DEV...ELeferno

              Páteční selfbondage v latexovém catsuitu.

       

    Již od dob dospívání a s uvědoměním si, že jsem submisivní, jsem začala hledat na internetu nějaký přijatelný návod na sebesvázání. Jednoduchou, ale účinnou selfbondage.

    Při masturbací jsem si sama začala podvazovat provazem prsa, různě jě dráždila, trápila bradavky-kolíčky, později žabkami od zavěšení záclon. (Trochu dost za čarou.) Postupně jsem se dostala do fáze, že jsem bez této stimulace jen s velkou námahou a s vypětím sil dosahovala uspokojivého vyvrcholení.

    Věděla jsem, že existuje latex, ale nějak mě to nebralo a ani nepřitahovalo.

    Až při jedné příležitosti jsem měla možnost vyzkoušet si latexový korzet. Seděl mi víc, než jeho majitelce.

    Pocit to byl neskutečně krásný -- stažená, napřímená prsa, trochu i vzrušení... a  pomyšlení, jaké by to asi bylo, mít latexu na sobě víc... Nejlépe catsuit na holém těle, jak jinak! Bylo mi z toho pomyšlení až trochu slabo.

    V následujících dnech jsem strávila spoustu času tím, že jsem prohlížela stránky prodejců i výrobců kombinéz. Došlo mi, že je to docela drahá záležitost a není catsuit jako catsuit.

    Několikrát jsem už měla v nákupním košíku v internetovém shopu onu věc, která mě tak vrušovala, ale nikdy jsem v sobě nenašla odvahu nákup dokončit.

    Pak jsem narazila na inzerát nabízející černý catsuitek nový, nepoužitý, udělaný na míru, který zhruba odpovídal mé postavě, jen v prsou by mi měl být trochu těsnější. Po chvilce váhání, jestli mi opravdu bude. Po dalších pochybnostech jsem na inzerát odpověděla.

    Přešel týden dlouhého čekání, několikrát se mi o něm i zdálo, představovala jsem si i jak si ho budu moci vzít pod normální oblečení. Nakonec přišla SMS od České pošty, balík je připraven k vyzvednutí. Nemohla jsem se dočkat až ten den skončím v práci a balík vyzvednu.

    K mému zklamání to byl jenom docela malý balíček.

    Doma nikdo nebyl. Zbrkle jsem z něj servala lepicí pásku, kterou byl důkladně omotán.

    Vzrušením, co bude uvnitř se mi trochu třásly ruce. Ale skutečně tam byla -- latexová černá kombinéza, přesně taková jakou jsem si vysnila a krásně voněla po gumě. Radost na chvíli vystřídaly obavy z toho, jesti se do té věci dokáži nasoukat. Připadal mi nějak malý, ale snad to půjde a dostanu se dovnitř.

    Byla jsem neuvěřitelně vzrušená, ale chtěla jsem si ten pocit- to nutkání obléci se do těsné gumy co nejvíce prodloužit.

    Nechala jsem si tu první zkušenost s oblékáním do suitu na večer, kdy budu mít klid, a nikdo mě neuvidí a nebude rušit.

    Celý zbytek odpoledne i část večera jsem byla úplně duchem nepřítomna, jen jsem sledovala čas a dostala jsem snad i trochu horečku.

    Cítila jsem, jak tam dole zcela nekontrolovaně vlhnu, jak se strašně těším na to, co bude dál...  Jestli opravdu zažiji ten pocit  "druhé kůže," o kterém jsem četla.

    Před "spaním" jsem se osprchovala a s velkým očekáváním jsem se pro jistotu zamkla ve svém pokoji.

    Všude už byl klid a ticho.

    Rozevřela jsem catsuit na posteli, jěště několikrát si k němu přivoněla a začala si tělo natírat lubrikantem. Na jezdec zipu jsem přivázala kousek silonového vlasce, který mi snad pomůže, pokud bych kombinézu nedokázala sama dopnout.

    Při oblékání se na mě latex začal trochu lepit, ale po pár minutách snažení jsem byla konečně uvnitř!

