DEV...ELeferno

tady se pracuje. Kurva, fakt těžce se tu pracuje. Ale už to mám skoro hotový.Lz.

Tyhle prostory chyběly. Moc chyběly. Ještě sice nejsou úplně hotové, ta má bíle vykachlíkovaná místnost je pořád ještě plná materiálu a ze zdi trčí dráty, ale jádro je hotové.

Zabíhací předkřest nového BDSM klubu měl původně proběhnout už na Silvestra, věc ale zhatil neplánovaný časový skluz a obkladač, který - byť non-úchyl - zatoužil okusit pocitů masochistových a pokusil se o autoamputaci posledních dvou falang pravého prostředníku. Silvestr tedy proběhnul v Domečku a v klubu se jelo poprvé naostro až v pátek patnáctého ledna nového roku. Do téměř finální podoby se k tomuto termínu podařilo dostat kuchyni, bar a zasedačku (byť s veletechnicistními systémy sběru vody, připomínajícími poněkud Arrakis), funkčně použitelnou podobu pak měla velká herna (přezdívaná nyní růžové peklo) s provizorně instalovaným ponkem a minimální sestavou fixovadel a jedno WC. Na něm sice sehrála s Vaškem zlý žertík v podobě nekompatibility dveří s futry únava, sebravší se úchylné obci to ale bylo velku jedno - zúčastnění byli v převládající většině navzájem obeznámeni se svými pihami a jinými specifikami architektury dávno, předávno před touto akcí.

V šest večer, kdy akce oficiálně začínala ještě dobíhaly stavební a úklidové práce. V herně, pravda, probíhalo dění zcela jiného rázu, nicméně mnozí z přítomných na sobě ještě měli montérky. Bar byl ale již naplněn oku i teřichu lahodícími lahvemi a z obou píp bylo možno čepovat požadované iontové nápoje. Prostory jsou ještě nezabydlené, takže hlavní komunikační centrum se na dlouhou dobu vytvořilo právě kolem baru - a to až do doby, v níž dorazily hlavní úchylné síly. Místa za barem se jako náhrada zařizováním vyčerpaného Vaška ujal TymuR, jehož přičiněním se o každé ruky dostalo požadované pití rychle a operativně. Mezitím se s herny vysoukal pár akčních nováčků v podobě Vlka s Maličkou. Zde bude nutná drobná vsuvka - během akce došlo k tomu, co se potkává naprosto pravidelně, tedy k duplicitě nicků, protentokrát přímo na místě. Novicové byli náležitě uvítáni přítomnými akolyty řádu, přičemž - pravda - mystičnost obřadu velmi shazovala absence temných kápí, kapajících voskovic a temného mumlání veleknězova, nahrazeného nechutně civilním projevem shromážděných.

S ohledem na Vánoce ve znamení violet wandů jsme do nových prostor rituálně vnesli právě dva z nich. Pro (zatím jen očekávané) akčnění jsme spolu s Dittrichem zvolili část zasedačky v rohu pod projekčním plátnem, poskytující optimální kombinaci světelných podmínek, dostatečně dimenzovaného napájení, vhodného nábytku a z dvou stran izolovaného prostoru, nabízejícího vhodnou míru soukromí pro tento akční formát. Hračky dlouho osamoceny nezůstaly, zejména poté, co na místo dorazili přiměřeně natěšení a nevyhraní úchylové z pevného jádra.

Program plánován nebyl, vzhledem ke složení pozvaných měl organizační tým za to, že vzájemná kompatibilita je garantována by-design a charakter akce byl ponechán zcela na účastnících. tato volba se ukázala volbou šťastnou, neboť s postupujícím večerem došlo k obvyklé difůzi plkajících a hrajících si bez omezení programem a mohu-li posoudit, každému se dostalo dle jeho tužeb a přání, některým i více. O pobavení se postarala zejména původnější Maličká, vyrovnavší se s existencí své jmenovkyně s notnou noblesou. Až do desáté hodiny byl poměr mezi příchozimi a ubyvšímu mírně ve prospěch přicházejících, takže prostor se velmi slibně zaplnil ž do využití kapacity v řad sražených stolů v zasedačce.

Bez ohledu na množství do sklepa postupně nanesených hraček (letošní módě vévodí systémové hliníkové kufříky) se hlavnímu zájmu těšily oba violet wandy, a to jak klasický nově rekonstruovaný wand Dittrichův, tak i nový high-tech wand eleferní s oranžově svítícími jiskřivkami. S postupem času pak bylo možno spatřit stále častěji úchylečky, užívající si s asi nejzábavnější klubovou hračkou, tedy elektronicky řízenou a stabilizovanou vývěvoodsávačkou. Nechyběla tradiční rituální elektrizace muflona a senzitivní komorní oktet pro tři domíky, subinu a čtyři kufry hraček.

Osobně jsem si někdy v půl dvanácté ověřil, že lokální zloděj času se přestěhoval spolu s inventářem a ač nerad, posbaloval jsem kufry a vyrazil s DomiD směrem ku Praze 9. Návrat zpestřila jakási policejní monstrakce, v jejímž rámci se nám poštěstilo shlédnout modrými majáky blikající Poděbradskou od Harfy až někam k Tesle. Pozornost orgánů ale nevzbudilo ani protentokrát zelené auto, ani dvojice úchylů, v něm sedících.

Resumé?
Klub funguje. Zbývá dodělat pár drobností, asi šest místností :-) a vymyslet rozmístění inventáře a můžeme jet. Funguje stejně dobře, jako klub starý. Úchylkám v něm svítí oči a troufám si tvrdit, že i ostatní fyziologické projevy probíhají tak, jak se očekáváno. Náběh naostro - pokud se nic nezmrší - proběhne v únoru a osobně se velmi, velmi těším.  
 

Vyhledávání

Kdo je online

Celkem přihlášeno: 254 uživatelů
No members online
Členů: 0 / Hostí: 254

Nejnovější uživatelé

  • Doktror460
  • C2C453W9P www.yandex.ru
  • ZY1QL69T94 www.yandex.ru
  • Diakone
  • jany