-Hele, Jogi, nebude ti vadit, když si zapnu magnetofon ?
-Bude, ale co nadělám, než ti třikrát prověřovat ty tvoje články. Nahrávej, co chceš, ale stejně mi to pak dej přečíst, boss by mi vynadal.
-Děkuji za důvěru. Jogi, uvědomuješ si, že jsi nejznámějším Korejcem v České republice, hned po Kim Ir Senovi a Kim Čong Ilovi ?
-Pěkně děkuji za takové srovnání.... Hele, ty mne taháš za nos, viď ?
-Opravdu ne. Hromada lidí se mne ptá, jestli si vymýšlím, nebo jestli píšu o reáliích, ale většinou mi věří. Prozradíš jim něco o sobě ?
-Ono už je to stejně známé - víš co, já zveřejním mail na sebe, napiš si: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript., pokud mi někdo bude chtít napsat, má možnost a pokud by si chtěl měnit zkušenosti nebo studijní materiál, tak to uvítám.
-Hele, Jogi, já to tam ale opravdu dám....
-Dej. Nějak se tou angličtinou prokoušu. Taky dobře rozumím i píšu rusky... Ale jsem strašný lenoch a lajdák.
-Dobrá. Jogi, prosím tě, pověz něco o sobě.
-Co konkrétně ? Je mi třiatřicet, máma je Korejka, otec napůl taky, ostatně je to na mně vidět. Mám elektrofakultu, obor řídící systémy, pracuju pro Dmitrije Andrejeviče, v podstatě mu dělám vývoj nesériových zařízení.”
-Krásný eufemismus. Kdy jsi zjistil, že jsi jiný ?
-Pozdě. Vlastně až na vejšce, nabalil jsem si tam holku z přípravky, takovou vášnivku a zjistil jsem, že se líbí, jak trpí, speciálně jsem ji kvůli tomu trápil, třeba až do rána. Následně jsem se začal zajímat o literaturu, to už se to tady uvolňovalo, něco jsem našel ve VGBIL a pak nám do práce zavedli inet a já objevil úplně jiný svět.
-Jsi ženatý ?
-Blázníš ? Ne, nejsem. Já asi nejsem ten typ na ženění. Osobně se považuju za sadistu a to by asi v manželství nedělalo dobrotu. Já se můžu vyžít v práci.
-No dobře, a co úklid, šití, praní...
-To si udělám sám. Taky umím vařit, a dobře. Víš, já si téhle práce dost vážím a nerad bych se stěhoval jenom kvůli tomu, aby nějaká slepice nemohla mezi kamarádkama vyžvanit něco o tom, co dělám a kde to dělám. Boss mi nájem strhává z platu a za osmset rublů 2+1 ve městě nenajdeš. A tahle dílna je vlastně taky moje, podívej, mám tu svoje knížky, kazety, video..
-Jsi spokojený, viď ?
-To si piš, že jsem.
-Co vlastně děláš přes den ?
-Takhle - já nemám pevnou pracovní dobu a vlastně ani nemám smlouvu. Boss chce, abych pro klub dokázal podle regulí jednou měsíčně dodat alespoň jednu novou disciplínu. Víš, jak to funguje, ne ? Klub předkládá radě majitelů každý měsíc novou disciplínu, kterou buď rada přijme nebo zabrakuje. Když je disciplína přijata, vypracují se pravidla - ta většinou navrhnu já tak, aby se daly měřit a kvantifikovat výsledky. Ta pravidla rada posoudí, vnese své úpravy a připomínky a schválené znění pravidel se zanese do soutěžního řádu. Já buď vyrobím, nebo zadám do výroby pomůcky a zacvičím vykonavatele, tam je to někdy těžká práce, zvlášt pokud jde o nějakou časově sladěnou činnost, to je skoro choreografie... Ale ty ses ptal, co dělám přes den. To je různý, většinou ráno vstanu, nasnídám se a uklidím kvartýr, jindy se k tomu nedostanu. Pustím počítač, piju čaj a čtu poštu, čtu ňůsy
-Cože čteš ?
