DEV...ELeferno

Článek vyjadřuje názor autora, nemusí se shodovat s názory redakčního týmu. Raftíček (administrátor)

Bdsm a obecné i komunitní povědomí o něm je spoutáno různými nesmyslnými dogmaty, škatulkami a šuplíčky, které tuto krásnou duševně-srdcově-myšlenkově-tělesnou oblast osekávají na pouhé minimum z nabízeného duševního a fyzického vesmíru lásky, pout, slastí, tužeb, fantazií, strachů, běsů a děsů.
Tohle je bezedný pohár a jen ti, kteří vystoupí ze začarovaných kruhů, budou políbeni ďáblem bytí i nebytí, aby z něj mohli pít až do dna.
Možností typů bdsm vztahu je vpodstatě nekonečně a jejich pravidla nelze zúžit do nějakých obecně platných šuplíčků pro všechny.
Co je pro většinu rádoby subek a rádoby pánů (obecně uznávaným) dogmatem, je pro opravdové Pány a subky nepoužitelné a irelevantní.
Proč se drtivá většina bdsm pozitivních automaticky, až panicky a hystericky utíká schovat před principem 24/7 a také od prolínání sex. stránky se vztahovou a životní?
Je to prosté, stejně jako většina současné populace se děsí jakýchkoliv plnohodnotných, pevných vztahů, závazků, pout.
Jenže, pokud o tomhle je a má být pořádný vztah, pak bdsm vztah ještě nesrovnatelně víc.
V nemoci i ve zdraví, dokud nás smrt nerozdělí.
Opravdový bdsm vztah by neměla rozdělit ani smrt, tak jako opravdovou lásku, což zde samozřejmě splývá dříve nebo později v jedno.
Lze tedy u bdsm pozitivních vůbec tyto principy zcela oddělovat?Podle mě ne.
V nějaké formě, šířce a míře by měl být v kvalitním bdsm vztahu princip 24/7 přítomen.
Těžko si lze představit opravdový bdsm vztah, kde v nějaké jeho sféře bude subka zásadně porušovat a překračovat svá práva a povinnosti, a Pán se svých práv bude (zcela) vzdávat-to je nesmysl, pokud chceme mluvit o Pánovi, subce a bdsm vztahu, a ne o mrdkovztahu femikravky s metrobuznou.
Takovéto nebezpečné hraní si blízko únosné hranice míry práv a povinností může a také často končí nevratnými následky, kdy už subka nikdy nemůže Pána plně respektovat a on ji přijímat za svou.
Skončí to pseudovztahy, kdy vedle sebe žijí dva lidé spojeni velkým poutem, kdysi její Pán a kdysi jeho subka, ale dnes už spíše tatínek a holčička.Ona se stará o něj a o domácnost, on ji zajišťuje po finanční a majetkové stránce.

Jsou si tak blízcí a tak cizí, už bez cesty zpět a bez cesty dopředu..
Ano, snižování míry tvrdosti a uplatňování práv a povinností mimo sex. oblas, je běžné a pro mnohé vítané a nutné-ale jakmile se tato míra sníží pod určitou hranici, už se nejedná o bdsm vztah, ale jen o jakési hraní si na něj.V čem je to pak bdsm vztah a v čem je ona subka a on Pán?V čem se liší od běžné holky, které její kluk občas naplácá, profackuje ji, přiškrtí a narve péro do krku?Snad v tom, že taková se nakonec i mimo sex chová více pokorně než ona "subka" při na šuplíky a klece rozděleném "bdsm vztahu".
Něco úplně jiného je, když tuto míru a její snižování pevně nebo průběžně určuje sám Pán popř. určí, že ji subka může sama zkoušet posunovat, dokud on neřekne dost a neurčí opět vše dle sebe-hlavní princip stále zůstává, že přestože subka jakoby něco "určuje", tak ve skutečnosti neurčuje a nerozhoduje ona nic, ale Pán. A tak to má v bdsm vztahu být.Tady pak jde o hraní si, škádlení, drzost, pokoušení hada bosou nohou a následné potrestání přes ni, jeden ze skvělých rozměrů submisivity a dominance.
