Menu
Spokojeni?
Nic takového ve světě neexistuje. Opravdu ne. Vedle kontaktních čoček, plynové chromatografie a kostky cukru jsou obložené chlebíčky další věcí, kterou Češi obohatili svět. Veškeré kanapki, mezes, tapas či buterbrody se ve srovnání s bohatě obloženým chlebíčkem mohou jít klouzat.
Nejprve učiňme zadost prastaromilcům, byť pamětníků původních Paukertových chlebíčků už asi mezi uživateli Eleferna mnoho nezbývá a ty modernizované srovnání nesnesou. Jména jako Čadil, Laibl, Zoufalý či Lippert též pomalu upadají v zapomnění, byť jejich chlebíčky - dle slov ústojedců (dle vzoru očividců) - byly věcí luxusní, plebsu cenově nedostupnou, zato surovin vybraných a aranže půvabné, chuť již pohledem vzbuzující.
Staromilci to mají jednodušší. V jejich paměti snadno vzplyne klasický obložený chlebíček sedmdesátých let, za státní maloobchodní cenu (SMC) čtyři koruny třicet, vybudovaný na poměrně dlouhém šikmém řezu chlebíčkové veky, s bramborovlašským salátem, plátkem šunky proměnných kvalit, řezem vajíčka, proužkem kapie, do vějířku nakrojenou okurkou a snítkou petrželky. Svého času tři tyhle kousky představovaly poměrně plnocennou náhradu študáckého oběda a jako variantní řešení k jiným možnostem (UHO hlenovité konzistence ve školní jídelně, zvané U báby rakouské či podobné UHO, pouze konzistence výrazně vodnaté v lidové jídelně U koruny) představovaly optimum chuti za akceptovatelnou cenu.
Mladomilci (neplést s mláďatomilci) si v paměti dozajista vybaví automat Korunka dole na Zlatém kříži. Lepší chlebíčky - pravda - byly kousek výš v bufetu Jizera, kde byla k mání i islandská varianta s chatkocelerovou náhražkou humra a citrónem, nicméně v Korunce fungovaly prodejní automaty, a to čtyřiadvacet hodin denně. Študák, vracející se od dívky svého... ehm .. srdce ... tak měl na výběr, zda zvolit opečenou klobásu (někdy si myslím, že dokřupava opečené výrobky páně Kolíkovy, ASP psal pan Pratchett podle vzoru stánkařů z nočního Václaváku) či mírně oschlý automatový chlebíček.
Ty chlebíčky, které dorazily dneska v noci ze zemí vzdálených leteckou poštou potěšily duši úchylovu stejně, jako ty nespočetné řady chlebíčků, kanapiek, tapas, buterbrodů a mezes, sežraných za dlouhá léta.
Tak je ochutnejte.