma k žertování, viz dále) a Fronéma, odloživší s prádlem i zbývající masku cudně v koutě postávající subinky. Nebylo tak třeba příliš přemlouvání obou testerek ke změně konfigurace a ověření působení podtlaku na poštěváčcích. Vzniklé snímky charakterisoval Frodo jako "školní besídka".

V té místnosti opravdu moc vzduchu není, zejména při jejím nasaturování třemi či v kulminacích čtyřmi desítkami úchylů. Přidejme reflektory a vypjatou atmosféru a není divu, že na potvoru (pro kterou toto bylo první akčnění na veřejnosti) toho bylo na chvilku víc, než je organismus schopen překousnout. Rychlého charakteristického blednutí si první všimnula Fro (zná to z vlastní zkušenosti) a upadnutí potvory zabránila rychlá reakce Raftíčka. Následovalo operativní vyklizení prostor, doplnění tekutin, zvednutí zadních tlapek a mokrý ručník - potvora zregenerovala vcelku rychle a bez následků, s chutí do pokračování. Přesto chci na tomto místě apelovat na širokou úchylnou a zejména subčí veřejnost - stopka je k tomu, abyste ji použily v případě, že se vám i začíná dělat špatně! Tématu bude věnován samostatný text.

Elektrohrátky byly díky Alderonově hračce poněkud přesunuty do pozadí. Za zmínku stojí ukázka sériového zapojení obou testerek (tradičně doprovázená hledáním Toho Správného Kabelu) a úžasný předmět, demonstrovaný člověkem, jehož nick mi ve zmatku unikl - zde prosím o kontakt. Jde o modifikovaný indukční generátor s hodinovým strojkem a bezchybně niklovanými knoflíkovými konduktéry. Zařízení je z dvacátých či třicátých let, ve vynikajícím technickém stavu. Několik úchylů si změřilo vlastní hračky (generátor DomiD bude předmětem recenze), jiní si alespoň osahali demonstrační vybavení. Za zmínku stojí i jmenovky Froda a Silver.Blue, postavené kolem jednočipového procesoru a displeje ve vizitkovém formátu.

V deset hodin se v Alcatrazu rozbíhá běžný provoz veselých hochů, takže jsme - neradi - sbalili hračky, část úchylstva pokračovala v povídací části, jiní se rozjeli domů. Osobně jsem akci finalizoval stylovým způsobem - přiložením dvojice VELMI TLUSTÝCH vodičů k baterii Zajsoftova mercedesu, odmítajícícho startovat :-)

Resumé.
Akce se líbila. Líbila, nehledě na poněkud stísněné podmínky a poddimenzované větrání. Bude-li to po dohodě s Maxem možné, bude mít opakování, přičemž periodicitu zatím navrhujeme na každý čtvrtý Alcatraz. Srozumitelněji řečeno, jednou za dva měsíce. Co bude zcela jistě změněno, bude počet osob (maximálně do patnácti) a organizační podpora vstupu - pravděpodobně zřízením filtru ve dveřích. Hostů pak bude vpouštěn vždy jen definovaný počet. Otevřena zůstáva myslenka na uspořádání Maximusálního elektroalcatrazu. Za úspěch akce vděčíme kromě Maximuse a obou testerek (potvory a Fronémy) zejména Alderonovi, který zajistil zlatý hřeb večera, Frodovi a Silver.Blue za dokumentační a organizační podporu, novým členům týmu Gaurinovi, Raftíčkovi a Brumlovi za opravdu dělný přístup a v neposlední řadě všem, kdo přispěl skutkem, dílem či hračkou. Dorazilo mnoho novýchg tváří, se kterými se rádi uvidíme i přístě, kdy snad už bude konečně čas i dát řeč :-)

----------------------------------

Komentář pod čarou :o)

(klasické komentování není možné, Torme, promiň, nacpu to sem). Některá slova by neměla zůstat zapomenuta.... Bylo toho víc, zúčastnění, vzpomínejte. S.B.

Jen ji přiveď. Já ji budu držet za ruku, ať se nebojí. A já ji budu držet za druhou, ať se neškube. (Fronéma + Silver.Blue)