Tedy otázka další, je takové striktní oddělování něčím přínosné pro bdsm vztah?Podle mě právě naopak.
Chlap by měl být vždy a všude chlap obecně, a Pán by pak měl být vždy a všude tou přirozenou, danou autoritou a nezpochybnitelným, nezpochybňovaným dominantem, který určuje a rohoduje nejen sexuální, ale i zásadní vztahové a životní věci.
Alternativa?
Žádná.
Pokud chceme stále mluvit o bdsm vztahu, Pánovi a subce, pochopitelně.
Druhá věc je, jak se mají jednotlivé sféry prolínat a nakolik-tady jsme opět u nekonečna možností.
Dalším rozšířeným dogmatem propagovaným rádoby subkami a útrpně přikyvovaným jejich rádoby pány je, že Pán přece musí na subku, ohledně subky, před lekcí, při lekci, po lekci..hlídat, dávat si, být....
Co???!
Nerozumím a rozumět nechci.Asi holt budu Pán a ne jeho parodie na provázku ukvičených, háravých fenek.
Obecně jednoduše nemám rád klišé typu, dominant musí to a ono-už samo o sobě je to nesmysl.
Pokud by dominant něco musel, já bych ho už jako Pána nebral.
Ten, kdo tady něco primárně MUSÍ, je subka.
Dominant MŮŽE, když bude chtít a když se tak sám rozhodne.Nebo když si to subka svými kvalitami a službou zaslouží.
Zde narážíme na samotné elementární principy bdsm, submisivity a dominance, rozdělení rolí.
Bavit se o rádoby bdsm vztazích rádoby subek a rádoby pánů, kteří si na takové vztahy spíše hrají a předstírají sami sobě nebo okolí, nemá moc smysl.

Za svůj život jsem už viděl rádoby subek a jejich obdob u rádoby pánů tuny.

Marně jsem hledal, čím by se odlišovali od běžných jedinců. Vtip je už jen v tom, že co můžeš dělat s rádoby subkou, která se považuje za bohyni bdsm, můžeš dělat i s každou tzv. normální holkou.Nemyslím si, že by existovala ženská, kterou by aspoň trochu schopnej chlap nebyl schopen vzrušit a odrovnat lehčími formami bdsm-to má ráda každá (ano každá, byť o tom neví). Vím, ach ty dominantní holky-sorry, neznám a nevěřím v existenci přirozeně dominantních žen, každá je nějakým způsobem submisivní, zaleží jen na tom s jakým chlapem. Jistě, dívky hlásící se ke své dominanci se se mnou můžou chtít hádat, skákat po hlavách imaginárních subíků stometrovými podpatky a vysvětlovat mi, kde poprvé přišly na svou dominanci, ale mě opravdu, ale opravdu nepřesvědčíte, takže si předem ušetřete práci, strčte si bičíky skrz ušní dírky a udělejte áááá, to by mělo pomoci. Nejsem už nejmladší ani blbej a naivní jako je většina vás a vaši vymyšlenou dominanci tím či oním způsobem sponzorujících subíků, aby neztratili své idee a sny.
Přirozeně dominantní holka velice pravděpodobně neexistuje, nebo jich je resp. bylo jen pár v historii.
Co si pod tímto označením a takovou ženou kdo představuje, je věc jiná, asi jako u Pánů a subek.
"Dominantní" dívky a ženy dělím na čtyři skupiny: rádoby dominantní, zlatokopky, umělé dominy, přirozeně dominantní (teoretická existence).Tohle je ale také na samostatný text.
Vraťme se k submisivitě a dominanci.
Tím se dostáváme k samotné podstatě bdsm.