-Njůs - novinky, konference. No, news ... Pak si proběhnu linkovník, co je kde nového na WEBu a na deja.com si přečtu nové povídky, tam je spousta nápadů. Ještě před obědem obvykle zajedu do knihovny a v rámci svých skromných znalostí se snažím něco nastudovat.
-Zkus to rozvést.
-No, hrozně zajímavé jsou staré čínské zákoníky. Tam jsou totiž podrobně vylíčeny metody útrpného výslechu včetně dávkovaného násilí, to je důležité pro kvantifikaci v soutěžích. Číňani tím byli dost posedlí, víš, že rozeznávali patnáct druhů bičů pro bičování ? Druhá oblast je literatura o inkvizici, zejména italské a španělské, Portugalci v tomhle ohledu moc fantazie neměli. Další zdroj je hitlerovské Německo, tam je to ale občas spíš v oblasti fantazie, než literatury faktu. Pak hodně čtu učebnice medicíny, gynekologii, chirurgii, anatomii obecně a instrumentárium. Hele, to znáš, jak se baví ti dva doktoři na sále - ten jeden říká: “Pokud je tohle slinivka, co potom je ta věc v kýbli ?” Ten druhý říká “To je párová slinivka”
-Fuj.
-No dobře. Zajímavý čtení jsou taky dokumenty, který nějak utekly a jsou na WEBu, třeba o válce ve Vietnamu nebo z Chile. Taky existují příručky výslechových technik pro různé použití, ale proč ti to vykládám, když to znáš ?
-Chtěl jsi být kantor ?
-Jak to víš ? Chtěl. Myslím, že by mě bavilo učit, to ale asi není podstatné. No, po obědě jdu dolů a zkouším nové nápady. Strejda Jura má většinou hotové věci z předchozího dne, tak si vytáhnu z klece nějaký model a zkouším, jestli je to použitelné. To máš těžký, každá ženská je jiná, vezmi si jen tu tvarovou variabilitu na kundě nebo prsou. Pokud mám udělat nějaký nápad, aby byl použitelný univerzálně, bez ohledu na to, jak má ženská vytahané labie, dá to někdy zatraceně přemýšlení. Ještěže je k dispozici dost materiálu. Koneckonců, nemusím chodit daleko, podívej se na tuhle přísavku. Kdyby byla kónická, tak si na malou kozu nesedne a na velkou se chytne hranou a zařízne se. Tahle se ale rozbaluje podle hyperboly a vždycky se krásně přicucne.
-Jasný. Jak probíhá takové schvalování disciplíny ? U toho jsem ještě nebyl.
-Ty nejsi v radě ? Vlastně jo, ty jenom sázíš. Tak podívej, tohle je disciplína z minulého měsíce, taková docela srandovní záležitost. V podstatě jde o předráždění poštěváčku proudem vody, na to se neumírá. Mazla upneme do křesla, lehkýma svorkama mu roztáhneme labie, ty svorky musí být lehké aby se nepočítaly jako stresující faktor, do definované vzdálenosti, ta je daná kontaktní tyčkou se umístí tryska a z té v nepravidelných intervalech stříká na frajtra ledová voda. Nebo taky horká. Nebo něco jiného, s tím si ještě pohraju. Zatím je schválená ledová. No, a problém je v zajištění shodných podmínek v tlaku a čase. Hadice odpadají, i když mají stejnou délku, nikdy nejsou úplně stejně pevné a vznikají v nich rázy, takže rozvod je udělaný měděnou trubkou a u těch prostředních prostě musím udělat pár závitů. Původně to mělo jeden velký solenoid na výstupu z čerpadla, teď jsem to předělal na malé ventily z pračky u každé trysky a gumovou nádrž na vyrovnávání tlaku. Pár pánů namítalo, že nejde zaměřit jednoznačně paprsek na stejné místo, že s excitací se může hlavička posunout, takže jsem ty propozice změnil tak, že proud směřuje nikoliv na žalud, ale na kořen, který samozřejmě nikam neuhne. Další námitka byla, že to trvá moc dlouho, zkoušeli jsme to asi na osmi mazlících a pořádně začali reagovat až po dvaceti minutách, to je dost dlouhé. To mi dalo zabrat, nakonec jsem místo Lavalovy dýzy použil trysku s hranou, aby ten proud byl turbulentní a zvednul jsem tlak. Teď vřískají už po pěti minutách a přes čtvrt hodiny nevydržela zatím žádná. Ale k tématu - když je rada majitelů s disciplínou spokojená, zapíše se disciplína do soutěžního řádu a v následujícím měsící smí být zařazená do losování. Klub ji ale v tomto měsíci nesmí prohodit s žádnou vylosovanou, to ale asi víš.
