Menu
Spokojeni?
<!> Dvojkanálovou stimulaci lze provádět několika principiálně odlišnými způsoby, každý z kterých klade specifické nároky na konstrukci použitého generátoru. Cílem tohoto textu je poskytnout uživateli informační penzum, potřebné k pochopení tématiky na uživatelské úrovni, určení možností generátoru, který je k stimulaci použit a volbě správné topologie elektrodového systému s ohledem na zamýšlené cíle. Získané požadavky je samozřejmě možno využít i v ET oblasti s tím, že pro tento účel se jedná o zbytečně "jemnou" techniku, jejíž jemné nuance nebudou náležitě oceněny. V textu bude vysvětlena technika působení dvojice identických signálů, technika stimulace dvojicí fázově posunutých signálů a stimulace pomocí dvojice nezávislých průběhů, vše na čtyřelektrodovém modelu připojení. Pseudotrojfázovým technikám bude věnován samostatný článek.
Čtyřelektrodový systém lze v dvojkanálovém řízení postavit topologicky dvěma způsoby, lišícími se počtem ekvipotenciálních křivek. Snadnějšímu pochopení napomůže zavedení pojmů "souběžně" a "střídavě". Souběžný systém má stejnolehlé elektrody umístěné na stejné straně jediné ekvipotenciální křivky (přesněji tedy polorovině plochy dělené průmětem EP plochy), střídaný systém pak má EP křivky dvě a elektrody se střídají v sektorech, těmito křivkami vymezených. První jmenovaný způsob pocitově vytváří jediný vjem, zatímco druhý způsob typicky vytváří vjemy dva.
Technika působení dvojicí identických signálů je nejlevnějším a v praxi nejrozšířenějším druhem působení. V nejtriviálnější variantě (oba signály jsou zcela identické co do amplitudy, frekvence, fáze a tvaru) ji lze dosáhnout pouhým zdvojením výstupu dostatečně výkonného generátoru. Dostatečný výkon je zde podmínkou nutnou - při použití stejných elektrod v obou kanálech a přibližně stejném odporu obou drah rostou požadavky na proud generátoru dvojnásobně, což v případě levných generátorů již málokdy zajistí potřebnou proudovou hustotu. S ohledem na nízkou variabilitu elektrického nastavení (oba signály jsou řízeny současně) se tato technika hodí zejména v případě, kdy je požadováno symetrické působení. technika je nenáročná na návrh topologie elektrod, je třeba věnovat pozornost pouze zkratu a stavu zkratu blízkému nestejnolehlých elektrod obou kanálů.
Speciálním případem shora uvedené techniky je generátor dvojice identických průběhů se samostatným řízením amplitudy v každém kanále (dobrým příkladem jsou rozličné myostimulační vícekanálové přístroje typu Sanoformu). Takovýto generátor vnáší do efektu stimulace další rozměr spočívající v řízeném vytváření nesymetrie mezi kanály a z toho plynoucích nových vjemů. Při souběžné topologii elektrodových dvojic takto lze samostatným řízením amplitudy kanálů snadno vytvářet gradienty působení podél EP křivky, při střídavé topologii dovoluje takovéto řízení vytvářet tenze a asymetrie, zajímavé zejména v oblasti poševního vchodu a jeho svalových snopců. Větší pozornost je ovšem nutno věnovat mezielektrodovým zkratům, které (v závislosti na konstrukci použitého generátoru) mohou vést i k poškození zařízení.
Oba dosud probírané způsoby stimulace předpokládaly fázovou shodnost obou signálů. Pokud používaný generátor umožňuje řízení fáze signálu mezi kanály, obohacuje se škála působení o efekt "klouzání" vjemu mezi elektrodami, pozorovatelný zejména při střídavé topologii elektrod. Generátory, umožňující podobné praktiky nejsou příliš rozšířené, z běžně dostupných lze (po malých úpravách) použít například stařičké Interdyny nebo hypermoderní ET312, efekt fázového řízení ovšem bývá popisovám jako explozivní. Výborně se hodí pro introvaginální techniky, elektrodové konfigurace v okolí poševního vchodu či poštěváčku. Zajímavé efekty lze získat na svalových strukturách s charakterem svěračů, zde je ovšem potřebná zvýšená opatrnost - takto lze velmi snadno způsobit namožení svalu či vyvolat jeho křeč.
Stimulace dvojicí zcela nezávislých signálů poskytuje uživateli naprostou volnost v jeho tvůrčí fantazii, současně však klade i nejvyšší nárok na jeho zkušenosti, znalosti a technickou představivost. Kromě vlastních parametrů každého z kanálů při tomto způsobu stimulace totiž hraje i významnou roli jejich vzájemný vztah, projevující se v praxi elektrickou a vjemovou interferencí. To velmi často vede k prakticky nepredikovatelným výsledkům stimulace. Jde o mimořádně komplexní téma, neboť do hry zde kromě čistě fyzikálních parametrů vstupují i aspekty anatomické a biofyzikální. Výsledný vjem je totiž dán oběma vstupujícími signály a jejich elektrickou interferencí, na které se nakládá (a většinou i dominuje) interference pocitová - například při vhodném nastavení signálů na dvojicích elektrod, umístěných symetricky po stranách poševního vchodu bude vjem podobný silovému kroucení introitem, aniž by ovšem na svalových snopcích bulbocavernosu byly pozorovatelné výrazné kontrakce.
Nezávisle na druhu použitého generátoru je důležité uvědomit si, na jakou strukturu či skupinu struktur zevního genitálu má být stimulace zaměřena v první řadě. Výše zavedené pojmy souběžně a střídavě by měly být v prvé řadě vztaženy k anatomickým strukturám, teprve v řadě druhé pak k obecné topologii genitálu. Jsou-li do hry zapojeny i elektrody, zavedené do pochvy (bude předmětem samostatného textu), je důležité uvědomit si nejen plošné, ale i prostorové vazby, opět vztažené k anatomickým strukturám. Jako užitečnou praxi lze velmi doporučit vedení poznámkového bločku pro zaznamenání těch topologií a nastavení, které byly shledány účinnými či jinak zajímavými. V dobách moderních bloček samozřejmě výborně nahradí i mobil s kamerou, nicméně charakter scénky jeho použití ne vždy umožňuje.