Je to tak, aktivita úchylů je nepřímo úměrná venkovní teplotě.
Taky jsem tomu nevěřil, ale nahlédnutí do logů provozu Eleferna za pět posledních let dává premise za pravdu, nejvyšší návštěvnost je celkem pravidelně v zimních měsících, nejnižší je v létě. A je zajímavé, že podobné je to i s autorskou aktivitou. Je otázkou, zda se příčina skrývá v prázdninách, dovolených - ano, spousta přístupů na Eleferno je z práce (a ne vždy jsou pracovní přístupy vysvětlitelné pracovní náplní návštěvníků, zejména z ministerstva spravedlnosti, vnitra a bůhvíproč zdravotnictví) - nebo v delším dni a vyšších venkovních teplotách, umožňujících úchylům i jiné aktivity, než je zírání na úchylweby a psaní příspěvků na ně. Nevěříte ?
Vrchlabské letiště je usazeno mezi kopci, na úpatí Krkonoš. Když říkám na úpatí, myslím to doslovně, protože od západu limituje létání masív Žalého, od severu Stoh se Zadní planinou a Luční horou a od východu Černá hora. Plachtařský ráj a pastva pro oči v jednom, pokud máte okolí v malíčku a víte, kde se na jižních svazích ohřívají louky a kde naopak nad údolími, kam sluníčko nahlédne jednou denně na půl hodinky nad ledovým Labem padá vzduch dolů rychlostí zdviže spolu s větroněm. Samotné letiště pak začíná bezejmenným vrškem s kótou 503 metrů, ze kterého je úžasný výhled na letištní plochu. Motoráci tuto kótu přelétají v hladině nějakých plus mínus třicet metrů, s větroněm je lepší se takhle nízko nepouštět, nehledě na krásně vyhřátý jižní svah se stabilní a spolehlivou terminkou.
Na kmitající bílé prdele a nohy do praku různě hluboko dole je plachtař zvyklý. Větroň ve vzduchu jenom sviští (a kdo ten zvuk nezná, splete si ho nejspíš s větrným poryvem), na rozdíl od celkem charakteristicky prdícího motoru lehkého motoráku, nutícího na zemi každého zvednout hlavu a podívat se, kde co letí. Tihle dva si k hraní vybrali zrovna tu bezejmennou kótu nad letištěm a pokud se z éra dalo posoudit, slečna měla přes oči šátek a přední tlapky chycené poutíčky k triangulační tyči. Zadní tlapky měla volné a soudě podle intenzity jejich mrskání, hodně se jí líbilo to, co partner se zářivě bílou prdelí zrovna prováděl. Ve větroni se opakované přiblížení na přistání vyžaduje velmi špatně, zejména, když už je sluníčko hodně blízko k obzoru a vaše aktuální výška je srovnatelná s výškou komína nedaleko stojící automobilky. Průlet to byl opravdu hodně nízký.
Do hospody vešli pár minut po mně. Mládenec se slušně zeptal, jestli bychom se nemohli seznámit a slečna doplnila, jestli jim - v případě ze bude mít ten příšerný pech - půjdu za kmotra.