DEV...ELeferno

Idea dále popisovaného zařízení pochází z vývojové dílny Pitta Muellera (mailto:Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.). Jde o dvojkanálový přístroj, skýtající celou řadu možných využití. Celé zařízení je postaveno kolem generátoru XR-2206 (v GME za cca 120 Kč) a výkonového zesilovače TDA 1519 (za obdobnou cenu). Popis konstrukce vědomě nebude úplný - jde o relativně složité zařízení, které by NEMĚL stavět člověk bez zkušeností s elektronikou. Jedinec zběhlý si pak snadno plošný spoj navrhne a vyrobí. Příslušný schematic file pro OrCAD získáte u Serži. Rád bych i na tomto místě zdůraznil, že se NEZABÝVÁM KOMERČNÍ VÝROBOU ani neprovozuji placené služby v tomto oboru. Nemějte mi proto za zlé, že maily s podobnými žádostmi přeměrovávám na dev nul:. Tradičně podotýkám, že komerční využití dané konstrukce stejně tak, jako její využívání ve všech formách orgány státu je výslovně zakázáno.

Standa - Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.
s laskavým autorovým svolením převzato z www.elektronika.kvalitne.cz

Moje experimenty

Po nepříliš úspěšných experimentech s klasickým teslákem jsem se rozhodl postavit SSTC. První SSTC jsem se rozhodl postavit koncem roku 2002. Tuto verzi jsem sdrátoval ve vzduchu. Byl to poloviční můstek s tranzistory IRF840. V kapacitním děliči jsem použil metalizované kondenzátory 470nF. K napájení posloužilo C trafo z nějaké ruské telky s výstupním napětím 90V. K usměrnění jsem používal jednocestný usměrňovač bez filtračního kondenzátoru. Primární cívka měla 9 závitů na průměru 125mm. Sekundární cívka: průměr trubky 7,62 cm, průměr drátu 0,13 mm, počet závitů něco přes 2400, rezonanční frekvence bez přídavné kapacity 246 kHz. Délka výbojů byla zhruba 8 cm. Když jsem přidal napětí na asi 180V tak se výboje prodloužily na asi 12 cm. To se však FETům moc nelíbilo a dosti se zahřívaly.

Přiložené schéma jedné z prvních variant přístroje TENS je převzato s laskavým svolením autora, kterým je Master Luke (mailto: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.) . Luke je Američan, čemuž odpovídá i americký způsob kreslení součástek. Odpory jsou kresleny klikatou čárou, elektrolytické kondenzátory mají kladný pól do obloučku a použita je jediná tloušťka čáry.

UPOZORNĚNÍ
Do stavby přístroje by se měly pouštět pouze osoby s jistou netrivální zkušeností se stavbou elektronických zařízení. Autor (Luke) ani zpracovatel (milkov) nenesou odpovědnost za případné škody, vzniklé použitím přístroje. Jakékoliv komerční použití přístroje či jeho využívání státními orgány není povoleno.

Jedna z dalších variací na véčko za pár korun. Oko znalce potěší zejména kvalitní zpracování a vynikající nápad s vytvořením rukojeti ze standardních šestihranů (k mání například v GME za pár korun). Osazení véčka na rukojeť výrazně zvyšuje jeho užitnou hodnotu. Text je převzat z mailu a neprošel jazykovou úpravou. Autorem je PM2000 - Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.

Pomocí dále popisovaného postupu lze zhotovit elektrodu takřka libovolného tvaru, a to s jediným omezením - vyrobíte pouze unipolární elektrodu - pro zhotovení elektrody bipolární či multipolární se tato metoda nehodí. Celý postup je dostupný i amatérovi, jisté znalosti z oblasti galvanoplastiky nejsou na škodu.

Člá;nek vznikl jako reakce na smršť dotazů, týkajících se možnosti domící výroby vaginálních elektrod a vylepšení jejich vzhledu bez hledání galvanovny.

Hlad po elektrodách mne donutil k sepsání návodu, který je dostupný pro opravdu každého dominanta, zvládajícího alespoň základní manuální dovednosti, případně disponujícího manuálně zručnou subinkou či submisivem (popisovanou elektrodu lze použít i jako rektální). Z diskuse zde na Elefernu i na srazech vyplývá častá bezradnost příznivců ES/ET, pokud se zhotovování či opatřování elektrod týká obecně a vaginálek zvlášť. Právě s ohledem na ně vzniknul tento pro někoho možná příliš podrobný návod. Konstrukce je snadno opakovatelná a vychází důsledně z materiálů a nářadí, běžně dostupných prakticky každému (mnohdy ovšem na úkor vzhledu, kvality či funkcionality).

Popsaná konstrukce vznikla vlastně náhodou - přihledání čehosi úplně jiného jsem v Hornbachu zabloudil do topenářské sekce, kde zrak elektroúchyla zaujala blyštící se měď. Topení se i v českých zemích už nějakou dobu sestavuje z měděných tvarovek, to jsem si přečetl už při stavbědomu, ale tvarovky samotné mne dosud nezaujaly - trubka jako trubka, na axiálníelektrodu se musí řezat po délce, na radiální nemá vhodné zakončení... Má :-) Vsortimentu existují i koncové záslepky, zvané víčka, z poctivé hlubokotažné mědia ve velmi solidní povrchové úpravě. A v bohatém sortimentu průměrů, cožvyřešilo i můj problém s nedostatkem dvojpólových véček pro, ehm, méně zkušenésubinky. Popisovaná konstrukce má průměr 18 mm.