    Byl to ještě těsnější pocit, než jaký jsem si ve svých fantaziích vůbec dokázala představit. Zmizelo mi to bříško, tlak na prsa byl úžasný. Začalo mi být příjemné teplo. Lehla jsem si na postel, hladila si boky... Byla jsem tak neskutečně vydrážděná a vyrajcovaná!

    Dosáhla jsem v životě prvního orgasmu  bez toho, že bych se přímo stimulovala dole. Přišlo to dříve, než jsem vůbec stačila vyvinout nějakou masturbační aktivitu. Něco jako nový první sex.  Nedá se to popsat.

    Nikdy se to už to nebude opakovat a bude zapotřebí něco přidat, abych dokázala vyrovnat první pocit obemknutí a splynutí s catsuitem.

    Nedokázala jsem odolat, opatrně jsem se vyplížila z pokoje do haly, kde stojí velké zrcadlo. Byl to neskutečný pohled. Byla jsem to já, ale s vytvarovanou a dokonalejší postavou.

    Nakonec jsem se rozhodla v suitu spát.

    Budíka jsem nařídila tak, abych měla ráno dost času na svlečení.

    Najednou jsem byla strašně unavená, ale spokojená, usnula jsem jako když mě do latexu hodí.

   

    Ráno jsem se rychle vysvlékla, osprchovala catsuitek pod vlažnou vodou a honem do práce.

    Tam jsem byla opět jak duchem nepřítomná, přemýšlela jsem o tom, že si objednám latexovou masku, rukavice a ponožky, aby to bylo dokonalé. Neudělala jsem ani tu sebemenší práci. Vůbec nic.

    Nakonec jsem se v zaměstnání vymluvila na nevolnost a během odpoledne jsem doma na netu doobjednala vše potřebné, posléze i vibrační vajíčko a anální kolík.

    Vzpomněla jsem si, že někde ve sklepě jsou určitě nějaké kožené řemeny. Na co je použít jsem ještě přesně nevěděla, ale s pocitem, že se budou hodit, jsem je nakonec našla. V hlavě se mi to zrychlilo, už jsem si byla jistá, že budou dobré na připoutání nohou k posteli.

    V Baumaxu jsem koupila 5 metrů provazu, nebyla jsem si úplně jistá zdali je to ten správný materiál a síla, ale to se uvidí později.

    Když jsem už byla skoro na pokladně, všimla jsem si oddělení pro psy a kočky, vrátila jsem se tam a ituitivně vybrala gumový aportovací míček, z toho se dá udělat krásný a levný roubík...

    Až tak zručná nejsem, ale s použitím koženého řemínku se mi nakonec dílo podařilo. Roubík byl na světě. Krásná červená kulička.

   

    Večer následovalo to, co už jsem jednou zažila (do catsuitku a spánek v něm).

    Usínala jsem se vzrušeným pocitem, že v pátek odjedou všichni na chalupu a já nemusím. Mám tady přeci tolik práce (sama se sebou ovšem).

    Po zbytek týdne jsem po nocích hledala spolehlivý a bezpečný způsob jak si spoutat ruce, abych z toho nemohla po pěti minutách utéci a přece se mohla po čase osvobodit. V jaké poloze se spoutám, jaké použiji pomůcky k tomu, abych si to užila, už mi bylo celkem jasné, ale nevěděla jsem přesně dobu tání ledu, pokud použiji kostku ledu jako spojku mezi dvěma provazy, pouty a stahovací smyčkou.

    Nakonec jsem odhadla velikost ledové kostky v umělohmotném kelímku na dobu spoutání dvě hodiny.

    Připadalo mi to tak akorát.

   

    Už ve čtvrtek přišla další SMS z pošty.

    Jako smyslů zbavená jsem znovu utekla z práce, jen abych na sobě vyzkoušela co nejdříve latex a hračky, co jsem si objednala.

    Kukla seděla krásně, jako ulitá, otvory byly přesně vystřiženy. Znova mě to vzrušilo, musela jsem se ovládnout, abych si hned nezačala hrát sama se sebou. Ale ustála jsem to.

