Menu
Spokojeni?
Přísun nových materiálů pro Eleferno stále vázne, takže pro kompenzaci tohoto veskrze nežádoucího jevu použiji tvorbu dánských přátel ze Sadomechanixu. Seznamte se s zábavnou hříčkou, poháněnou - na rozdíl od zde obvyklých sil elektrického proudu - přímo silami subinky. Uznávám, pravda, že v některých případech si uvedení hračky do provozu vyžádá i jistého vynaložení sil dominujícího, nicméně nejedná se o žádný problém, který by nešel vyřešit v rámci běžné konsensuality. Hračka má na Elefernu vlastní galérii.
Princip hračky je natolik samovysvětlující se, že slova jsou zde zbytečná, přesto si k hračce a její realizaci dovolím spáchat něco poznámek. V principu se jedná o triviální mechanismus ze tří prvků, spojených plochým kloubem. Dvojice identických prvků, pracovně označovaná jako hnací při oddalování nebo približování posouvá kloub a s ním spojený třetí prvek (efektor) ve směru, kolmém na směr pohybu konců hnacích prvků. Konce hnacích prvků jsou uchyceny ke stehnům, bércům či kolenům subinky, volný konec efektoru je zasunut do pochvy. Obrázek napoví,
Hračku lze realizovat ve dvou kinematických modelech. Ve tvaru obráceného Y (varianta A) funguje tak, že při rozpínání volných konců se efektor pohybuje dolů, ve tvaru šipky (varianta B) je pak kinematika obrácená, tedy při rozpínání se efektor zvedá nahoru.
Realizace hračky je triviální a závisí pouze od manuální zručnosti dominujícícho a vybavení jeho dílny. Zmínku si zaslouží pouze několik bezpečnostních aspektů. Prním je omezení maximální hloubky penetrace efektoru tak, aby ani v mezním případě nemohlo dojít k poranění cervixu nebo hluboké poševní klenby. Zde je asi nejjednodušším řešením vybavení efektoru ochranným lemem či límcem tak, aby působil jako doraz. Druhou cestou je pak navržení kinematiky hračky tak, aby v mezní poloze byla hloubka zavedení efektoru ještě bezpečná a v druhé mezní poloze ještě efektor nevypadával z pochvy. V praxi je tedy třeba volit poměry ve variantě A tak, aby hloubka zavedení při snožmém postoji byla ještě bezpečná, pro variantu B je určující hloubka zavedení ve stoji roznožmo. Pro experimentování je nejjednodušší sestavit hnací prvky konstrukce ze závitových tyčí, spojených lanovým napínákem.
A nakonec - dalším (doufám že zcela samozřejmým) bezpečnostním aspektem pak bude realizace samotného efektoru - zde se jako nejjednodušší a nejbezpečnější způsob jeví použití dilda oblíbeného vzoru, modelu a barvy :)
Poznámky:
- Pro nestrojaře - maximální zdvih efektoru je (bez omezení, daných realizací kloubů a nenulovou tloušťkou prvků) dán délkou hnacího prvku.
- U konstrukce varianty A je vhodné řešit kloub tak, aby bylo znemožněno jeho "prolomení" na druhou stranu
- S vhodně zvoleným efektorem (například podélně žebrovaným) bude hračka skýtat subince spoustu zábavy i během chůze