Každý člověk v sobě má nějakou dávku dominance i submisivity a záleží na mnoha aspektech, jestli a nakolik se v něm tyto více či méně skryté vrstvy projeví a kdy.
Dělit tedy lidi na bdsm pozitivní, neutrální a negativní, jak je zvykem, je nesmysl.
Většina lidí, hlavně žen tyto sklony dlouho neobjeví nebo také nikdy, velkým dílem kvůli dementní mediální masáži o "sadomaso" a normalitě, stádnosti povrchnosti a nepřemýšlení společnosti i své vlastní.
Kdyby byl napsanej šikovnej bdsm hype v ženských časopisech, najednou by bylo normální být bdsm pozitivní a nenormální nebýt.Něco jako svého času byl kdekdo inkůlbuddhista, aniž by tušil, o co vlastně v jádru jde.
Lidi jsou nepřemýšlející stádo jednající podle společenských dogmat a médií, ženy pak o to víc než muži.
Dogma jménem Stopka + hledání/posouvání hranic.
Řešit a hledat hranice a stopky během a v průběhu vztahu, je hloupost.Hranice by měly, nebo spíše musí být jasně dány před samotným vznikem vztahu a logicky je určuje Pán.Ten si také vybírá z nabízeného a je na něm,, aby vybíral správně a adekvátně svým požadavkům. Nějaké hledání hranice jako dogma bdsm vztahu?Ale no tak. Posunování se, zdokonalování, zkoušení, rozvíjení fantazie a kvalit subky, překvapování atd., to je nedílnou součástí každého kvalitního vztahu. Určování a hledání hranic až během vztahu je dle mě nejen nezodpovědné, ale pro vztah samotný zpravidla likvidační. Stačí se nad tím zamyslet v praxi.
Pán by tedy měl jasně vědět, co chce, jasně to (vždy a všude) deklarovat a určit-tím je to dané.
Subka by také měla v obecných rysech vědět, co chce a co nechce-tady samozřejmě nastává zásadní problém, protože ženy obecně netuší celý život, co chtějí a nechtějí.Proto tady ale přece je Pán a také o tom je submisivita, že dominant dává vděčnému submisivovi do života (pevný) řád, pořádek a smysl.
Jak tvrdý je ten řád, už je zase otázkou typu bdsm vztahu.
Když mu subka nevyhovuje, nezabývá se jí.Taková subka by neměla dotyčného Pána vůbec oslovovat a obtěžovat.
Subka také logicky nesmí o svých schopnostech, zkušenostech, preferencích a hranicích v bdsm, sexu, životě a vztahu lhát a přetvařovat se, jak se často děje-označme si to obecně syndromem "Protebevšenemámhranicejentytěžké".
Kdejaká stádní, povrchní, omezená pipina se propaguje a nabízí jako zvrhlá, zkušená samice.Za to by se mělo rozhodně mučit a umučit na kříži, stejně jako když takováto svinstva předstírají rádoby páni lákající nezkušené začínající subky.
Když subka nevyhovuje postupem času v průběhu vztahu, Pán ji nemilosrdně během vteřiny utratí-mimo jiné tak nečiní jen pro své, ale i pro její nejvyšší dobro.
Jestli setrvávání dvou (nedostatečně) nekompatibilních jedinců v běžném vztahu končívá katastrofami, v bdsm vztahu je to snad ještě horší, vzhledem k většímu a rychlejšímu získávání pevných pout, zvyku atd.
Osobně jasně deklaruju, že mě ohledně oblasti bdsm (ostatní sféry vztahu a kvalita/kompatbilita subky jsou samozřejmě další věci, podle kterých se rozhoduju) může zaujmout především subka/otrokyně zcela bez hranic, která bude mít jen jedno základní právo-právo na život.
Může to znít drsně, zvláště rádoby subkám.
Na začátku pak rozhodně nic nehledám-vyzkouším subku v těch mých vlastních nejzazších praktikách.