    Byla jsem strašně zvědavá na vibrační vajíčko, ale jen jsem vyzkoušela zda funguje a s odhodláním, že ho vyzkouším až večer, jsem ho láskyplně dala zpět do obalu.

    Anální kolík mě trochu vyděsil, vypadal mnohem větší než na obrázku. Uvidíme. Až se nageluje, snad tam bez problémů vklouzne.

    Rukavice i ponožky jsem ani nezkoušela. Byla jsem si jista, že budou sedět.

   

    Večer jsem konečně dořešila problém se stahovací smyčkou a pouty. Pouta na ruce jsem po inspiraci na internetu udělala z koženého řemínku, asi na pátý pokus se mi podařilo správně upravit délku tak, aby pouta neškrtila, až se uprostřed stáhne smyčka, ale aby byla zároven pevná. Vyzkoušela jsem si, že pokud mám upevněná pouta za hlavou, než povolí led, je možnost osvobození se takřka nulová. Jakmile led povolí, s rukama před sebou to trochu obtížně půjde,  asi jen s použitím čepelí nůžek. Alespoň taková byla prvotní idea.

    Po tom všem zkoušení a plánování jsem byla tak strašně unavená, že v noci nedošlo ani na catsuit, ani na vibrační vajíčko, prostě jsem šla po delší době spát jako normální člověk.

    Pokud se někdo domnívá, že ženy nekonzumují P. , tak si myslím, že to není pravda, ale chlapy se dívají víc, častěji a sami. Holek tak dvě pětiny, ale pětina jen s partnerem, protože jeho to při milování dokáže více vydráždit.

    Jak jsem tak usínala, napadlo mě, jestli by nebylo dobré si svúj zážitek ze selfbondáže zpříjemnit nuceným sledováním nějakého vzrušujícího filmu.

    Ráno jsem věděla, jak strávím pracovní den. Brouzdáním po internetu hledajíc odkazy filmů na téma bondage, latex, fetish.

    S komentáři typu "at už jdu konečně k doktorovi" (ale to už mě fakt začala bolet hlava) jsem už potřetí v tomto týdnu utíkala na parkoviště k autu. Cestou z práce (s pocitem, že mě taky mohou vyhodit) jsem sezobla dva brufeny a začala stahovat z portálů něco, o čem jsem si myslela, že mě dokáže trochu více nabudit a vyplnit čas při čekání na tání ledového zámku.

    Něco jsem stáhla, ale pak jsem dlouho hledala flešku, nakonec ji našla a přetáhla tam něco, o čem jsem měla jen mlhavou představu.

    Prostě nebyl čas něco víc hledat a strašně jsem už chtěla ten první pocit celkové bezmocnosti prožít.

    Proč jsem si nezkusila najít parnera, kluka se vztahem k latexu? Odpověd je jednoduchá --seběhlo se to strašně rychle, neměla jsem čas si s někým dlouze povídat, nikoho jsem neměla. Ani nijak blízkého kamaráda, který by mi vyhověl a připadalo mi bezpečnější užít si trochu bezmoci sama se sebou, než riskovat, že padnu na člověka, který mě nechá hodiny svázanou v kozelci.

    Vybrala jsem si pro začátek tuto cestu, relativně bezpečnější a jistější.

    A zvolila jsem si pro bondage pohodlnou polohu na zádech. Žádný nepohodlný extrém.

   

    Trochu jsem však začala pochybovat o tom, jestli to co dělám a chystám se udělat je správné, jak jsem ulítlá a perverzní a nenormální. Morální kocovina.

    Ale když už jsem s tím začala, taky to dokončím.

    V půl páté odpoledne jsem byla sama. Pro jistotu jěště za 2 hodiny zavolám, aby se náhodou rodinka nevrátila.

    Odpojila jsem rodinnou televizi a přemístnila si ji do svého pokoje. Připojila flešku, zadala do play listu všechna postahovaná videjka...

