Popisovaný článek je kompilací dostupných materiálů, zejména RayeRovy kompilace studie Teda Wise o životě Nikoly Tesly. Má sloužit jako základní informace bez nároků na úplnost popisu. T.
Nikola Tesla se narodil 10.7.1856 v Smiljanu (Chorvatsko). Jako jeho datum narození je někdy uváděno i datum 9.7.1856, sám Nikola uvádí ve svých pamětech, že se narodil v noci. Již jako student byl považován za mimořádně nadaného a velmi podivínského člověka. Absolvoval postupně základní školu, reálné gymnázium, pak vyšší reálné gymnázium v Carlstadtu, polytechniku ve Štýrském Hradci a své vzdělání završil studiem filosofie na pražské universitě. Teslovo studium provází teoretické i praktické spory s vyučujícími a profesory, traduje se výrok o komutátorovém dynamu, jímž šokoval profesora fyziky na polytechnice: "Dokážu, že tento mechanismus jest překonán a veškerá věda s ním spojená jest již přežitá - Jako že se Nikola Tesla jmenuji !"
Profesní kariéru zahájil Tesla v Budapešti v roce 1880 v tamní telefonní společnosti, hned následující rok je jmenován (v pouhých pětadvaceti létech) vedoucím první telefonní ústředny v Uhersku. poloúřednické místo mu ovšem nepřinášelo potřebné uspokojení ani rozmach pro vědeckou práci, odchází proto do Německa a následně do Francie. Ve Francii se seznamuje s blízkým spolupracovníkem T.A.Edisona - C.Batchellorem a na zřejmě jeho popud odjízdí v roce 1884 do USA do Edisonových laboratoří. Slibně se rozvíjejíc spolupráce obou průkopníků rozvoje elektroenergetiky je ale vbrzku narušena a z Edisona a Tesly se stávají konkurenti a nepřátelé na život a na smrt. Příčinou neshod jsou rozdílné názory na možnost dalšího rozvoje stejnosměrné energetiky a velmi pravděpodobně i finanční neshody ve financování projektu zvýšení účinnosti dynam, který Tesla pro Edisona vedl. Tesla odchází z Edison Labs a s propůjčeným kapitálem průmyslníků Carmena a Hoadleyho zakládá Teslovu světelnou společnost. Ani zde ale balkánský Teslův temperament a víra v lepší využitelnost střídavého proudu nevedou ke stabilní spolupráci a majoritní vlastník firmy Carmen nakonec Teslu propouští - v rámci objektivity budiž podotknuto, že se jedná o období hospodářské krize 1885. Tesla se nějakou dobu živí jako kopáč.
Někdy v roce 1887 se Teslovi podařilo přesvědčit o výhodách střídavého porudu dalšího mecenáše - A.K.Browna, který Teslovi posytnul prostředky na zřízení vlastní laboratoře. V ní Tesla v rekordně krátké době vyvinul základní soupravu střídavých elektrických strojů - alternátor, transformátor a motor, které 16.5.1888 předvedl na semináři amerického institutu elektroinženýrů. Tato prezentace zaujala G. Westinghouse natolik, že nabídnul odkoupení Teslových patentů za v té době obtížně představitelný milión dolarů. Ve stejném institutu pak v roce 1891 Tesla poprvé předvádí svůj transformátor a demonstruje vf přenos energie bez pomoci metalického vedení.
Roku 1892 se Tesla vrací do Evropy kvůli onemocnění matky. Po její smrti se odebírá do poustevny ve Velebici, zřejmě v doprovodu svého strýce, mnicha. Do USA se vrací v roce 1894, kde ladí své vztahy s firmou Westinghouse a téhož roku pro Westinghouse získává lukrativní zakázku na využití Niagarských vodopádů pro stavbu vodní elektrárny a zásobování New Yorku elektřinou. 13.3.1895 za ne zcela vyjasněných okolností přichází Tesla o svou laboratoř, která kompletně lehla popelem. Brzy nato mu vlivný představitel firmy Morgan nabízí finanční spolupráci a odkup jednapadesátiprocentího podílu zisku z Teslových patentů, které Tesla ve finanční tísni přijímá. Zřejmě z těchto peněz financuje i výstavbu dnes legendární dřevěné laboratoře v Colorado Springs (1899) s devadesátimentrovým stožárem a ohromným vf transformátorem s průměrem cívky primárního vinutí 16 metrů. Z peněz Morganů měla být financována i obří laboratoř ve Wardenclyffe, kde skutečně byla zahájena výstavba a provedena část plánovaných experimentů v bezdrátovým vf energetickým přenosem. Zájem Mogranů opadl po úspěšných Marconiho pokusech v roce 1901. V důsledku výpadku financování se Tesla ocitá v těžkých finančních problémech. Pokouší se svými vynálezy zaujmout vládu USA, není ale pochopen. Naopak zásadově odmítá bolševické emisary, nabízející mu financování jeho práce v SSSR. Tesla vede osamělý podivínský život a umírá 7. ledna 1943.
Tolik víceméně oficiální životopis, dle řekněme biografické novely Teda Wise Tesla (Turner Publishing, Inc., 1994). V Teslově životě se ovšem vyskytuje množství ne zcela objasněných epizod a aktivit, kolem nichž se rozestírá směs dohadů, polopravd, mystifikací a velmi pravděpodobně i cílených dezinformací. O mnohé z Teslových aktivit se tatiž intenzivně zajímaly i mnohé vlády a zcela jistě i armáda USA. Teslova myšlenka bezdrátového přenosu energetického toku o vysoké hustotě na velké vzdálenosti zcela jistě zaujala i jiné skupiny, než specialisty na vf přenosy. Realtivně velkou publicitu získaly dva (nepotvrzené) experimenty - první z nich je datován červnem 1908. Mělo jít o pokusy s přenosem směrovaného energetického paprsku Pearyho expedici, kde mělo údajně, vinou nevhodného zaměření jedné z antén, dojít k vychýlení cílové oblasti do regionu Podkamenné Tunguzky v Sibiři. Druhým často zmiňovaným ale nikdy nepotvrzeným experimentem je pokus o elektromagnetické krytí plavidel vysokoenergetickým vf polem z roku 1943, známy jako Philadelphia experiment, na němž se měl údajně podílet i A. Einstein. Pohybujeme se ovšem v oblasti čirých spekulací. Faktem je, že Tesla byl myšlenkou vysokoenergetických přenosů fascinován a jejich ověřování tvořilo velkou část z experimentů, prováděných v Colorado Springs i ve Wardenclyffe. Rozměry používané aparatury vyvolávají respekt i dnes, stejně jako dosahované intenzity pole.
Záběr Teslovy invence je velmi široký a mnohé z jeho vynálezů jsou (z jisté části i vinou Teslovy skromnosti a nechuti k publikační činnosti) připisovány jiným. Z významných vynálezů je třeba jmenovat objev točivého magnetického pole, objev fyziologických účinků vysokofrekvenčních polí (jiskrová diatermie, 1891), bezdrátová telegrafie s využitím velmi dlouhých vln, bezdrátové řízení (realizováno dokonce i dálkové ovládání lodi), praktické uplatnění našel například vynález zářivové trubice. Zásadní Teslovy vynálezy jsou ale tři - asynchronní motor, transformátor a tzv. Teslův transformátor - geniální konstrukce vysokofrekvenčního vn transformátoru s rezonanční vazbou.