DEV...ELeferno

Úvod do konstrukce a diskuse řešení.
Pozitivní zkušenosti s akčními členy první generace pro jednotku Vibra mne vedly k realizaci předkládané hračky. Myšlenka se narodila na jednom z akčních dění, kde vznikla potřeba vibrující přísavky. Tehdy byly použity savice SB20, na které byl přicvaknut právě akční člen první generace, nicméně takto získané řešení rozhodně oko technikovo nepotěšilo. Jako přísavný element byla opět zvolena stříkačka, coby vibrující element jsem opět zvolil další snadno dostupný prvek, k danému účelu přímo navržený, tedy vibrační motorek pro mobil s rotujícím excentrem. Vzhledem k tomu, že jde o experimentální projekt, byla zvolena (částečně destruktivně) rozebíratelná konstrukce.

Potřebný materiál a vybavení.
  Veškeré potřebné předměty najdete na obrázku 1. Jde o injekční stříkačku vhodného rozměru (pro klitoris je optimální 10 ml, pro bradavky 20 ml), vibrační motorek, 1dvojpólový konektor ve vámi zvoleném systému připojení, kus dvojlinky v požadované délce a aretační trn. Vše dosud uvedené pořídíte za cenu, nepřesahující 150 Kč. Dále budete potřebovat rychletuhnoucí epoxid, kousek bužírky s průměrem cca 4 mm, páječku s jemným hrotem a základní náčiní (kleště, nůžky, pinzetu). Ano, hodit se bude něco manuální zručnosti a předvídavosti.

Výrobní postup.
Výroba je až triviálně jednoduchá. Z injekční stříkačky tahem vyjmeme píst a odložíme. Opatrně odřízneme spodní část s kónusem pro jehlu. Řez není třeba příliš začišťovat, otřep funguje jako armatura pro epoxid. Epoxid rozmícháme dle návodu do nízké ploché vaničky a stříkačku do něj ponoříme odříznutou částí. Pootočíme pro rovnoměrnější usazení a eliminaci bublin a pomalým tahem za neustálého otáčení vyjmeme ven - pohyb je podobný, jaký používají skláři při nabírání skloviny na píšťalu. Cílem je vytvořit na řezu epoxidový límec. Drsňáci a držitelé subinek tvrďaček se obejdou bez něj, sám tak nečiním a jiným nedoporučuji. Těleso stříkačky odložte ve svislé poloze do ztuhnutí epoxidu. Případné kosmetické defekty lze zkorigovat ve fázi, kdy je epoxid ještě plastický.
Motorek je k tělesu pístu přiložen a zafixován stejně, jako v mobilu za rozevírací packy. Pro ně jsou jemným vrtáčkem vyvrtány dírky. Packy jsou krátké ve srovnání s tloušťkou odlitku pístu, proto je okraj otvoru ještě zahlouben. Za motorkem je vyvrtána dírka cca 2 mm pro protažení přívodních vodičů (kvůli odlehčení). Další otvor v tělese pístu je veden tlačítkem a slouží k protažení přívodní dvojlinky a poslední otvor ve spodní třetině slouří pro aretační trn. Ten je v mém případě poněkud atypický, jako aretace posloužil kousek vyřazené zámkové vložky, který se zrovna válel na stole :-) Otvory je třeba vrtat v úhlu výztužných žeber pístu, materiál si deformací vytvoří vcelku úhledný průchod, dobře patrný na obrázku vpravo.
Připájením vodičů k motorku a konektoru k vodiči je konstrukce hotová a připravená k nasazení jak obraznému, tak reálnému.

Něco triků.
Pokud je vaše partnerka méně otrlá a nasátí podtlaku 7 ccm je pro ni příliš, nezačínejte se zcela zasunutým pístem :-) Toto řešení mi přišlo jednodušší, než vrtat šest nebo více děr pro aretační trn. Namísto epoxidového límce je zcela jistě možné použít i rozříznutý O-kroužek nebo bužírku nebo přísavnou část vyřešit zcela po svém.

Prostor pro experimentování.
Asi největší prostor poskytuje volba vibračního motorku. Vysoký výstupní výkon Vibry umožňuje použít motorky vpravdě olbřímích rozměrů (třeba z hraček), ale i při výběru jiného telefonního motorku lze získat jiné charakteristiky - použitý motorek prostě byl po ruce, jeho charakteristiky a vyobrazení jsou zde. Zajímavých výsledků lze nabýt při změně umístění místa a osy vibrace - zde je prostor pro experimentování nepřeberný, zájemce o ozkoušení triviálního řešení s přesunem motorku na spodní konec táhla varuji předem před zklamáním :-). Pravděpodobně by bylo možno přísavný límec vytvarovat na míru před úplným vytvrzením epoxidu - přitisknutím nebo přímo přisátím. Pozor ale na přilepení :-)

Zkušenosti z provozu.
Hračka měla premiéru na srazu v Eliotu a setkala se s živým ohlasem jak na pasivní prezentaci v sále, tak i v provozním nasazení, a to na obou stranách. Výkon zvoleného motorku je s rezervou postačující, ani při déle (dlouho) trvajícím nasazení nebyl patrný zhmožďující účinek. Jistá ztráta podtlaku je daní za řešení, pohodlné pro dominanta, tedy s atypickou konstrukcí přísavné části. Motorek se nehřeje ani v intenzivních režimech. Ve finální podobě se ještě hračka dočká přetažení části s motorkem smrštivou bužírkou.