-Podle čeho si vybíráš ženy ?
-Já si je nevybírám, boss prostě nějaké dodá, některé se mi líbí víc, jiné míň.
-Dobře, zeptám se jinak, jaké se ti líbí víc ?
-Pěkně klenuté - ženská musí mít prsa, jinak je to chlap s kundou. A dlouhé vlasy, a dlouhé nohy, jako říkají Rusové, nogi ot ušej rastut.
-V Čechách je takový vtip - co nejlépe ženě ozdobí uši ?
-Dám se poddat...
-Kolena.
-Věěěšč ! Pěkný, moc pěkný. Pak by neměla být moc vysoká, já ty výšky taky moc nepobral a nerad si beru žebříček, když jí potřebuju posvítit do očí. Možná taky proto nemám moc disciplín prováděných vestoje.
-Jogi, prosím tě, kde ty nápady bereš ?
-Hodně z literatury, hodně z WEBu a mám bohatou fantazii. Ono když si vezmeš k ruce anatomický atlas, napadne tě spousta věcí, které se dají udělat, stačí vědět, kudy jdou třeba v prsu nervy. Amatér se zaměřuje na bradavku a přitom nejcitlivější místo je až za ní, v rovině aureoly. To samý se týká hmatových tělísek, zespoda je jich mnohem víc, než shora. Proto je taky lepší je při šlehání pověsit hlavou dolů, aby se prs překlopil, palači pak mají jednodušší práci. Vezmi si tenhle korset, to jsou lamely z pouzder na klíče, mají jenom nabroušenou hranu. Když se to nasadí, krásně ti zvednou a stlačí prsy k sobě, přitom na těch hranách leží citlivá plocha a když švihneš shora, efekt se opakuje dole. Když přidáš závažíčka na bradavky a rozhoupeš je, efekt se zase násobí, to ale není můj nápad, to mám od Waltera. Mám tu i spoustu nesexuálních mučení, to ale boss neakceptuje, tedy s vyjímkou, když se potřebují bráškové něco dovědět, ale i tak mi sem většinou vozí ženské.
-Povídej.
-To dost dobře nemůžu, leda hódně obecně. Opravdu chceš něco takového slyšet ?
-Horší už to nebude...
-Jen aby. To měl jeden bohatý člověk manželku, trezor a něm moc peněz a nějaké papíry. Jeden chudší (ne o moc) člověk potřeboval z toho trezoru ty papíry a nějaké peníze. Ptal se toho bohatého člověka na kód k trezoru a on mu ho nechtěl říct, radši umřel. Tak ten chudší pán poprosil vdovu, aby mu řekla číslo k trezoru nebo mu ty papíry dala. To paní nechtěla nebo nevěděla, tak ji ten chudý pán s ještě několika sobě podobnými přivezl sem, abychom jí pomohli vyléčit paměť a vzpomenout si. Oni se jí ptali už předtím, tak vypadala trošku ustaraně, no, ale dělal jsem, co jsem mohl. Oni mi ti pánové říkali, že paní je vdova a už genitálie potřebovat nebude, tak jsem si osvěžil anatomii v praxi, řeknu ti, reál vypadá úplně jinak, než ty obrázky v anatomickém atlasu. Paní si nakonec vzpomněla, ale dalo jí to práci, asi by stejně umřela na sklerózu.