Proč?
Protože pak už nemusím řešit, jestli něco předstírá jen proto, že se chce dostat k top samci, zašukat si nebo protože mě "jen" miluje.
Od té chvíle s ní můžu být svobodný a dělat s ní a jí vše a cokoliv, co mě napadne.Hranice je tedy dána mou vlastní "hranicí" a vším dolů, čímž je vytvořen nekonečný prostor mé fantaziii a hraní si s čubkou na možné i nemožné způsoby.

V konečném důsledku nejideálnější jak pro mě, tak pro ni.
Když bych byl omezen a v kleci, napadalo by mě leda tak jediné-zasunout, abych si poté mohl dříve pořádně vyhonit nad tím, co/kdo mě opravdu vzrušuje.
Tak to mají všichni muži, ženské si naivně můžou myslet, co chtějí.
Hodně fantazií a praktik muži a Páni nedělají se ženskými proto, že by je samotné praktiky tak vzrušovaly, v tom to není.
Celý zázrak tkví v tom, že žena ráda, vděčně, vzrušeně, procítěně a s vámi udělá cokoliv, protože je to s vámi, protože ji Vy i cokoliv Vaše maximálně vzrušujete, posíláte do kolen, je Vám naprosto oddaná, jste pro ni vším.
Taková žena neřeší, co s Pánem dělá, proč a jestli to udělá-taková žena a především pak opravdová subka/otrokyně řeší jen to, aby danou věc udělala co nejdokonaleji pro svého Pána a s ním, aby pro něj byla co nejlepší dle jeho požadavků, co nejlépe ho uspokojila, byla jeho gelfem na přání, protože je celá (navždy) jeho.
Toto dogma je pro ni přirorozeně a samozřejmě vším a tím je vše dané, bezvýhradně, neoddiskutovatelně.
A taková žena, dovolím si tvrdit, pouze taková žena může zažít úplné, bezvýhradné vnitřní i vnější naplnění, souznění a uspokojení.
Jen když dáte všechno, můžete všechno dostat, jinak ne.
Když nedáváte nic nebo dáváte jen něco, logicky nedostanete nic nebo jen něco.
A jen taková žena může svého muže nakonec zcela vnitřně naplnit.
V ideálním stavu nakonec Pán a subka dokonale splynou v jedno srdce, duši, mysl a tělo.
Celá ta slavná láska, sex, bdsm, milování, to vše je o těle jen minimálně, z 99% je to určeno vnitřkem, duší, myslí a srdcem, pocity, city, poutem, všemi aspekty vztahu, chování se k sobě-z toho už pak tělesné prožitky jen jako příčiny důsledků vychází, ať už pozitivně nebo negativně dle kvality zmíněného.
Uznávám, pro nějaké velké vychovávání a posunování (hranic) subky nejsem ten pravý.Ne proto, že bych to snad neuměl, ale proto, že to není můj styl, přijde mi to nepřirozené, nehodno Pána zabývat se nezajímavým objektem a nepřitahuje mě vysvětlovat rádoby subkám, že neposlušnost, drzost a neplnění rozkazů/úkolů do bdsm vztahu nepatří, tím méně do dlouhodobého.
Ano, jako jednorázová bdsm lekce s nějakou vzhledově přitažlivou holčičkou, proč ne-ale naplňující a nějak víc zajímavé to pro mě není a s dlouhodobým bdsm vztahem s opravdovou subkou či otrokyní se to nedá srovnávat.
Také na řešení jakékoliv stopky se moc nehodím, protože ji nepovažuji za relevantní součást bdsm vztahu a podle mě v něm nemá co pohledávat.Je takovou berličkou pro lidi hrající si na Pány a subky, nebo na četníky a zloděje, skíny a cikány, lžičky a jogurty s morušovou náplní, kdoví.
Pomiňme fakt, že pro jakoukoliv subku by měla být stopka tím největším ponížením a ostudou pro její submisivitu a čubčí hrdost a čest.