    Funguje to. Co bude následovat, bude překvapením. Doufejme, že neuvidím vše co je nahráno a za 2 hodky bude konec.

    Ještě než všichni odjeli, potajmu strkám plastový kelímek s provazy do mrazáku a modlím se, aby to někdo neobjevil. To bych nevysvětlila.

   

    Upevnuji kožené řemeny na fixaci nohou. Jde to rychle a snadno. Mám to vyzkoušené a nacvičené. Roztáhne mě to, ale ne natolik, aby mi to bylo nepříjemné. Ted upevním silný popruh, kterým si stáhnu tělo víc k posteli. Jsou to dva silné, kožené, trochu nepoddajné řemeny spojené v jeden dlouhý (původně sloužily na stažení kufrů)... ano, tak! Přesně pod prsa, to sedí! Nakonec na druhou stranu, kde mám hlavu, připravuji stahovací smyčku, ale nejdříve se oblékám do catsuitu.

    Zjištuji, že nemám tolik lubrikantu, tak volím možnost obléknutí na sucho s pudrem původně určeným na zásyp pro miminka. Jěště že tak.

    Teď ponožky, rukavice, maska.

    Hotovo.

    Jsem vzrušená jako snad nikdy před tím.

   

    Lubrikant na zavedení análního kolíku bych snad ani nemusela potřebovat, ale jeho velikost mě záhy přesvědčuje o opaku. Rozevírám dvoucestný zip, rozkročím se jak jen to jen jde, ale nejde mi takto ho zavést.

    Nakonec si lehám na záda a po větším úsilí a nagelování kolík zapadá. Mám pocit naplnění.

    Zpočátku je to až nepříjemné, ale tlak pomalu ustává a je to příjemný pocit.

   

    Vkládám vibrační vajíčko a zkusmo ho zapínám na nejnižší stupeň. Mám další nával horka,  raději ho rychle vypínám. .

    Po chvilce váhání si dám na postel (tam, kde bude můj zadek) přeložený ručník. Pro jistotu, kdybych to měla hodně a proteklo to zadem přez zip catsuitu. Volám bráchovi a je to v pohodě -- kdyby něco, do 2-3 hodin se tu nikdo neobjeví. Tak snad alespon něco, nějaká malá jistota.

    Vzrušením se mi klepou kolena. Klepe se mi i brada a  drkotám zuby jako v horečce.

    Běžím do mrazáku, beru kostku ledu a přivazuju ji k topení, k ní provaz se stahovací smyčkou a pouty. Než si vezmu roubík, jdu se na sebe podívat do zrcadla. To je pohled! To snad ani nejsem já, ale někdo jiný, kdo se na mě dívá očima skrz masku a je celý v černém latexu... lituji, že jsem ho nevyleštila, snad příště.

    Zamrzí mě, že nápad natočit si tohle sebemasturbační divadlo jsem zavrhla. Dokonce jsem nainstalovala stativ a snažila se kameru nastavit tak, aby zabrala jen postel, což se mi nedařilo. Musela bych spoustu věcí z pokoje dát pryč nebo zakrýt, abych neohrozila své soukromí a zůstala v anonymitě a taky jsem se bála, že bych se před kamerou snažila ovládat a prožitek by nebyl tak silný.

    Pouštím video, vnímám jen zvuk. Pak si nasazuji roubík. Nakapala jsem si kapky do nosu pro snažší dýchání. Znovu nával horka. Vlna v podbřišku. Cukání uvnitř.

    Poslední zaváhání a pochybnosti. Pokud ted prostrčím ruce smyčkou a stáhnu ji... není cesty zpátky.

    Srdce divoce buší. Snad se mi nezastaví.

    Beru nůžky, dávám si je vedle sebe. Pak si sednu na postel a zafixuji nohy oběma řemeny. Pak stahuji hlavní řemen kolem těla. Zdá se mi volný, přidáván ještě jednu dírku.

    Další nával horka, a šimrání ve slabinách.

    Bože, já snad budu dřív, než se to opravdu stane. Na obrazovce televize se svíjí subinka s podvázanými prsy.

