DEV...ELeferno

tady se pracuje. Kurva, fakt těžce se tu pracuje. Ale už to mám skoro hotový.Lz.

Návody

Popisovaná konstrukce je a není určena pro začátečníky. Přístup, který jsem nakonec zvolil, je směsí obou možností - výklad konstrukce bude dostupný i začátečníkovi, ale do konstrukce jsou založeny drobné chyby a aspekty, znemožňující její dokončení bez alespoň triviálních zkušeností a znalostí elektroniky. Konstrukce je navíc navržena tak, aby neumožňovala velký výkon bez jistých úprav, které ale budou naznačeny. Kdo se tedy může o konstrukci pokusit - jedinec, ovládající páječku a základy pájení na plošném spoji, schopný si plošný spoj nakreslit nebo vyrobit fotocestou a vyleptat. Schéma konstrukce vychází z publikovaných řešení pro jednoduché jednotky a je poměrně snadno rozšiřitelné a modifikovatelné. Předností je i necitlivost k parametrům součástek. Kapesní rozměr konstrukce ji ale z jedné strany předurčuje spíše pro light nasazení, ze strany druhé pak klade zvýšený nárok na konstrukční dovednost, neb uvnitř není ani kubický centimetr nevyužitého prostoru. Pro usnadnění práce jsou přiloženy jednak zdrojové soubory pro OrCad a generátor plošných spojů, jednak skeny jejich výstupů. Soubor PCB.TIF je připraven pro rozlišení laserového tisku, na většině laserových tiskáren s rozlišením 600x600 dpi tak lze předlohu plošného spoje vytisknout v měřítku 1:1.

Číst dál: TENS do kapsy

Idea dále popisovaného zařízení pochází z vývojové dílny Pitta Muellera (mailto:Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.). Jde o dvojkanálový přístroj, skýtající celou řadu možných využití. Celé zařízení je postaveno kolem generátoru XR-2206 (v GME za cca 120 Kč) a výkonového zesilovače TDA 1519 (za obdobnou cenu). Popis konstrukce vědomě nebude úplný - jde o relativně složité zařízení, které by NEMĚL stavět člověk bez zkušeností s elektronikou. Jedinec zběhlý si pak snadno plošný spoj navrhne a vyrobí. Příslušný schematic file pro OrCAD získáte u Serži. Rád bych i na tomto místě zdůraznil, že se NEZABÝVÁM KOMERČNÍ VÝROBOU ani neprovozuji placené služby v tomto oboru. Nemějte mi proto za zlé, že maily s podobnými žádostmi přeměrovávám na dev nul:. Tradičně podotýkám, že komerční využití dané konstrukce stejně tak, jako její využívání ve všech formách orgány státu je výslovně zakázáno.

Číst dál: Lepší TENS

Pre Scriptum: Uvědomil jsem si dodatečně, že někde na webu ten termín popisuje i stroj s převodem kruhového pohybu na posuvný. Pokoušel jsem se najít variantu bez nutnosti zastavovat při změně amplitudy a představoval bych to řešit na principu zázněje. To ale není s čím se momentálně vnucuju!

Číst dál: Atypická řídící jednotka pro fucking machine

Standa - Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.
s laskavým autorovým svolením převzato z www.elektronika.kvalitne.cz

Moje experimenty

Po nepříliš úspěšných experimentech s klasickým teslákem jsem se rozhodl postavit SSTC. První SSTC jsem se rozhodl postavit koncem roku 2002. Tuto verzi jsem sdrátoval ve vzduchu. Byl to poloviční můstek s tranzistory IRF840. V kapacitním děliči jsem použil metalizované kondenzátory 470nF. K napájení posloužilo C trafo z nějaké ruské telky s výstupním napětím 90V. K usměrnění jsem používal jednocestný usměrňovač bez filtračního kondenzátoru. Primární cívka měla 9 závitů na průměru 125mm. Sekundární cívka: průměr trubky 7,62 cm, průměr drátu 0,13 mm, počet závitů něco přes 2400, rezonanční frekvence bez přídavné kapacity 246 kHz. Délka výbojů byla zhruba 8 cm. Když jsem přidal napětí na asi 180V tak se výboje prodloužily na asi 12 cm. To se však FETům moc nelíbilo a dosti se zahřívaly.