Problémem je samotná existence takovéto umělé vývrtky.
Stopka je likvidace samotného principu bdsm Pán-subka, dominant-submisiv, který jakákoliv stopka automaticky ruší.Pánem se při stopce stává spíše subka a to je tak trochu zvrhlé i na můj vkus.
Dále je minimalizací celého napětí a vzrušení při hře/lekci.
Strach, slast, vzrušení, rozechvění z neznámého i známého, jako samotné i kombinované pekelně nebeské tóny Pánovy hrafy na subčinu duši a tělo, kdy zmatená holubička v poutech a s páskou přes oči, s napoplach bijícím srdíčkem jako zajíc v norce před zabijáckým lišákem netuší, co se stane příští vteřinu, co další a jak dlouho to bude trvat, jestli přijde dech beroucí pohlazení pírkem vytrhlým z její hříšné svatozáře nebo omračující úder blesku spustivší vodopád z rajských okvětních kvítků...to je přece nejdůležitější manévrovací prostor Pána s nejskrytějšími touhami, strachy, slastmi i běsy jeho čubky, to je jejím prostorem, jejich společným nedotknutelným nekonečným prostorem.
Stopka tento posvátný prostor pošlapává a zužuje na tragikomické má dáti dal.
Stopku a podobné nesmysly beru především jako výraz totální nedůvěry subky v dominanta, dominanta v subku a jich obou v jejich vztah.
To je ta dnešní kurevská doba, kdy se leze do postele i bdsm vztahu, aniž by se ti dva pořádně znali, věřili si, nebo snad nedej ďáble chtěli celoživotní vztah.
Nová doba, subka vyhazuje Pána?Kdo je Pán a kdo subka, kdo subka a kdo Pán.
Jak já to vidím, tak spoutávat a nechávat se spoutávat by měl člověk primárně s osobou sobě nejbližší, milovanou a milující, které zcela věří a celým srdcem, duší, myslí a tělem se jí odevzdává a udělá rád vše, ať je to cokoliv, protože je to s jeho vyvoleným, kterého miluje a uctívá nade vše, víc než svůj život.
Takovou subku pak může časem Pán případně také začít opravdu milovat, respektovat a být k ní plně loajální a oddaný.Myslet si, že tyto věci vycházejí nejdříve z/od Pána, je nesmysl.Už ze samé podstaty přírody a bdsm tyto věci musí primárně a nejdříve vycházet od submisiva a až po dlouhodobém přesvědčení se o jeho kvalitách, oddanosti, loajalitě a poslušnosti, můžou takové pohnutky vznikat i u Pána.
Většina rádoby subek a rádoby pánů si jednoduše plete pojmy s dojmy, mají pocit, že Pán má něco extra pro subku dělat, zabývat se jejími duševními a fyzickými pocity, maximálně dbát na to či ono, pomalu být sám subkou a blablabla.
To by ale, nevážení děvčata a slečny, byl hodně divnej a špatnej Pán, byl by to klasický bezkoulý metrobuzík ze současných zrůdných vztahů, kde ženy jsou nejhoršími muži a muži nejhoršími ženami.
Pán musí určovat, rozhodovat, vychovávat v dobrém slova smyslu a přirozeně svou osobností, autoritou, pevnými zásadami, morálkou, životní filosofií a stylem.
To, že dobrý Pán velmi pozorně vnímá duševní a fyzické pocity své subky a hraje na ně a s nimi v celém spektru bdsm not, je u takového Pána samozřejmost.Ale stejná samozřejmost jako minimální braní ohledů na to.
Kdybych měl přerušit bdsm lekci pokaždé, když má subka pocit, že něco vůbec, ale vůbec nezvládá a nikdy, ale probohabožíčkuandělíčku nikdy nezvládne, když hodí útrpný, žadonící pohled raněné laně, zakňučí jako poraněné štěně, zmítá se jako smrtelně raněný kůň pod Taxisem, nemusel bych s ničím a hlavně s ní ani začínat.
