Teorie
Vampire.girl (weblog)
Před nedávnem jsem pod jedním článkem zveřejnil takovou svou malou zpověď a po dohodě s Kahoferem jsem se rozhodl, že napíšu článek na toto téma, který bude umístěn na stránky Tvrze. Současně jsem se rozhodl dát ho i sem, ale to trvalo o něco déle. Jde vlastně o můj životní příběh, ze kterého si doufám všichni vezmou poučení.
Číst dál: O vývoji jednotlivce pod vlivem okolí aneb zpověď BDSM pozitivního
Hledám veškeré informace o D/S vztazích. Jsem začínající, našla jsem pána, ale je to vztah víceméně na dálku, ještě nedošlo k nasazení obojku, zatím si jen povídáme a tak pátrám a hledám co bude dál, co mohu nebo nemohu čekat. Mám obavy, že když mu budu často psát a klást otázky, že o mě ztratí zájem. Proto jsem tady,abych našla informace o tom, jak se chovat, co dělat, aby se náš vztah vyvíjel a rozvinul. Tak mi držte palce a jestli chcete, napište.
K napsání tohoto článku mě inspirovala Vampire Girl se svými články Pravidla Velkého Drsného Dominanta (VDD) a Pravidla oddaného poslušného subíka (OPS) v subinci, ve kterých se čtenář dozví, že všichni chlapi jsou idioti nezávisle na „vyznání“. Z toho, co vídám napsané na chatu „na skle“ usuzuji, že opravdu má ve valné většině případů pravdu (mluvím o většině na chatu, ne o většině obecné). Jak k tomu ale přijde ta slušná menšina? Jak vidno z článků, Vampire Girl s nimi vůbec nepočítá, zřejmě podle ní neexistují. Já se však za slušného subíka pokládám, proto si dovoluji předložit Vám pohled takříkajíc z druhé strany. Jak to tedy z té druhé strany vypadá?
1. Výběr místnosti. Muži se zpravidla řídí logikou a proto jim připadá logické, chtějí-li se seznámit s dominantní ženou, navštívit na nějakém chatu místnost s názvem „Submise a dominance“. Dle primitivní mužské logiky předpokládají, že přítomné ženy jsou buď submisivní, nebo dominantní.
Eleferno si na přeskáčku pročítám už delší dobu (rok dva tři ...).
Pro začátek nutno dodat, že nejkultivovanější ze serverů které jsem
navštívil. Při pročítání nepřeberného množství textů zde přítomných i
kultivovaných textů jinde na webu mi v hlavě vyrašila myšlenka
(otázka?):
Číst dál: Postřehy z místa někde mezi srdce a hlavou (hlavičkou)
…Není to jednoduché avšak… Dimenze, ve které se ocitám od ,, Doby, kdy zastavil se čas´´ je jak bezedný kalich, s její nutkavostí vnitřních pochodů vyvěrající z hloubky sebe sama, mě přiměla zcela otevřeně učinit jakousi čubčí zpověď, snad právě pro urovnání si myšlenkových pochodů tady a nyní.
…Nejdřív na dny, pak hodiny a pak už jen minuty dělící vlastní představy, pod kterými uvnitř doslova hořím od samotné reálné podoby všeho, co se v době odloučení od mého Pána nakumulovalo - v rozměry pulsující a to doslova všude. Stav, jenž s těžkostí dokážu sama uvést zpět do tzv.regular modu nebo ještě jinak stav - ,,Nechtít nic ´´- naprosto nemožné. Pro upřesnění, už jen samotná nerovnost vozovky po dobu 102 (taková vzdálenost nás s Pánem dělí) mou přeplněnost dráždí natolik, že je nutné zkoncentrovat všechno tak, abych byla řidičem schopným dorazit do cílového bodu, kdy v hlavě jen jediný obraz a zvuk - ,,Pán a jeho kožený řemen´´.