DEV...ELeferno

Tedy, samozřejmě ještě ne úplně oficiálně, Výzkumný ústav pro sledování zajímavých životních projevů žen ještě oficiálně ustaven nebyl. Ale postupně. Doba si (v rámci neformálních tradic) žádá rekapitulaci roku uplynuvšího, přání do roku nového a pak taky nějaké ty sliby, závazky a předsevzetí.

Hned v úvodu budiž řečeno, že sliby, závazky a předsevzetí letos nebudou. Je totiž docela dost pravděpodobné, že rotace Země se nezpomalí a den bude mít i nadále pouhých čtyřiadvacet hodin, stejně, jako celý rok minulý, předminulý,  o rocích ještě dříve minuvších nemluvě. A navíc je tu to, o čem je nadpis dnešního přípondělníku - úchylové během roku 2010 totiž překročili Rubikon a ze zajímavé a exotické menšiny se stali institucí. Či - lépe řečeno - institucionalizovaným uskupením, jehož zajímavé životní projevy už zajímají jenom lidi, v komunitě fakticky či potenciálně zakotvené a pár k tomu zřízených státních zaměstnanců, z nichž dobrá polovina stejně úchyly je od přirození. Po tom, co v kinech a v televizi proběhnul celovečerní film s účastí předních hvězd úchylné komunity, po tom, co se z Ateliéru stal rutinně běžící a de-facto veřejně přístupný BDSM kluba po tom, co deníky s celostátní působností na svých online verzích uveřejňují pravidelně návody typu "Spoutej mne, budu ráda trpět" či "Jak se stát opravdovým dominantem v desíti snadných krocích" (no dobrá, TENHLE text ještě nejspíš na iDnes zveřejněn nebyl) se jiný závěr prostě učinit nedá. 

Co se tedy stalo zajímavého v roce, v němž byli úchylové postaveni na roveň zahrádkářům a chovatelům zajímavého domácího zvířectva? Následující výběr bude silně individuální a bez nároku na reprezentativnost, objektivitu a priorizaci. Čtete, úchylové:

Narodil se a začal fungovat Ateliér. A krom toho, že začal fungovat, fungovat tak, jak klubové jádro v podstatě ani neočekávalo. Již během prvních měsíců se stal konstantou a rutinní položkou v mnoha úchylných kalendářích, s bohatou návštěvností. Původní dvojtýdenní periodicita otevřených akcí se po prázdninách změnila na každotýdenní, množství lidí se ale příliš nezmenšilo. Jako zábavný side effect je to, že klub se stal bází i pro část profiscény, z níž ty serióznější dominy píší o působení v profiateliéru, nicméně jsem již narazil i na stránky, vydávající klubový inventář za inventář vlastní. Nepřekvapilo by mne, pokud by existovaly i stránky, vydávající za vlastní celý Ateliér. A asi nejpozitivnějším efektem fungujícícho klubu je fakt, že se stal stabilním a vydatným zdrojem nových tváří (a samozřejmě i těl).

Pokračovaly turbulence na webové scéně. Kromě obnovení provozu klasické konstanty bdsm.cz pár nových webů vzniklo, některé další pokračovaly v agónii a pár jiných se vydalo na cestu hlubokého zapomnění. Původně nadšenecké projekty se stále rychleji profesionalizují, alespoň z hlediska metody řízení - doba ukazuje, že webový bdsm projekt na ryze komerční bázi, postavený na placeném členství či platbě za obsah nemá zatím v českých podmínkách šanci, neb úchylná veřejnost je celkem saturována stávající nabídkou. Weby, nabízející fóra či diskuse k tématu pomalu stagnují, úpíce pod tíhou facebooku, lépe se drží snad jenom Nyx. Vzniklo několik nových femdom projektů, poháněných ovšem úchylné veřejnosti dobře známými našenci :-)

To, co se dotknulo mnohých - zaniknul první větší a zpočátku relativně úspěšný pokus o nalezení kompromisu mezi komerční a nadšeneckou bází - Sluneční tvrz. Idea klubu, fungujícícho stranou od civilizace a poskytujícího na komerční bázi background ve formě jídla, pití a ubytování s tím, že o program se (krom majitelů) postarají účastníci či přizvaní guru daného tématu se mi velmi líbila a nebyl jsem sám, kdo Tvrz rád navštěvoval. Příčinu úmrtí lze s malým odstupem času odhalit jen těžko, osobně ji vidím ve vyhoření hlavních aktérů v kombinaci s nevhodným organizačním modelem, v jehož rámci se užitek a výnosy přesouvaly k osobám mimo okruh majitelů, zatímco náklady zůstávaly na Tvrzi. Škoda toho projektu.... Nechť neodpočívá v pokoji příliš dlouho. 

V rámci úchylných personálií se mnoho nezměnilo. Konstanty úchylné scény se - dle svého pohlaví - staly buď ještě krásnějšími, vnadnějšími, hravějšími a vynalézavějšími, nebo nabyly dalších šedin a bohatější teřichatosti a prášků k užívání. Díky Klubu se do komunity zapojilo mnoho nových tváří (a těl, samozřejmě), mnohá z nich velmi vnadná, hravá a vynalézavá. Za sebe pak musím minulému roku poděkovat za nalezení na zem spadlé hvězdy, předčící měrou kompatibility veškerý zbytek úchylné obce :-)

Úchylové, pohov! Přečetli jste slovo šéfredaktorovo.