Myslím, že nejen u mě, ale i u mnoha Pánů a obyčejných mužů je hodně "extrémních" praktik (lepší pojem je méně obvyklých) jen a jen o tom, že je naše žena/věc pokorně udělá, i když je vůbec, ale vůbec nezvládá.
Kdyby subka všechno v pohodě s prstem v nose a kozou v uchu zvládala, koho by to bavilo, k čemu by Pánovi byla???O nic takového nikdo z Pánů nestojí, naopak máme rádi, když to subka nezvládá a hrajeme si s tím.
Tohle je totiž jedno z nejpomýlenějších dogmat submisivů.
Největším omylem submisivních je, že jsou pro dominanta nejlepšími, když vše dokonale zvládají.
Ve skutečnosti je nejzajímavější a nejlepší, když submisiv dané praktiky a hrátky sice nezvládá, ale přesto vše vděčně, oddaně a poslušně plní a zcela se oddává svému vládci.
Také, co jedné subce přijde nepřekonatelné, zvládá i běžná holka a ta samá subka zase v té samé lekci zvládne to, co by nikdo nečekal.
Není to ani omylem posouváním a hledáním hranic, natož jednotlivými praktikami, jakýmikoliv.
Cokoliv subka zvládá nebo nezvládá, je primárně dáno vnitřním, duševním, srdcovým a myšlenkovým stavem jejího pouta, oddanosti, loajality, lásky k Pánovi-tímhle je obecně definována schopnost ženy jako takové oddat se muži v sexuálních, životních a vztahových oblastech.
Subky a otrokyně jsou pak jakýmisi (nej)lepšími verzemi žen s větším a zajímavějším potenciálem přiblížení se mužovu gelfovi na přání.
Také proto jsou na ně kladeny mnohem vyšší nároky a to by si měly velmi dobře uvědomovat.
Každá žena považující se směle za subku nebo drze a nepokorně za otrokyni by si měla položit otázku, co může svému Pánovi nabídnout, aniž by mu to nenabízela milující běžná žena.
Jak jsem řekl, lehčí formy bdsm a většina méně obvyklých praktik to opravdu není, to může mít kvalitní top samec vpodstatě s každou, když to s ní bude umět, zvláště ve stavu nejvyšší zamilovanosti dotyčné.
Rozdíl najdeme v umění si s Pánem a pro Něj cokoliv jím vymyšlené a určené maximálně vnitřně (srdce, duše, mysl) i vnějškem (tělo, projevy) užít a prožít-tato schopnost je většině běžných žen cizí a lze ji hledat právě u nejzajímavějších subek.
Pokud je žena svému muži zcela vnitřně oddána, neexistuje nic, co by si s ním nemohla užít a prožít.
A když si žena s mužem vše užívá a prožívá, muž i jeho instinkt to sakra pozná.Tímto uměním si žena a subka muže a Pána velmi připoutává, díky tomu se jí může vnitřně odevzdávat a dávat.
Často se mě právě na tohle subky ptaly, jak si více získat svého Pána.Tak v tomto textu celé to začarované "tajemství" v cukrbičkostce máte.
Jednoznačně platí dogma, že subka má takového Pána, jakého si zaslouží a také Pán má subku, jakou si zaslouží.
Co by si měla každá nejen subka, ale žena uvědomit, je syndrom klece a svobodného ptáčka.
Jakmile je muž v sebezlatější kleci, nikdy nebude a nemůže být sám sebou-a když nemůže být sám sebou, dříve nebo později začne tuto svobodu hledat někde jinde, tedy u jiné ženy, se kterou bude svobodný.
Co muži nedá jeho žena, dá mu nějaká jiná.Tak to vždy bylo, je a bude.
