Menu
Spokojeni?
Pořád to samé - zastrčit, vytáhnout, zastrčit, vytáhnout... První měsíc to baví, je to relativně nové, neokoukané, partner(ka) ještě leckdy něčím zcela novým překvapí. Druhý měsíc je to už rutina, přecházející v pravidelný středeční sex v misionářské poloze potmě pod dekou a třetí měsíc začíná soužití připomínat práci. Malomyslný zmalomyslní ještě více, melancholik upadne do depresí, flegmatik se vrátí k lepení modelů letadýlek, sangvinik se začne poohlížet po novém modelu partnera(partnerky), cholerik partnera nejprve zbije a poté upadne do depresí, ti tvořiví se pak začnou rozhlížet po okolí, jak by náhle zešednuvší vztah učinili barevným, nápaditým a jiskřivým. Jiskřivým ... Jiskřivým ! To zní dobře. Elektřina do sexu patří, i když ne ve své prvotní podobě. Zajiskřit by to mělo ještě předtím, než si spolu lidé vlezou do postele (do auta, na záchod ve vlaku, na půdu, do stohu atd. atp.) nebo se v náhlém poryvu vášně rozhodnou vstoupit do Klubu desíti tisíc feetů. On i ten sex, pozorovaný na složitých a k obsluze komplikovaných přístrojích s krypticky znějícími názvy jako EEG, EKG, EMG jsou v podstatě jen nejrůznější formy elektrických impulsů, poctivě na jedné straně tahajících za příslušná svalová vlákna a záklopky na topořivých tělíscích, na druhé straně meldujících po nervech a míše do mozku něco jako "jóóó, tohle se mi líbí" nebo "stříkat, teď !" Leckoho napadlo, že tohle všechno by se dalo udělat na baterky nebo do zásuvky a užívat si, ať už individuálně, nebo v páru. Jde to, ale chce to trochu základních znalostí, hodně opatrnosti a hlavně souhlas partnera s tím, co s ním hodláte provozovat. Zaujalo ? Čtěte dál.
Elektrosexoň začátečník by si měl nejdřív ujasnit, čeho chce dosáhnout a s kým. Elektřina je docela prevít a může i hodně bolet - a to i s hračkami, které jsou na elektrosex přímo určené. Na jiné hračky radši zapomeňte hned na tomto místě, pokud nejste doktork(ka), fyziolog(fyzioložka), případně samec či samička elektroinženýra. S elektřinou je vcelku lehké člověka zabít nebo alespoň popálit, zmrzačit, potrhat mu svaly, svalové úpony nebo šlachy nebo z něj učinit doživotního mrzáka v důsledku kyslíkového hladu z déletrvající srdeční fibrilace. Na druhé straně se elektřina výborně hodí k vylepšení předehry, jako doplněk konvenčního sexuálního hraní nebo - při troše cviku a nabytí nevelkého know-how - i jako orgasmovadlo. Nefunguje to absolutně pro každého, ale i ty pokusy jsou leckdy hodně zábavné. No, a pokud na sobě pozorujete sadomasochistické sklony, objevíte v elektrohračkách pravý zlatý důl s nugety velikosti koňské hlavy.
Elektrohračky jsou v zásadě dvojí, alespoň ty, které můžete potkat v běžném životě a koupit. Ty jedny mají elektrody a dráty k nim (budeme jim říkat tensy, i když to není zcela technicky korektní), ty druhé mají výbojové trubice (zvané jiskřivky) a budeme jim říkat violet wandy. Každý druh vyžaduje trochu jiné zacházení a působí jiné pocity, takže se každému dostane samostatného popisu a zde začneme tensy. To byly původně medicínské přístroje, sloužící k tlumení bolesti, stimulaci po úrazech poškozených či atrofovaných svalů případně k jiným formám elektroléčby. Uživatelé brzy přišli na to, že ony přístrojky by mohly mít i jiné, mnohem zábavnější využití a levná čínská výroba navíc způsobila masové rozšíření podobných stroječků, určených na zhubnutí či vypracování muskulatury vpravdě Schwarzenegerské bez vlastní námahy. Odtud už nebylo daleko k tomu, aby jeden vynalézavý uživatel přiložil elektrody i do jiných míst, než původně zamýšlel a zjistil, že to rajcuje nejen partnerku, ale i jeho.