Číst dál: Teslův transformátor s tranzistory

Přiložené elschem2schéma jedné z prvních variant přístroje TENS je převzato s laskavým svolením autora, kterým je Master Luke (mailto: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.) . Luke je Američan, čemuž odpovídá i americký způsob kreslení součástek. Odpory jsou kresleny klikatou čárou, elektrolytické kondenzátory mají kladný pól do obloučku a použita je jediná tloušťka čáry.

UPOZORNĚNÍ
Do stavby přístroje by se měly pouštět pouze osoby s jistou netrivální zkušeností se stavbou elektronických zařízení. Autor (Luke) ani zpracovatel (milkov) nenesou odpovědnost za případné škody, vzniklé použitím přístroje. Jakékoliv komerční použití přístroje či jeho využívání státními orgány není povoleno.

Číst dál: Základní TENS

 

i1

Jedna z dalších variací na véčko za pár korun. Oko znalce potěší zejména kvalitní zpracování a vynikající nápad s vytvořením rukojeti ze standardních šestihranů (k mání například v GME za pár korun). Osazení véčka na rukojeť výrazně zvyšuje jeho užitnou hodnotu. Text je převzat z mailu a neprošel jazykovou úpravou. Autorem je PM2000 - Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.

 

Číst dál: Modifikace levné vaginálky

Pomocí dále popisovaného postupu lze zhotovit elektrodu takřka libovolného tvaru, a to s jediným omezením - vyrobíte pouze unipolární elektrodu - pro zhotovení elektrody bipolární či multipolární se tato metoda nehodí. Celý postup je dostupný i amatérovi, jisté znalosti z oblasti galvanoplastiky nejsou na škodu.

 

Číst dál: Galvanoplastická výroba elektrod obecného tvaru

Hlad po elektrodách mne donutil k sepsání návodu, který je dostupný pro opravdu každého dominanta, zvládajícího alespoň základní manuální dovednosti, případně disponujícího manuálně zručnou subinkou či submisivem (popisovanou elektrodu lze použít i jako rektální). Z diskuse zde na Elefernu i na srazech vyplývá častá bezradnost příznivců ES/ET, pokud se zhotovování či opatřování elektrod týká obecně a vaginálek zvlášť. Právě s ohledem na ně vzniknul tento pro někoho možná příliš podrobný návod. Konstrukce je snadno opakovatelná a vychází důsledně z materiálů a nářadí, běžně dostupných prakticky každému (mnohdy ovšem na úkor vzhledu, kvality či funkcionality).

Číst dál: Vaginálka za pár korun

Popsaná konstrukce vznikla vlastně náhodou - přihledání čehosi úplně jiného jsem v Hornbachu zabloudil do topenářské sekce, kde zrak elektroúchyla zaujala blyštící se měď. Topení se i v českých zemích už nějakou dobu sestavuje z měděných tvarovek, to jsem si přečetl už při stavbědomu, ale tvarovky samotné mne dosud nezaujaly - trubka jako trubka, na axiálníelektrodu se musí řezat po délce, na radiální nemá vhodné zakončení... Má :-) Vsortimentu existují i koncové záslepky, zvané víčka, z poctivé hlubokotažné mědia ve velmi solidní povrchové úpravě. A v bohatém sortimentu průměrů, cožvyřešilo i můj problém s nedostatkem dvojpólových véček pro, ehm, méně zkušenésubinky. Popisovaná konstrukce má průměr 18 mm.

Číst dál: Elektroda chudého topenáře

Vyhledávání

Kdo je online

Celkem přihlášeno: 40 uživatelů
No members online
Členů: 0 / Hostí: 40

Nejnovější uživatelé

  • Frfafel
  • PragueMate
  • 5Z28BA7 Thank you for signing up - it was amazing and delightful, wishing you all the best and much success. www.apple.com dsaqwrqw
  • Jiří
  • 11591159altara