-Fujtajxl. Svědomí tě nehryže ?
-Nějak se s tím vyrovnám. Pokud jsou někde dole nějací kolegové s rohama, třeba mi dají úlevy jako člověku z branže.
-Pojd se bavit o něčem veselejším. Co takové soutěže spotřebáku ? To je přece příšerné plýtvání.
-Je a není. Do spotřeby Páni stejně převádí materiál, který moc nevydrží. Mazel stojí spoustu peněz a čím lepší výcvik má, tím víc peněz je v něm vložených. Pokud už netáhne, nebo pokud ho Pán koupil omylem, je spotřeba cesta, jak dostat nějaké peníze zpátky - už za samotné učinkování v soutěži platí klub Pánovi startovné a pokud se mazel osvědčí, je to docela slušná výhra. Největší problém je nastavit disciplíny tak, aby ta soutěž byla zajímavá, to je celá věda. Navíc některé disciplíny nejsou opakovatelné, incizi bradavky můžeš udělat jenom dvakrát a když máš zkušenou a disciplína vyjde potřetí, není to regulérní, musí se přelosovávat. Taky se stalo, že vyšlo třikrát snášení kůže. Asi opravdu nejlepší jsou ty strojní metody bez odstraňování tkáně, s tím jsou problémy, ale pár pánů si na to potrpí. Teda pánů, spíš paní, to je zajímavé, že ženské jsou v tomhle ohledu mnohem brutálnější, chlapi jsou spíš na technické finesy. U vás taky ?
-Víš, že asi jo ? Dělal jsem prezentaci krabičky v jednom klubu, smíšená společnost a pár námezdních subinek, víceméně profesionálek. Tak jsem jednu uvázal na stůl, křeslo tam nemají, elektrodu jsem jí dal pod zadek, připnul jsem si rádýlko a začal jsem demonstrovat účinky, malý proud, krátké pulsy, subinka krásně vřeštěla, škubala sebou, všechno jak má být. A byla tam paní, taková docela megera už na pohled a prý ať jí to půjčím. Nerad, ale půjčil jsem. No samozřejmě, dala si proud naplno a to rádýlko zarazila holce do pochvy až po rukojeť. Moc nechybělo, a bylo to na šití. Manžel se pak omlouval, ale takhle vznikají ty fámy o sadistech a snuffu. No ale z druhé strany, subinka se pak moc zajímala o to, kde se dá krabička koupit, že se jí to zpočátku líbilo...
-Vždyť to znáš. Tady je to to samý, v radě sedí asi tři Paní a ty jejich nápady se mi někdy docela i příčí.
-Tobě že by se něco příčilo ? Nějak tomu odmítám věřit.
-Padnul tady návrh na disciplínu, založenou na opékání. To jsem tedy odmítnul dělat zkraje. Nemám námitky proti pálení nebo cejchování, ale nesmí to jít přes pět procent povrchu kůže. Navíc se to špatně kvantifikuje. Mám vyhřívané svorky na bradavku - tyhle, ale ty se nasazují studené a ohřívají se postupně. Tyhlety jsou ve větším provedení na prs a tohle spekulum zkusím taky zmodifikovat do hřejivě přátelské podoby.
-Počkej, počkej, ukaž mi ten dilatátor - kdes to sehnal ? Neříkej mi, že se někde prodává takhle hrbolaté speculum. ?
-Koukáš, viď. To jsou návary, kapky kovu, pak je to celé sulfátované a znova chromované, nikl na tom nedrží. Jak z fabriky. A měl bys vidět ty oči, když jim to ukážu. No, chci ho rozebrat, zevnitř do toho kachního zobáku vyfrézovat drážku a do ní zalít topný drát. Materiálu je na tom dost, mohlo by se to povést. Kdyby ne, mám tu i masivnější.