Ty elektrody jsou taky v zásadě dvojí, jedny přikládací, druhé zastrkávací. Ty první můžou i lepit, ty druhé by asi (před použitím) lepit neměly, po použití většinou lepí všechny. Zastrkávají elektrody stojí velké peníze (opravdu velké, ať už je koupíte v sexšopu nebo v obchodě se zdravotnickým materiálem) a není s nimi - kupodivu - tolik legrace, kolik by člověk čekal. Může za to jednak cosi, čemu se říká proudová hustota a k čemuž se dostaneme o kus dál, jednak vcelku mizerná inervace pochvy. V rektu je to o fous lepší, ale též žádná sláva. Do pusy se elektrody nestrkají - ony elektrohračky vůbec nepatří výš, než je úroveň klíčních kostí. S přikládacími elektrodami je legrace víc. Ty úplně nejobyčejnější jsou ploché kousky vodivého materiálu, občas vybavené samolepící vrstvou, uzpůsobené k připojení k některému standardnímu přípojnému systému (na kolíček, na krokodýlek/klip nebo na banánek). Čím je elektroda větší, tím míň hraje. Strojek totiž dává jenom nějaký (poměrně pečlivě omezený) maximální proud, o který se musí v případě větší elektrody podělit víc nervových zakončení najednou, v důsledku čehož si jeden každý nerv užívá méně, než v případě elektrody menší. Říká se tomu proudová hustota a úplně největší ji má elektroda, vyrobená ze zubařského háčku. To už je ale vyšší dívčí, které se budeme věnovat v části pro pokročilé elektrosexoně. Elektrody (tensy potřebují vždycky dvě, pokud nejde o zastrkávací elektrodu se dvěma či více póly) většinou umístíte intuitivně docela dobře, některým neintuitivním místům se budeme věnovat dál. Ještě před hraním je ale zapotřebí vědět, k čemu jsou ty věci na generátoru.
Proud je v zásadě taky dvojí, i když na ten stejnosměrný radši zapomeňte, pokud nepracujete pro CIA nebo FSB (dříve KGB). Ten střídavý má tu základní vlastnost, že se nějakým způsobem mění v čase. Tomu, jak rychle a jak často se mění se říká frekvence a tomu, jakých hodnot přitom dosahuje se říká intenzita (fyziky a jiné osoby s exaktním vzděláním prosím, aby se přestali křižovat a hledat vhodné kameny). Knoflíky pro nastavení těchhle dvou věcí najdete na skoro každém generátoru, i když - v rámci zjednodušení obsluhy - mnohdy čínští inženýři zbavili uživatele nutnosti chápat tyto technické složitosti a vybavili své přístrojky předpřipravenými programy, většinou nepříliš použitelnými. K tomu je třeba přihlížet při výběru hračky - jste-li spíše technický typ, je pro váš přístrojek s více ovladači, umožňující nastavit parametry impulsů do detailu, pokud jsou vaší doménou humanitní vědy, kupte si přístroj s jednoduchou obsluhou. Je levnější a až budete potřebovat lepší hračku, prodáte ho (s notnou ztrátou) na aukru dalšímu humanitním vzděláním postiženému. Spolu s hračkou vám výrobce nejspíš přibalil i příslušné dráty a párek elektrod, takže už se konečně můžete pustit do miláčka.