Pro ženy je ve svobodě muže velká výhoda.Takový muž přestane být svázaný, začne popouštět uzdu své fantazii a nejtajnějším, nejskrytějším touhám.
Bude ženu neustále překvapovat, sex a hrátky budou často jiné a nepoznané.
Také bude ve všech ostatních sférách vztahu nejlepším a nejvýkonnějším samcem, jakým může být.
Jakmile přestaneme mít v sexu, milování a bdsm (tři rozdílné kategorie) hranice, stane se náš výběr neomezený a nekonečný.
Jak se může jakákoliv dvojice po pár letech vztahu divit nudě a repetitivnosti v posteli, když je svázána úzkými mantinely šupsemšuptam?
Každé pohlazení na každé místo těla lze provést mnoha intenzitami hlazení, různým pokládáním různých hladící části těla, kombinací s dalšími činnostmi, slovy k tomu, přenosem vibrací, tělesných vůní, myšlenek, souznění-mohl bych jen o samotném pohlazení malíčkem v čubčím podpaží vytvořit menší knihu.
Až když se odpoutáte od svázaného, nesvobodného "myšlení" v začarovaném kruhu nesprávně zvolených dogmat, pochopíte, jak je vesmír milování, šukání a bdsm nekonečný, a jak je pouhé šukání plytké, byť s milovanou osobou jako splynutí krásné.
Ne, rozhodně nechci určovat ultimativní bdsm dogmata rádoby subkám a rádoby pánům, jako se o to ve svém pomýleném švitoření snaží marně oni s celým spektrem bdsm vztahů.
Chci určovat a určuju bdsm dogmata pro opravdové bdsm vztahy a opravdové Pány a subky.Neurčuji je však ani omylem já, jsou určena základními principy dominance, submisivity, celého bdsm.
Ať si rádoby subky a rádoby páni dělají a plácají, co chtějí, ale hlavně ať neplácají své nesmyslné teorie jako ultimativní bdsm dogmata pro širokou veřejnost ani pro úzkou bdsm komunitu, protože tím (ne)chtěně ovlivňují začínající subky a subíky podobně jako mediální kriplíci a kamarádky z kavárny se svým (neexistujícím) "sadomaso".
Společně se pak rádoby subky utvrzují ve svém začarovném kruhu orgastickými výkřiky "jéé, tos krásně napsala...až se třepu...jsem celá mimo sebe ve svém depu" ochuzujíce se o ty nejkrásnější rozměry bdsm i samotné lásky, která je se samotnou podstatou bdsm ve svých hlavních základech úzce spjata.
V konečném důsledku je pak výběr opravdových, kvalitních subek a otrokyň stejně široký jako okruh slušných, rozumných politiků v naší zemi.
A rádoby páni jim chrochtavě přizvukují obdobně jako panici na líbku svlečnám (v marném, zoufalém očekávání hořkoslané rozkoše s žehlícím prknem), aby jim doma nebylo zakázáno přístupové heslo do lednice, díry a k biči v paniččině..pardon, subčině botě.
Pak se nelze divit stavu, kdy 999 subek z tisíce nemá sebemenší ponětí, jak adekvátně oslovit Pána, jak se chovat, jak na sobě pracovat, vzdělávat se, rozvíjet a zlepšovat, aby měly vůbec aspoň minimální šanci zaujmout nějakého z těch několika pořádných Pánů mezi kupami tragikomických parodií na ně.
O zmíněných aspektech v samotném bdsm vztahu vůbec nemluvě.
Postrádají i ty nejzákladnější čubcí elementy: pokoru, slušnost, oddanost, loajalitu.

Když se podíváte na bdsm seznamky, najdete tam legrační poměr 99:1 inzerujících "pánů" a "subek".
Při tomto poměru i čtení těch zhovadilostí neví jeden, jestli se smát nebo zvracet.
Individua prohlašující se za Pány se někde na trhu vystavují a odhalují jako bezcenné, prodejné děvky a žadoní jako nejubožejší nuly o pozornost subek.