-To vyzkouším taky. Hele, když máš venku to šuple, pochlub se.
-To jsou prototypy. Koukej, tohle se ti bude líbit. Skoro všechna spekula kromě Kochlerova se otvírají v kloubu. Tenhle rám otvírá pochvu v celé hloubce, čelisti jsou uloženy suvně a posouvají je tyhle dva šrouby. Ta čelist je navíc výměnná, sem plánuju buď tyhle rovné, nebo tyhle ozubené a ještě mám v plánu rýhované, jenom potřebuju skočit do <bíííp - vyjmuto> pro frézku. Tohle je prototyp se čtyřmi čelistmi, ten se ale neosvědčil, to dostane Pán Ještěr, už si ho zamluvil. Tohle, to je pěkná hračka, to byl původně extraktor, ale nabrousil jsem mu zuby a teď to používám na bradavky, kousne to přesně do toho správného místa. Klíšťky na biopsii znáš, ty se brousit nemusejí.
-Tady to dělá nějaká fabrika, viď ?
-To dělá, ale popravdě řečeno, vaše Chirana dělala lepší. Nebo ještě dělá ?
-Myslím, že jo, já ti to zjistím. Jogi, prosím tě, hodně holek u nás se mne ptalo, jak se k tobě nedostat do klece ?
-Teda ty mi děláš reklamu... Na světě je nevímkolik miliard lidí, z toho víc než polovina jsou ženský, poděl si to počtem těch, které u mne v kleci byly, z toho převrácená hodnota je pravděpodobnost. Například jsem tu ještě neměl černošku ... A ne že bych nechtěl ...
-Taky přístup. Mimochodem, každá událost s pravděpodobností větší, než nula někdy nastane. Ale neutíkej mi, jak se k tobě nedostat do klece ?
-Ty mne nutíš, abych hovořil proti zájmům mého penězodárce. Dobrá - ty to stejně na tom vašem serveru uveřejníš, že ? To je jednoduchý - pokud o holce někdo ví, holka zmizet nemůže, na to se musí vytvořit legenda. Takže odpověď je jednoduchá, vždycky někdo musí vědět, kde holka je.
-Když jsi nakousnul ty černošky, dá se nějak zobecnit odolnost proti bolesti v závislosti na původu subjektu ? Přijde mi, že bys mohl mít dost materiálu na dělání závěrů.
-Nad tím jsem nějak nepřemýšlel - no, hodně vydrží asiatky, tam to znám. Nebo jinak, tmavovlásky jsou obecně o dost odolnější, čím světlejší vlasy, tím hlasitější křik se dá čekat. Taky se blondýnky rychleji lámou, to je dobře patrné u přejímky. Ono je to vidět i na kursu sázek, málokdo vsadí na bloncku v prvních pořadích. Pán Skurata měl předloni blonďatého mazlíčka, Ljonuška jí říkal a ta vydržela jako kobyla, ale to je asi vyjímka, ta snad neměla v prsou nervy. Na jedné soutěži dokonce někdo podal protest, že jí Skurata píchá mezokain, doktor ale nezjistil nic.
-Jak to s ní dopadlo ? Tu si nepamatuju.
-Skurata ji při výcviku nějak potrhal a vykrvácela mu. Blbec, o takových peněz přišel. Přitom ona moc cvičit nepotřebovala. Spíš mi přijde, že se ji pokoušel donutit k tomu, aby křičela. No, pokud to můžu posoudit, holky z města vydrží míń. Čím větší zapadákov, tím jsou odolnější, ideální jsou vesničanky, ty se dokonce někdy chtějí i prát. Jednomu palačovi musel doktor dávat do kupy oko, ztratil ostražitost a jedna mu vyjela drápy po obličeji. Ta to u něj pak měla špatný... Bral si ji na speciální lekce, takový borový prkýnko si na to udělal, někde ho tu, myslím, ještě mám.
-Já jsem myslel, že výcvik řídíš ty ?
