Menu
Spokojeni?
Vážené kolegyně začátečnice, chtěla bych Vám sdělit své zkušenosti s elektrickým proudem. Protože už nějaký čas s mým partnerem zkoušíme lehké praktiky SM, napadlo nás, proč nezkusit elektrosex. Zpočátku jsem se vymlouvala, že nemám zájem. Vždyť nám od malička vtloukali do hlavy, jak je el. proud nebezpečný. Proto ani já jsem o hrátky s ním nestála. Můj patrner se nedal odbýt a našel na internetu zajímavé články s touto tématikou. Po přečtení i mě začalo zajímat, jak dosáhnout orgasmů s elektrickými proudy. Poslali jsme pár dotazů na emailovou adresu majitele stránek a domluvili si instruktážní schůzku . Jak se blížil datum domluvené schůzky, začala jsem se bát a můj žaludek byl jak na vodě. Určitě ten pocit také znáte, když nevíte přesně, do čeho jdete. Na sobotu odpoledne byla schůzka domluvena, partner připravil demontovatelné gynekologické křeslo, tedy spíše desku s držáky na nohy pro naši potřebu dostačující. Pár řemínků na fixaci, ale nakonec jsme je ani nepoužili.
Přijel Milkov, po vypití kávy nejdříve malá přednáška o přístroji a zkouška na dvou prstech, která připomínala pocit " lehkého brnění ". Pak jsem si nechala přiložit elektrody na prsa, mé obavy a trach pomaly opadaly a já se nechávala unášet novými pocity, chvění, vrnění, brnění, ale někdy i pěkného štípnutí nebo tlaku na mou bradavku, dvorec. Některá dráždění mi vyvolávala pocit kroucení a vytahování bradavek, při tom všem mě polévalo příjemné teplo. Vyzkoušeli jsme ještě pár drah, které vedou v mé horní polovině, ale já byla nejvíce zvědavá jak, bude reagovat moje dolní polovina. Budu mít orgasmus, bude mě to vzrušovat nebo budu křičet a kopat kolem sebe ? Hned po prvním přiložení elektrody na mou kundičku - nevím přesně, kde to bylo, mě polilo příjemné teplo, dostala jsem ovládání do ruky a začala si hrát a kdyby mě nezarazili, určitě bych si udělala pár pěkných orgasmů. Nastavila jsem si sílu proudu a libovolně zvyšovala frekvenci, ráda bych si hrála dál, ale vzhledem k tomu, jak rychle utíkal čas jsme pokračovali na dalších dráhách. Pak přišel čas na vnitřní elektrodu, byla plochá, hrany byly hrubé, zasunutí pro mě nebylo moc příjemné, chvilku jsem mručela. Pak to začalo, tupé škubání, zvyšila jsem si frekvenci snad na nejvíc a už jsem jen vrněla blahem. V tu chvili jsem byla rozhodnuta : "Takovou hračku taky chci". Trochu sobecké nebo snad "NE" ?
....
Závěrem bych chtěla jen říci : "Jsem překvapená jak příjemné je si pohrávat s elektrickými proudy ".
Happy elektrodes Iva