    Zapínám vibrační vajíčko . Ale jen na nejnižší rychlost.

    Trochu se natočím na bok, chvíli šmátrám a hledám, ale pak se mi daří vložit ruce do smyčky. Obrátím se na záda. Pomalu zvedám ruce. Smyčka se stahuje.

    Jěště jednou zatáhnu a je dokonáno.

   

    Pocit slasti z uvěznění střídá pocit paniky.

    Snažím se pravidelněji dýchat. Klid, říkám si.

    Mám pocit, že vajíčko ve mně zrychluje vibrace. Začínám se silně potit.

    Subka na obrazovce poprvé vrcholí.

    Cítím silný tlak a tah v pažích -- trochu jsem to s délkou uchycení smyčky přehnala, měla být delší.

    Vrtím se, představa dalších dvou hodin v latexovém zajetí začíná být trochu děsivá.

    Znovu se snažím uvolnit ruce, ale smyčka kolem zápěstí se ještě více stahuje. Mám pocit žízně, a taky začínám sledovat čas.

    Víc než film sleduji pomalu ubíhající čas na monitoru. Ale mám za sebou jen slabých deset minut.

    Znovu trhám za smyčku jestli přeci jenom nepovolí, ale drží.

    Ta jen tak nepustí.

    Vajíčko vibruje jakoby se mi posmívalo.

    Přichází první vrchol, trochu dlouze, ale je to tu.

    Třesu se po celém těle, pak vlna odezní, ale vzápětí přichází další dvě a jsou jěště o něco silnější.

    Svrbí mě nos, pot z masky mi teče do očí. Znovu se snažím bojovat, ale víc nohama. Výsledek je nulový.

    Jestli se mi někdy něco opravdu povedlo, tak toto rozhodně ano.

    Vajíčko teď zpomalilo, skoro se zastavilo -- ale už zase jede. Vrní si dál ve svém rytmu.

    Mám už skoro půlku času za sebou, jsem tak trochu na sebe hrdá co vydržím. Škoda, že jsem si alespon trochu nepodvázala bradavky, třeba jen gumičkou.

    Přichází další orgasmická vlna -- trvá to věčnost -- buší mi ve spáncích. Cítím, jak se mi tam dole všechno svírá. Tahám za kostku a už je mi jedno jestli se pouta jěště více stáhnou a mám pocit, že slyším křupání ledu. Ale to se mi skutečně jen zdá...

   

    Video je neskutečně nablblé, dokonce slyším ruštinu. Raději zavírám oči.

    Jak vrtím zadkem se snahou o osvobození, ještě víc se tak drážím tím brutálním kolíkem, který má i přes svoji tlouštku tendenci vyjet ven ze zadku.

    Pak najednou cítím, že kostička povolila. Ruce mám před sebou. Srdce stále tluče, nemohu se uklidnit. Skoro strhávám roubík. Konečně volně dýchám.

    Ale uvolnění není tak snadné. Musím použít nůžky a provaz je přeci jenom dost silný, znovu panikařím, že se z toho jen tak nedostanu, mám pocit, že mi prsty ze sevření naběhly. Trvá to minuty.

   

    Konečně pouta povolují.

    Odepínám pás, pak řemínky na nohou. Na ručníku je flek velikosti menšího lavoru.

    Je to strašná úleva, vypínám to neúnavné vajíčko. Konečně...!

    Běžím do koupelny. Kolík ze mě vypadává na zem. V catsuitu je snad litr potu. Sprcha. Proud vody do obličeje... 

    Nemám na nic sílu. Přistihuji se, že se jen připitoměle usmívám.

    Jdu zpátky do pokoje a okamžitě usínám.

    Ve čtyři ráno vstávám, uklízím. Pak jdu znovu do postele, se vzpomínkou na prožitý večer a nemohu odolat pokušení, rozkošnicky se protahuji na posteli a dráždím se prsty.

    Pak znovu usínám...

    Celý příští den jsem unavená, ale spokojená.

                S.