-To je sice pravda, ale kluci jsou fandové a tomu se nemá překážet. Víš, že jsem málem vzal do práce i ženskou ? Boss byl ale proti. To se ti mi přihlásila študentka z IPTI, ještě jí nebylo dvacet, chodí s jedním palačem a panáček jí vykládal, čím se živí. Chvíli jsme to zvažovali, ale asi by to opravdu nedělalo dobrotu. No, šéf jí na příkladech vysvětlil, že by mohla mít problémy, kdyby se o něčem někde prokecla. Pěkná holka ...
-Přiznej se, dělal sis zálusk .
-Třeba se ještě někde prokecne. Změňme téma - ty jsi na ten vršek, viď ? To by se ti mohlo líbit tohle zařízení, moment, jen sundám ten brezent.
-Ty ses dal na mammografii?
-Dobrý postřeh, opravdu mne k tomu inspiroval nějaký obrázek z konference o rakovině prsu. Chceš o tom něco vědět ?
-O rakovině nebo o téhle věci ?
-O téhle věci - hele, to je dobrý nápad, mohl bych jí říkat mammospank. Ale oni to nepochopí.... Škoda.
-Tak povídej.
-Já začnu zeširoka. Na bičování prsu jsou asi tři disciplíny, pak je tam rákoska, řemen, kančík a já nevím co ještě, deset disciplín bych dohromady dal určitě, ale skoro všechno je závislé na kvalitě vykonavatele. Pokud jeden není ve formě, začnou protesty, třeba Paní Stěrva se moc ráda hádá. Tahle věc by v tom mohla udělat jasno. Deska je kovová, nebude problém ji ohřívat nebo chladit podle potřeby, to je jeden stupeň volnosti. Pod ní je druhá, s ostny, ta se dá zvedat po milimetrech. To je druhý stupeň volnosti. Po tomhle šroubu, to ještě nemám hotový, bude jezdit taková přítlačná lišta, ta bude výměnná - ostny, zuby, hrana, břit, to máš další variantu. Tyhle bubny po stranách mají uvnitř cívku a na ni se namotá řemen. Představuju si, že na konci bude tenký a hladký a postupně se bude zesilovat a bude drsnější a drsnější. Víš, jak vypadá hlava u strunové sekačky ? Nějak podobně tam udělám uvolňovací mechanismus, na každé cvaknutí se uvolní další kousek. Ty bubny se točí, rychlost můžu regulovat a ty volné konce řemene běhají tady v těch zářezech. To máš další dva stupně volnosti - rychlost a délka řemene. Mazla si postavíme, prsa mu položíme na desku, na bradavky dostane svorky, do svorek pružinku se siloměrem a navijáčkem si je pěkně natáhneme přes desku - všechny stejně, podle siloměru. Shora to můžu přimáčknout lištou, buď naplocho, nebo jako další stresující faktor. A teď si představ těch variant - můžu zvedat tu spodní desku, hrát si s teplotou nebo nechat roztočit ty dva bubny a pomalu z nich vypuštět řemeny, nebo nastavit pevnou délku a zvedat otáčky. Můžu zvedat tlak té lišty. Všem synchronně, to mi nikdo nenapadne. Jasně, holka nesmí mít prsa po tatínkovi, ale takové si páni stejně nepořizují.
-To je na řízení počítačem.
-Víš v čem je problém ? Ty jsi technik, já jsem technik, pro nás je to pěkné technické zařízení, které je universální. Pár Pánů se ale shlídlo v gotice a mají radši biče a planoucí pochodně. Ti mají radši, pokud se při změně disciplíny mění rekvizity, váže se jinak, znáš to... Tady se může stát, že se na tutom udělátku sejde šest disciplín. No, něco vymyslím. Hele, už ten krám vypni, tohle stejně nepůjde zveřejnit, jmenoval jsem tu alespoň pět lidí.
-Já to dám Dimovi poslechnout, to se neboj, taky se mám rád. Spíš si říkám, jaká šichta bude přepsat to do počítače. No, ať je po tvém.