DEV...ELeferno

Už jste někdy zažili, že byste se do hry tak vžili, že byste se do ní chtěli ze dnešního světa přenést? Tak mně se přesně tohle stalo s M2:TW.

Nebudu tu žbleptat o tom co to vlastně je, jen ve zkratce: středověká tahová strategie, ve které můžete hrát za 17 národů středověké Evropy a Blízkého Východu. Budujete, šíříte své náboženství, vyjednáváte, obíráte cizí kupce a válčíte. Ale víte, co je ještě úžasné? Ta hra není zasažená multi-kulti šílenstvím. Ne, mezi francouzskými rytíři nejsou černoši ani Arabové. Ne, španělský generál při útoku nekřičí "Za božstvo, přijatelné všem zúčastněným v souladu s jejich kulturními tradicemi!". Ne, německý generál si nebere servítky a nazve Poláky "kozlošuky a rybí ksichty".

Zkrátka, ta hra mě chytla. Proč? Člověk při ní nemusí hledat jinotaje, všechno má na talíři. Hraješ za katolíky? Tak bij ty nevěřící modloslužebníky ze Svaté země! Hraješ za muslimy? Pryč s těmi psy nevěřícími, ať se třesou před mocí islámu! Jednoduše řečeno, pokud chcete jako Mauři dobýt celou Evropu, můžete se do toho klidně vžít a vytvořit kalifát od Bagdádu po Santiago de Compostela a od Bergenu po Timbuktu. Naopak, pokud chcete zlikvidovat ty nevěřící pohany v Pobaltí, Levantě nebo na Sahaře, nikdo vám nebrání a nikdo vás nenutí respektovat jejich tradice. No nic, to jsem se zase jednou rozohnil...