DEV...ELeferno

Jaký je můj postoj? Jak jsem se k němu dostal?

Jako každý (téměř) normální člověk, jsem o této tématice nevěděl nejdřív takřka nic. Pokud by mi bylo něco řečeno o SM, nebo DS, nevěděl jsem co si představit. Kdyby mi někdo řekl, že je "dominantní, nebo „sadista“, přejdu to bez povšimnutí. Tou dobou jsem měl i vcelku vanilkoidní představy o vztazích, přestože byly pro běžnou populaci (i moji expřítelkyni) docela nepřípustné.

To však trvalo jen asi do raných šestnácti, kdy jsem poznal jednoho poněkud exhibicionistického bisexuálního switche. Ten, když otevřel otvor ústní, prozradil na sebe i to, co byste raději slyšet nechtěli. Ten mi poskytl nástin obsahu těchto hrátek. Stále však nebylo důvodu se o to zajímat více. Svým způsobem jsem si díky němu dovedl představit, co se tak může odehrávat při „akčnění“. Přesto mě to ani v nejmenším nelákalo. Když mi bylo párkrát něco předhozeno o jedné pěkné milé dívce, která je sub, tak jsem odpovídal vždycky stejně: „Je pěkná, vcelku sympatická. Problém ale je, že jí vůbec nerozumím. Navíc je to masochistka a já nejsem sadista.“

To jsem netušil co mi osud přinese do cesty. Prostě se ta dívka stala mojí přítelkyní. Tehdy teprve nastal důvod zajímat se o „úchylárny“ a vytvořit si svůj názor. Kupodivu jsem zjistil, že se ve mě už kdysi něco stvořilo a ona osůbka teď pomalinku, zlehka odkrývá, o čem jsem nevěděl ani já.

Poznatky o toleranci

Běžná netolerantní populace

Běžná populace je skupina podivných (antropomorfních) tvorů, kteří považují bolest za krajně nepříjemnou a působení bolesti za odporný zločin. Percentuálně jich je více mezi staršími, nábožensky založenými a romantickými lidmi. Při vyřknutí slova „vejprask“ si vzpomenou na své traumatické zážitky z dětství, zblednou a snaží se odvést řeč jinam. Slova jako „;subinka“, „BDSM“, „bondáž“, či cokoli podobného jim nic neříkají. Po zjištění o co se jedná padají do mdlob vykřikujíc cosi o nehumánosti. To, že se sesunou na zem trvale a naposledy při zjištění, že si někdo může užívat přivázání (či jiné připevnění) ke kříži, snad ani nemusím připomínat. Ti nábožnější se předtím pokřižují. Víte asi, na co narážím.

Běžná tolerantní populace

Tento odstavec se většinou týká lidí mladších. Ještě lépe, pokud sami spadají do nějaké minoritní společnosti. Většina tvorů tohoto druhu se nesesouvá, pouze možná prohlásí jen něco o „nechutnejch úchylech“. Ve skutečnosti je to těmto lidem vcelku jedno. Jejich reakce byla jen na oko, aby zachovali loajalitu běžně schvalovaným vzorům chování. Můžete se s nimi vcelku slušně bavit, pokud nezabrousíte do BDSM témat příliš často a necháte si pro sebe výlevy typu „Ta by krásně vřískala…“, nebo „Kdyby mě tak svázala do kozelce…“.

V zásadě nemají důvod vás netolerovat, nenašli ovšem zalíbení v tom samém.

Můj poznatek: Se zvyšujícím se věkem se stávají reakce méně příznivými a méně příčetnými. Z vlastního zjištění i se zvyšující se společenskou prestiží.

BDSM+

Tato skupina tvorů je zvláštní. Pokud se na ně nejde příliš zhurta, je možné jim vysvětlit své postoje a pravděpodobně s nimi během nějakého času zapadnout do dark roomu, nebo jít do „mezi úchyly“. Nevadí, že o BDSM nikdy neslyšeli. To, co je řadí do této skupiny je uvolněný přístup a ochota vůbec něco takového zkusit.

Na tyto tvory nenarazíte běžně. Věčinou už v sobě mají něco vloženo, oni o tom ale narozdíl od vás nevědí. Buďte tedy ohleduplní, neděste je příliš a ukažte jim, jak se ta rákoska správně drží, nebo jak má vypadat opravdu oddaný pohled.