Sobota je zvláštní den - člověk (obvykle) nemusí do práce, a to ještě i v následujcícm dnu. Nemusí přemýšlet o tom, že když se nevyspí, bude v práci jako moucha, nemusí hlídat (obvykle) horký služební telefon a nemusí spoustu dalších věcí. Pokud není člověk ortodoxním Židem, nemusí celou spoustu dalších věcí, naopak, zcela jinou spoustu zcela jiných věcí může. A to i včetně takových, s kterými by ortodoxní Žid nesouhlasil do hloubi duše - může například zacházet s ohněm, jak v jeho přímé podobě, projevující se hřejivými a poskakujícími plaménky, tak v jeho symbolické podobě s neméně hřejivými a poskakujícími jiskřičkami. Může vypadnout z rutiny a budit veřejné pohoršení na dálnici, neboť provoz je menší, než ve dny všední a obvykle protivně se táhnoucí cestu z jednoho velkého města do města jiného může vylepšit o aktivity, budící (ne)zaslouženou pozornost osádek míjených či míjejících vozidel. Může si povolit i jistý přepych, spočívající ve vyhledání starých přátel a strávení příjemné hodinky v jejich společnosti za poctivým hrnkem poctivého kafe nebo v důvěrně známém místě u obří vepřové flákoty, servírované méně usměvavou formou tamní obsluhy pod šíleným názvem stejk Mufíček. Může oprášit vlastní hračky, vyzkoušet hračky cizí a probrat jejich přednosti a nedostatky, může z poklidného, neuspěchaného hovoru vyloupnout lesklá zrnka nápadů, zasluhujících realizaci. Může celou spoustu věcí, s vědomím, že je teprve sobota a vpředu neděle, kdy bude možné vyspat se do růžova, vylézt z vany a konečně stáhnout fotky, pořízené v sobotu, z kapes a kufrů vytahat nové vzorky zábavně poskakujících motorků a s dobitými baterkami se pustit do testování.
0 