Stejný odpad považující se za subky (či ještě hůře snad otrokyně) tam klade požadavky, tyká, nenabízí vůbec nic a jejich "představení se" má hodnotu jepičího hovna v majonéze.
Žádnej, opakuju žádnej opravdovej Pán se nebude inzerovat v takovýchto seznamkách.Tohle je pod jakoukoliv byť průměrnou úroveň i běžného chlapa, který má aspoň trochu chlapské hrdosti, cti a samčí kvality.
Tito rádoby pánové jsou bohužel opět šílený mor, který "vychovává" subky k tomu nejhoršímu.Tyto zmatené máničky pak dospívají do stavu mysli, že na jejich honosné služby stojí fronty miliony dokonalých Pánů prosících o jejich pozornost.Jistě, na jakoukoliv díru se dnes v době parodií na muže stojí fronty obdobně jako na dýze, ale nadržených zoufalců, paniců a v nejlepším případě rádoby pánů.
Co s takovými hochy dotyčné (ne)zažijí a co si z toho do následného (bdsm) života odnesou, je nasnadě.
V lepším případě nic, v horším trauma, zklamání, deprese, bloky, strach.
Aby bylo jasno, všem subkám i rádoby subkám.Na opravdového Pána stojí čubky frontu, nemá potřebu se kdekoliv prvoplánově vystavovat.
Naopak velmi pozitivně hodnotím kvalitní bdsm weby s kvalitními profily-to už je věc zasluhující pozornost, která nikterak nesnižuje ničí kvality, schopnosti ani hrdost.Páni a Paní tady dávají submisivům možnost k oslovení, přesněji k zaujmutí.
Tady v opozitu k seznamkám vidím jako podstatné ukázat, kdo je kdo a čím je ochoten se příp. zabývat, pokud ho to zaujme.
Opravdový Pán se neinzeruje a nic nehledá, ale vybírá si.
Hrdě se jednou za rok na pár vznešených chvil projde po hradbách svého hradu se sklenicí vína v jedné ruce a bičem v druhé a dá poznat všem toužícím služkám v podhradí, co nikdy nebudou mít.
Tohle je opravdový Pán, ne nicky plazící se do čubčinců v podhradí prosíc o milost nejšpinavější rohožky pod umolousanými vidláckými stoly.
Rádoby subek i rádoby pánů je jako sraček, stejně jako normálních, stádních holek.A dokud se budou od malička holkám i klukům vštěpovat nesmysly o archetypech muže, ženy a vztahu, jiné to nebude.To samé pak logicky platí pro bdsm vztahy.
Dogma je jako voda a oheň, dobrý přítel, ale zlý nepřítel.
Při stanovování svých vlastních dogmat v první řadě přemýšlejte....pak přemýšlejte
a nakonec...
PŘEMÝŠLEJTE!

Ps: Diskutuji jen se sobě osobnostně, myšlenkově a duševně rovnými (není dáno dominancí a submisivitou, ale osobnostní, myšlenkovoou a duševní kvalitou).
Pokud si jakákoliv duševní nula myslí, že bych snad byť jen pohledem zavadil o její zakomplexované sračky, tak ať se vrátí zpátky pod zem.Moje slova jsou ctí pro ty, kteří si je zaslouží a které ctím pro ta jejich.
Slušní a rozumní lidé, opravdové pokorné, subky a otrokyně, opravdoví Páni a opravdové Paní-Vaše reakce, myšlenky, přístupy a zamyšlení k tématu jsou vítány.


*Slepá bezvýhradná oddanost a loajalita na život a na smrt navždy, až za nejzazší práh psychické i fyzické bolesti, je jediným skutečným základem opravdové věčné lásky i vztahu Pána s otrokyní.*

*Opravdový Pán nehledá, ale vybírá.*

*Pokora je u ženy nejvyšší druh hrdosti.*





alien