Pro první seznámení si ty elektrody radši položte na stůl, připojte je ke generátoru a položte si na ně ukazovák a prostředník levé ruky. Pak si v klidu vyzkoušejte, co dělají jednotlivé knoflíky a tlačítka na generátoru. Pozor na to, že mnoho programy jsou vcelku dlouhé a neočekávaně můžou po poměrně dlouhém čase naběhnout s intenzitou do hodnot, které rozhodně už nejsou sexuálně vzrušivé. Přečtěte si manuál. Další text už je o tom, jak udělat dobře JÍ - pokud chcete udělat dobře JEMU, najděte si Googlem strýčka Abdula a jeho stránky. Pro první ozkoušení na ostro by partnerka měla radši sedět s opřenými zády. Jednu elektrodu jí nalepte těsně pod pravou bradavku, nejlíp přes dvorec, druhá elektroda pak přijde až do míst, kde je prsní sval uchycen úponem do podpaždí (úpon bývá dobře vidět, když partnerka zvedne ruku nad hlavu). Zkontrolujte, jestli je generátor OPRAVDU vypnutý a připojte kabely. Pak pomalu a opatrně zkoušejte přidávat na intenzitě, dokud vjem nezačne být dostatečně patrný (ťukání, případně brnění či mravenčení). Na této intenzitě se zastavte a zkuste různé změny frekvence - vjem se bude měnit, mnohdy velmi výrazně a partnerka se nejspíš dočká i různých fantómových pocitů, jako je pocit tepla či naopak chladu, tahu nebo kroucení v prsu. Se zmenšující se frekvencí si můžete i vyzkoušet, jak se prs (lépe řečeno prsní sval) poškubává v rytmu přicházejících impulsů. Pokud najdete opravdu zajímavou frekvenci, můžete opatrně zvyšovat intenzitu - opatrně a pomalu, hranice mezi příjemným a nepříjemným je velmi ostrá.
Pokud je první vyzkoušení shledáno spíše příjemným, lze si vyhrát s různým rozmístěním elektrod. Podrobný popis se rámci tohoto textu vymyká, obsáhle se tomuto tématu věnuje například můj server Eleferno. Zde proto bude uvedeno jenom několik základních technik a bezpečnostních pouček - ty nejdřív. Tedy - kam všude elektrody nepatří: Elektrody NIKDY nepatří na hlavu, lépe řečeno nad čáru, spojující obě klíční kosti. Elektrody nepatří na srdce - dráhám, procházejícím srdcem je lépe se zdaleka vyhnout. Elektrody nikdy nad pasem nepatří na opačné strany těla (jedna na zádech, druhá na břiše či hrudníku). Na elektrody zapomeňte, pokud máte kardiostimulátor nebo jiný implantovaný lékařský přístroj (včetně dlouhodobě nebo krátkodobě umístěných monitorovacích přístrojů nebo záznamníků), piercingy nijak nevadí. Na elektrody dočasně zapomeňte, pokud si léčíte poraněné svaly nebo kosti. A to je vcelku vše, můžete začít zkoušet. Začněte nejlépe tím, že elektrodu z úponu prsního svalu přesunete na opačnou stranu bradavky a vyzkoušíte si, jak se změnily pocity. Následně můžete vzdálit elektrody dál od bradavky a vyzkoušet si stimulaci přes prs nejdřív vodorovně a pak svisle, dalším logickým krokem je intuitivní (a ne až zase tak zajímavá) dráha mezi bradavkami.
V klíně vyzkoušejte nejdřív ne zcela intuitivní dráhu, při které jsou elektrody umítěny symetricky na velkých pyscích nebo i v tříslech po obou stranách poševního vchodu, v třetině bližší k hrázi. Zde se uplatní zejména nižší frekvence, vyvolávající u většiny žen poměrně intenzivní stahy poševního vchodu. Tato konfigurace elektrod je mnohdy velmi účinná pro vyprovokovaný orgasmus. Smyslnější partnerky by pak rozhodně měly vyzkoušet umístění elektrod blízko po obou stranách poštěváčku nebo dráhu podél, kdy je jedna z elektrod nalepena na podbřišek, zhruba na hranici pubického ochlupení a druhá se postupně přesouvá po celé ose vulvy od poštěváčku po hráz. Velmi zajímavé pocity poskytuje i dráha napříč, kdy je jedna z elektrod umístěna na hýždi a druhá postupně prozkoumává citlivost různých míst genitálu. Pro tento účel je vhodnější, aby hýžďová elektroda (zvaná někdy sběrací či sběrač) měla větší plochu, než elektroda aktivní.
Možná zjistíte, že elektřina je pro vás opravdu zábava na dlouhé zimní večery. V tém případě je právě pro vás i pokračování tohoto textu, věnované pokročilejším technikám.