DEV...ELeferno

Myslela jsem si, že tento text napíše někdo povolanější, ale v průběhu večera za mnou přišel Torm a to, co řekl, znělo napůl jako dotaz, napůl jako příkaz: „Napíšeš report, viď!" Hm, má, co chtěl!

Na tento sraz jsem se moc těšila, jednak proto, že jsem poprvé šla se svým Pánem, a jednak proto, že téma bylo velmi zajímavé: Domík s doutníkem - aneb stimulace řízená zpětnou vazbou. Moje úchylné představy se rozjely naplno, gynekologické křeslo, na něm subinka olepená elektrodami, blikající monitory, bzučící generátor, a samozřejmě křeslo, v něm Torm s doutníkem a koňáčkem, v ruce dálkový ovladač. Už předem jsem obdivovala tu, která to před zraky zvědavých úchylů podstoupí. 

Přišli jsme s Pánem do Atelieru asi v půl sedmé a scéna vypadala podobně, jako v mých představách: monitory, gynekologické křeslo a na něm se povalovala Fronéma. Aha, tak ona bude ta hodná obdivu, řekla jsem si. Ale všechno bylo jinak. Fronéma uvolnila křeslo a uvelebila se na něm jiná úchylka, říkejme jí třeba Pokusný Králík, zkratkou Pokral. Dornych ji začal olepovat elektrodami, které budou snímat její prožitky. Asi v 19:45 Torm zahájil přednášku. Vysvětlil, jak došlo ke spojení Eleferna s Tomem, který po své linii pracuje na projektu pomoci anorgastickým ženám, a předal mu slovo. Tom se nám představil, vyprávěl o svém projektu, předvedl blikající monitory a vysvětlil, co která křivka zobrazuje. Byla jsem zvědavá, jak budou snímat subčí orgasmus, a dozvěděla jsem se, že na to jdou chytře, snímají oblast mozku, kam se slastné pocity z genitálií přenášejí. Bylo taky vidět, jak slečně Pokral rozhrnují vlasy a přidělávají elektrody na lebku. Pomyslela jsem si, že u mne by to měli těžší, protože při orgasmu se mi mozek stěhuje do klitorisu. Tom pak vyzval přítomné k dotazům a bylo jich dost. Úchylové a blikající mašinky - kluci, co si celý život nepřestanou hrát! (A taky proto je my, subinky, milujeme.)

Mezitím Nenufer roznášela večeři a tak někteří hodovali na pstruzích a kuřeti, někteří pouze doplňovali tekutiny a ti ostatní se shlukli u mašinek a u Toma, až to vypadalo jako sraz ve srazu. Však mu taky musela Nenu ohřívat večeři!
Zdálo se, že Pokral už je připravená. Mezi obecenstvo a lůžko byla spuštěna plenta. Tom nám ukazoval na monitorech, že se daří snímat pohyb svalů, dával Pokral pokyny, aby mrkla víčkem, nebo pohla rukou. Teda on používal odborné termíny, pletysmografie, elektromyografie, encefalografie a pod., většina z nás asi nevěděla, co to znamená, ale všichni jsme zesmutněli, když Tom, nebo Torm řekli, že tomograf nemají. Ale z úchylstva zazněl komentář: „Zatím!", což nás všechny hodilo zpátky do pohody. Byla jsem trochu zklamaná, když jsem slyšela, že zatím se pracuje na identifikaci jednotlivých vzruchů, a že mrkání už mají zmáknuté. Když Torm agitoval, že potřebujou spoustu „pokusného materiálu" (rozuměj subinčích těl), řekla jsem si, že na mrkání se klidně můžu přihlásit taky. Já vím, netrpělivost je moje neřest a nedokážu si představit to množství vědeckého bádání, než bude projekt dotažen do konce. Ale cíl stojí za to!
No a teď přijde ta nejúchylnější část reportu. Pokral souhlasila, že nám za plentou, za pomoci jednoho Domíka (předpokládám, že to byl její Pán) a klitoridálního vibrátoru předvede orgasmus. „Chtělo by to stínové divadlo!" vykřikl kdosi a vzápětí Nenu zhasla a Torm s neonovou baterkou v ruce vklouzl za plentu. Byli jsme zklamaní, nic nebylo vidět. Už jsme se těšili, že to bude jako ve filmu MASH, když si to ve stanu rozdával Frank se Šťabajznou, a sklaplo nám. Ale i tak to bylo zajímavé. Představte si steny a vzdechy vycházející spoza plenty, v závěru i různé mlaskavé zvuky a zraky všech přítomných úchylů přilepené k monitorům, s napětím sledující probíhající křivky a čekající na atypický pattern, který bude signalizovat orgasmus. Není to to nejúchylnější péčko, jaké si dovedete představit?
Povedlo se! Orgasmus dosažen, pattern vyskočil nad úroveň ostatních křivek a úchylové se mohli spokojeně věnovat volné zábavě. I když někteří najzatvrzelejší si nechali pouštět křivku ze záznamu. Ukázali nám i Frokomplex, o kterém píše Torm v reportáži z úvodního sezení. Vrtalo mi hlavou, proč nebyl orgasmus dosažen pomocí elektrostimulace. Vznesla jsem dotaz a Torm mi odpověděl, že Eleferní hračky se nemají rády s Tomovými hračkami. Jo, jo, než bude projekt dotažen do zdárného konce, je na něm práce jak na kostele!
Ještě jedna úchylka se propůjčila k pokusu, ale to už sledovali jenom ti nejskalnější, ostatní se věnovali své zábavě. Povídání, konzumaci, seznamování...
Po jedenácté jsme s Pánem opustili příjemně chladné prostory Atelieru a vynořili se do tropické pražské noci.
„To byl ten nejúchylnější elesraz ze všech, kterých jsem se zúčastnil!" zhodnotil to Pán.