DEV...ELeferno

Prezentovaný přístroj je unikátním přírůstkem do Electrotherapymusea Jeffa Beharyho.jde o jeden z prvních přístrojů, využitelných jako TENS, které byly vyrobeny pro využití v běžné medicíně. Přístroj má na Elefernu vlastní galérii.

Byla nebyla, za sedmero horami, za sedmero řekami, za sedmero ohradami pro lamy žila, byla mladá slečna. Hodně mladá slečna, zkušenostmi nezkažená. A ta hodně mladá slečna jednou, když prohrabávala staré krámy po babičce mezi nimi našla Věc.

Prezentované zařízení patří k tomu nejjednoduššímu a nejoblíbenějšímu v oblasti kombinovaných přístrojů, určených pro praktické lékaře ve 20. letech minulého století. Vyráběla je firma Liebel-Flarsheim Co. v Cincinnnati v Ohiu a dle dostupných údajů činil objem série těchto přístrojů přes osm tisíc kusů, což je na podmínky tehdejší doby gigantické číslo. Přístroj má na Elefernu vlastní galerii.

Popisovaná zařízení pochází ze sbírek Electrotherapy Muzea Jeffa Beharyho a zde zveřejněné fotografie jsou chráněny jeho autorskými právy. Jejich použití je možné pouze v rámci citací a s výslovným uvedením zdroje. Jednotky byly vyráběny v letech 1027-1930 v několika různých provedeních chicagskou firmou H.G. Fischer & Co. a stala se svým způsobem etalonem pro výrobky tohoto druhu. Fotografie v textu se týkají dvou různých provedení jednotky. Firmy bratří Fischerů a Robertovy ženy Anny existují dodnes a jsou jedním z předních výrobců medicínské techniky v USA.

Zařízení, které dnes představujeme je ze sbírek Electrotherapy Musea Jeffa Beharyho. Jde o Bovieho napájecí jednotku pro elektrokautery a léčebně diagnostická zařízení, vyžadující vf vn zdroj napájení. Zařízení má na Elefernu vlastní galerii. Používání fotografií z ní je vázáno autorskými právy Jeffa Beharyho. Jednotka pochází z produkce známého výrobce gynekologických nástrojů Liebel a Flarsheim ze (navzdory jménům zakladatelů poněkud neočekávaně) Cincinati :-)

Popisovaný přístroj se složitým názvem (A. S. Aloe Single Pole High Frequency Electrotherapeutic Cabinet / Diathermy Machine) je výrobkem proslavené st. louiské firmy A.S.Aloe. Ve své době patřil k nejluxusnějším a nejlépe prodávaným zařízením svého druhu a též k zařízením nejdražším, jak tomu ostatně nasvědčuje i mramorový panel a luxusní kufřík. Přístroj i fotografie pochází z Electrotherapy musea Jeffa Beharyho. Přístroj má na Elefernu vlastní galérii.

Popisovaný projekt je amerického původu, jeho oficiální stránky lze nalézt například zde: http://www.royalrife.com/chubbuck.html. Jde o modifikaci projektu EMEM2D, založenou na výrazném zjednodušení obsluhy (vypuštěn interní budič, šestice potenciometrů, čítač a spousta dalšího, doma obtížně zhotovitelného železa). Místo toho je použit vnější programovatelný generátor stylu F150. To je výhodnější z hlediska variabilnějšího řízení a dávkování. Jednotka tedy vyžaduje externí frekvenční zdroj ! Konstrukce je vykládána americky, tedy blbovzdorně (fool-proof). Dovolil jsem si původní text pojednat velmi volně a výklad přizpůsobit spíš tomu, nač je zvyklý český kutil. V celé konstrukci je použit jeden velmi atypický prvek - vf dioda se studenou katodou - fanotron. Nejde o nic levného, nová od dodavatele (kupříkladu ukrajinského) je v řádu stovek dolarů, nicméně ve výprodejích vojenského materiálu se občas objevují neočekávané věci ... Fanotron lze použít i jako jiskřivku a ušetřit tak na elektrodách, není to ale řešení optimální, na rozdíl od autora bych si ho asi ani nedovolil doporučit. Zájemci nechť si popis takového řešení najdou v původním textu :-)

