DEV...ELeferno

Mám huňatý kožich a spoustu chlupů. Venku je bílé studené, zebou z toho tlapy. Nejdřív jsem se toho bál. Jednou to bylo za velkým oknem místo tvrdé šedivé podlahy. Taky místo měkkého zeleného, co lechtá do tlapek. Voní to studeně a je to studené. Boří se mi do toho tlapy. Dělá mi to mokrý kožich. Nemám rád zimu. Oheň je teď v díře skoro pořád. Malá ženská mi přinesla jiný polštářek s kočkou. Můj polštářek s kočkou jsem odtáhnul k díře s ohněm. Spím tam, když je můj člověk na lovu. Taky spím v jeho pelechu. Tam, co se jde nahoru.

Můj člověk s fousama mě vzal do rychle běhající věci. Bál jsem se. Byli jsme u jiného člověka. Divně to tam vonělo. Ten člověk mě kousnul do zadní tlapy. Cuknul jsem se, ale nekousnul jsem ho. Povídali si o mě. Jsem prý pašák. Dívali se mi na zuby a do očí a uší. Dostal jsem olíznout měkké voňavé. Byli jsme tam dlouho. Dívali se na bílé tenké. Pak mě kousnul ještě jednou. Venku bylo bílé studené. Můj člověk si mě strčil za vrchní kůži. Bylo tam teplo.
To měkké voňavé dostávám lízat každé ráno. Chození na píseček vůbec nebolí. Nebolí ani v boku. Ženské mi to dávají lízat z prstu a říkají, že mám jazyk jako struhadlo. Menší ženská nerada, když jí lížu čenich. Větší ráda. Strká mi čenich do srsti a hřeje. Předu. Předu hodně. Když předu, jde z lidí teplo.
Jsou tu nové věci. Kulaté zelené, pichlavé. S lesklými věcmi a barevnými věcmi. Na jedné je oheň. Vedle jsou malé lehké věci. Ženská říká, že je to kočičí betlém. Kočkami to nevoní. Voní to dřevem a něčím jiným. Trochu podobně, jako když si menší ženská udělá barevné drápy. Chodím si k tomu lehnout.