Popisované zařízení je dalším ze série testů atypických hraček. Jde o novou Xdomovu akvizici, nabytou se značnou dávkou štěstí - další prvorepublikový "přístroj pro léčbu fulguračními proudy", tentokráte v kombinaci s "metodou Arsonvalovou", jinými slovy s induktorem. Oproti již popsanému zařízení Profoussovu má jednotkla celou řadu odlišností. Tou první, nejméně příjemnou je horší stupeň zachovalosti zařízení - celá jednotka byla pravděpodobně nejednou opravována s pouze přibližnou znalostí problematiky. Také vybavení jiskřivkami je méně bohaté a některé jiskřivky jsou nefunkční nebo jejich výkon není postačující. Dvě z elektrod jsou naopak doplněny atypickými koncentrátory výboje.
Jednotka vyniká spíše technicistním vzhledem, daným v nemalé míře "profi" vestavbou panelu s elektrickou částí do čtvercového kufříku černé barvy. Úložné prostory kufříku jsou vyloženy modrým sametem, víko je z vnitřní strany čalouněné. Výrobce není zcela zřejmý, pravděpodobně jde o továrnu ETA, návod se bohužel nazachoval. Teslův transformátor (na obrázku v přihrádce zcela vpravo) je spojen pevně se zařízením pogumovaným kabelem, roler induktoru je připojitelný dvojkolíkovou zastrčkou a dobovou opředenou šňůrou. Pro volbu druhu provozu slouží přepínač FARAD/ARSON, zkratující v režimu induktoru primár Teslova transformátoru. Sám přepínač má původní pouze páčku a armaturu, kontakty opravoval zřejmě zručný pionýr :-) Přívodka síťové šňůry je na horním panelu vpravo, její provedení budí nutný děs u každé osoby od osob poučených výše. Protikus raději nedokumentuji :-) Již zmíněný pionýr naštěstí zrušil horní kolík, určený pro provoz na 110 V.  Horní regulátor slouží k nastavení frekvence Wagnerova kladívka (též zjevně rekonstruovaného, tentokráte ovšem se znalostí věci), spodní pak určuje výkon induktoru. Použité řešení zaslouží zmínku - otáčením regulátoru se mění velikost indukční vazby budící a pracovní cívky induktoru. Pro změnu vazby je využit nejjednodušší možný princip - změna vzdálenosti cívek. Pracovní cívka je soustavou pák posouvána po vodicí tyči sem tam .. Do nitra přístroje nahlédnete zde. 
Výkon přístroje lze označit slovem průměrný - rekonstrukce a stáří zařízení se zřejmě podepsaly. Kondenzátory primární části jsou navíc propojeny velmi atypickým způsobem. Zřejmě i proto některý z původních majitelů přistoupil k úpravám elektrod, do nichž byl zjevně dodatečně vpájen koncentrátor výboje - detail zde. Soubor elektrod navíc zjevně není původní - v sadě jsou nejméně dva průměry patice.
Zmínku si zaslouží elektroda, která není jiskřivkou a mnohé vypovídá o některém z předchozích vlastníků. Jde o kovovou trubku (na obrázku zasazena do Teslova transformátoru), de-facto vytahující hnízdo sekundárního vinutí z ochranného límce.  Tato "jiskřivka" má naopak účinnost více, než postačující, byť k jejímu nasazení na lidi mám určité výhrady. Transformátor je naladěn na relativně nízkou frekvenci a skin efekt výboje se již příliš neprojevuje - výsledný vjem se proto blíží spíše sparkleru, než jiskrové diatermii :-)  

Resumé
Popsaný exemplář je dokladem toho, že mnohá zařízení se ještě dochovala a lze je i pořídit. Je třeba ale věnovat zvýšenou pozornost jejich technickému stavu a zejména pak jejich užití s rozmyslem - u popisované jednotky nebylo bez demontáže možno zjistit použitý princip funkce induktoru. Jako hračka je ovšem jednotka vynikající, při nutném zachování potřebné opatrnosti.